Základní a střední školy v USA

V úvodu je třeba zdůraznit, že oblast vzdělávání spadá v USA primárně do kompetence jednotlivých států. Federální vláda zde hraje pouze okrajovou roli, a to zejména prostřednictvím grantových programů, které mají za cíl podpořit kvalitu výuky ve veřejných školách. Významnou roli v řízení školských institucí hrají také místní samosprávy – ať už na úrovni okresů (counties), nebo měst a obcí.

Vzhledem k tomu, že každý stát má vlastní vzdělávací systém a organizační strukturu, je obtížné popsat jednotný model. Neexistují ani celonárodní učební osnovy. Federální vláda pouze stanovuje rámcové požadavky pro výuku v rámci programů, které financuje – a to jak ve veřejných, tak v soukromých školách.

Důležitým prvkem amerického školství je také rozsáhlá síť nestátních škol, které existují již od předškolního stupně. Většinou se jedná o soukromé, často církevní instituce, jejichž úroveň výuky je obecně považována za vyšší než ve státních školách. Tomu však odpovídá i výše školného, které se pohybuje přibližně mezi 10 000 až 45 000 USD ročně. Naproti tomu vzdělávání ve veřejných školách je bezplatné.

Americký ekvivalent českého středoškolského studia je součástí povinné školní docházky, která trvá 11 až 13 let v závislosti na státě. To znamená, že úroveň výuky na amerických středních školách nelze přímo srovnávat s českými školami, jejichž struktura a osnovy jsou výrazněji diferencované podle typu školy a schopností studentů.

Základní školní docházka je rozdělena do tří stupňů:

• Elementary School (základní škola) – od přípravného ročníku (Kindergarten, pro děti kolem 5 let) do 5., 6. nebo někdy až 8. třídy.
• Middle School / Junior High School – obvykle 6.–8. třída (někdy 7.–9.).
• High School (střední škola) – 9.–12. třída.

Vzhledem k decentralizaci systému a existenci soukromých škol se kvalita vzdělávání výrazně liší – nejen mezi státy, ale i mezi jednotlivými školami v rámci jednoho města. Například ve velkých městech jako Los Angeles, Detroit nebo Washington, D.C., je kvalita veřejného školství často natolik nízká, že rodiče volí raději soukromé školy (pokud si je mohou dovolit), nebo se stěhují do oblastí s lepšími školami.

Na středních školách si studenti často volí obtížnost jednotlivých předmětů podle svých schopností, přičemž je stanoven minimální počet hodin pro jejich absolvování. Znalosti se ověřují prostřednictvím testů odpovídajících úrovni daného předmětu.

Ve vyšších ročnících (11. – junior year, a 12. – senior year) studenti obvykle skládají standardizované zkoušky SAT, které jsou důležitým kritériem pro přijetí na vysoké školy. Na rozdíl od ČR v USA stále existuje relativní rovnováha mezi poptávkou a nabídkou vysokoškolského studia – s výjimkou prestižních škol, které jsou velmi selektivní.

---

Vysoké školy

Základním pojmem v oblasti vyššího vzdělávání je college (v textu dále označována jako „kolej“ – neplést s ubytovacím zařízením). Jedná se o čtyřletou instituci, která nabízí bakalářské studijní programy v různých oborech. Koleje zaměřené na tzv. liberal arts (svobodná umění) nabízejí programy v humanitních a přírodních vědách, zatímco jiné se specializují na obchod, účetnictví, marketing apod.

Mnoho kolejí je nezávislých a uděluje titul bachelor’s degree (ekvivalent českého bakaláře), často však nabízejí i magisterské a doktorandské programy. Koleje mohou být také součástí větších univerzit, které zahrnují více fakult, profesionální školy (např. lékařské, právnické) a výzkumná centra. Američané často používají pojem „college“ i pro univerzity.

Každý stát má svou státní univerzitu, přičemž některé provozují celé sítě škol – např. State University of New York má přes 60 kampusů. Existují také community colleges, které umožňují absolvovat první dva roky studia za nižší cenu a poté přestoupit na univerzitu, nebo získat tzv. associate degree.

Na rozdíl od veřejných základních a středních škol se na veřejných vysokých školách platí školné, které je však nižší než na soukromých školách. Mnoho studentů využívá federální půjčky, které splácejí po ukončení studia.

Přibližně 25 % vysokých škol je řízeno církevními institucemi, většinou však přijímají studenty všech vyznání. Existuje také mnoho soukromých necírkevních škol.

Kvalita výuky se mezi veřejnými a soukromými školami výrazně liší. Některé veřejné univerzity (např. University of Virginia, University of Michigan) jsou hodnoceny téměř stejně vysoko jako prestižní soukromé školy typu Harvard, Princeton nebo Stanford. Absolventi těchto elitních škol mají výrazně lepší postavení na trhu práce.

---

Stupně vysokoškolského vzdělání

V USA lze dosáhnout následujících akademických titulů:

• Associate Degree – přibližně odpovídá českému titulu diplomovaný specialista.
• Bachelor’s Degree – bakalářský titul.
• Master’s Degree – magisterský titul.
• Doctorate (Ph.D.) – doktorát, ekvivalent dřívějšího titulu CSc.

Studium vedoucí k získání bakalářského nebo associate titulu se označuje jako undergraduate studies, zatímco magisterské a doktorandské programy spadají pod graduate studies.

Studenti často získávají bakalářský titul na jedné škole a pro navazující studium volí jinou instituci – často i s jiným hlavním oborem (major). V současnosti americké vysoké školy nabízejí více než 1 000 různých studijních oborů.

Při výběru školy je důležité zvážit nejen obor a úroveň vzdělání, ale také finanční náročnost, možnost získání stipendia, kvalitu programů a prestiž instituce.