Bělehradští Češi již v roce 1869 založili spolek Česká beseda, který byl v roce 1885 transformován do českého zábavního spolku Lumír. Pod tímto názvem spolek působil až do roku 1920, kdy změnil název na Československá obec v Bělehradě. K nejvýznamnějším aktivitám patřila jeho divadelní činnost – od roku 1883, kdy bylo v prostorách Bailonyho pivovaru předvedeno první, improvizované představení, do roku 1914 Češi představili 113 divadelních inscenací nebo jejich částí, z toho dvanáct bylo provedeno dvakrát a tři divadelní hry třikrát; další dvě divadelní představení byla plánována, ale nebyla realizována. Přestože se nejčastěji jednalo o nejrůznější veselohry a frašky, realizovány byly i náročné hry jako byl například Tylův Jan Žižka z Trocnova a Paní Marjánka, matka pluku, Vrchlického Exulanti, Jan Hus Matije Bana, dále hry Ladislava Stroupežnického, Jana Nerudy, Gustava Pflegra Moravského a mnoho dalších. Unikátní na bělehradských inscenacích je fakt, že na rozdíl od ochotnických aktivit jiných českých spolků v zahraničí (Vídeň, Paříž, Chicago) byla tato představení určena nejen místním Čechům, ale i majoritnímu, tj. srbskému obyvatelstvu, přestože se hrálo výlučně česky.

Prakticky všechny dokumenty budou představeny veřejnosti vůbec poprvé – jedná se například o povolení pro Karla Slavíka, prvního českého herce v Bělehradu, z r. 1843, zakládací akt České besedy Bělehrad z roku 1869, fotografie z rodinného alba Františka Nekvasila, stavitele, podle jehož hotelu Slávia bylo pojmenováno jedno z centrálních bělehradských náměstí, plány bělehradských pivnic, kde měl své sídlo Lumír, předloha pro divadelní oponu z roku 1886, knihy z knihovny Františka Nekvasila a českého zábavního spolku Lumír, neznámé fotografie členů Lumíra a mnoho dalších. Jádro výstavy tvoří přes 60 pozvánek a divadelních plakátů, které byly pro tuto příležitost soustředěny z různých českých a srbských archivů, knihoven a muzeí, přičemž expozici dominují dokumenty poskytnuté čtyřmi spolupořádajícími institucemi: Památníkem národního písemnictví v Praze, Náprstkovým muzeem afrických, asijských a amerických kultur, Historickým archivem Bělehradu a Muzeem města Bělehradu.

Výstava, kterou připravil Jaromír Linda z katedry slavistiky bělehradské Filologické fakulty, se koná pod záštitou Velvyslanectví České republiky v Srbsku. Slavností otevření výstavy za účasti p. Jiřího Kyriana, zástupce velvyslankyně České republiky v Srbsku, proběhne v pondělí 15. dubna 2013 v 18 hodin. V hudební části programu se představí sbor slavistiky Filologické fakulty v Bělehradě pod vedením Miny Djurić, který přednese mj. Komenského píseň Soudce všeho světa a husitský chorál Ktož sú boží bojovníci.

Jaromír Linda

Plakát k divadelnímu představení Žižka z Trocnova J. K. Tyla, které bělehradští ochotníci sehráli 27. 9. (15. 9.) 1885 v hostinci Ruská koruna.

Památník národního písemnictví Praha, LP Josefa Zdeňka Raušara – Divadelní představení 1

Plakát ke druhé repríze prostonárodní opery Don César a spanilá Majoléna aneb Požár v San Bartholo od Františka Aloise Hory, která byla sehrána v hostinci Slavia 28. 12 (16. 12.) 1890

Náprstkovovo muzeum afrických, asijských a amerických kultur Praha, Krajanský archiv, sign. Ar K 1-84-IX/1-20