Již před zavedením nové ekonomické strategie Sidewalks to Skylines bylo Toronto silným ekonomickým hráčem. Město je druhým největším finančním centrem Severní Ameriky, produkuje 50 % HDP provincie Ontario a 20 % HDP Kanady. Zároveň se ale město potýká s nedostatečnou produktivitou a strukturálním výzvám, které místní vláda slibuje řešit. Strategie se proto významně zaměřuje na podporu podnikavosti a místního businessového ekosystému, ale i maximální využití potenciálu obyvatel a zaměstnanců, kteří čelí zejména kvůli problémům městské infrastruktury mnoha překážkám. Strategie tak umožní vybudovat město s nejlepší kvalitou života, které bude úspěšně lákat soukromé společnosti a poskytne ekonomické příležitosti rozmanité místní populaci.

Dle slov starostky města Olivie Chow je cílem nového akčního plánu (který je v plném znění dostupný zde) především podpořit malé podniky, jejichž prosperita je základem pro rozmanitost města, vytvořit nová a zajímavá pracovní místa díky investicím do inkluzivní ekonomiky a také posílení globální konkurenceschopnosti Toronta podporou místních podniků. Plán má být implementován ve spolupráci mezi městem, představiteli komunity, provinční a federální vládou a soukromým sektorem. Toronto zároveň vnímá význam mezinárodního obchodu a ekonomických sektorů s globálním přesahem, které poskytují 36 % pracovních míst metropole. V březnu přitom Toronto přijalo desetibodový plán pro čelení krokům ze strany USA a prezidenta Trumpa, mezi nimi daňové úlevy pro zasažené podniky i prioritizaci lokální ekonomiky a dodavatelů. Město také plánuje vyřazovat americké dodavatele z tendrů, příkladem je zrušení nákupu hasičských vozů z USA a nahrazení místní společností. Další města v širší aglomeraci Toronta (tzv. Greater Toronto Area), Vaughan a Mississauga, přijala také opatření k zákazu účasti amerických společností v tendrech.

Vyhlášení torontského ekonomického plánu předcházely rozsáhlé konzultace s více než tisícovkou místních stakeholderů, které vedly k identifikaci 73 akčních kroků navázaných na investice a důležité změny. Není proto s podivem, že plán díky veřejným konzultacím také identifikoval klíčové problémy, které dlouhodobě snižují konkurenceschopnost Toronta a v posledních letech se staly středobodem veřejné diskuse: nutnost zlepšení městské dopravy, veřejné bezpečnosti a dostupnosti bydlení. V první z těchto oblastí už nyní Toronto koná opatření. Ke konci dubna starostka vyhlásila vznik pozice takzvaného dopravního cara (zvláštního zmocněnce pro dopravu), který má být v nejbližší době vybrán. Městská rada také přijala další opatření, která mají položit základ řešení dopravní situace s využitím nových technologií pro efektivnější hromadnou přepravu, zrychlení dopravního provozu, posílení řízení dopravy, zlepšení strategie pro dopravu během zvláštních akcí a především lepší plánování a koordinace stavebních projektů napříč městem. V dalším textu stručně představíme některé priority a opatření, které strategie přináší.

Dopravní infrastruktura a dostupnost bydlení

Ačkoli stojí ekonomika Toronta na silných základech, v posledních letech naráží na vážné problémy, zejména v oblasti dopravní infrastruktury. Toronto samo odhaduje, že mu chybí zhruba 26 miliard kanadských dolarů na její údržbu a rozvoj. Každý rok by přitom bylo třeba investovat přibližně 4 miliardy, ale skutečné výdaje se v posledních letech pohybovaly jen okolo 1,4 miliardy ročně. Zpráva od CANCEA z konce roku 2024 ukazuje, že kvůli dopravnímu přetížení v oblasti Greater Toronto a Hamilton Area byla ekonomická ztráta zhruba 50 miliard kanadských dolarů – z toho byla ve výši 10 miliard dolarů vyčíslená hodnota ztracených ekonomických příležitostí a 37 miliard hodnota negativních dopadů na kvalitu života obyvatel (stres, ztracený volný čas, nespokojenost). Počet vozidel v oblasti vzrostl od roku 2001 o 37 %. Dle CANCEA mohl by být dnešní reálný HDP v regionu téměř o 28 miliard vyšší a mohlo by existovat o 88 000 pracovních míst víc, pokud by se zácpy podařilo snížit aspoň na úroveň, kdy by dojíždějící čelili dopravním problémům maximálně dva dny v týdnu. Vzhledem k těmto číslům není překvapením, že nová strategie označuje dopravu za jednu z nejnáročnějších oblastí pro zlepšení.

Zlepšení dopravní situace Toronta

Integrace rozvoje bydlení s dopravní infrastrukturou je jednou z hlavních priorit strategie. Cílem je výstavba 285 tisíc nových bytových jednotek zejména v blízkosti dopravních uzlů do roku 2031. Kromě samotné výstavby se také počítá s pobídkami pro rozvoj cenově dostupného bydlení, navýšením hustoty obydlí u klíčových dopravních stanic a také poskytováním cenově dostupného bydlení v blízkosti pracovních příležitostí. Cílem je tedy především zlepšit dostupnost bydlení, zkrátit dobu dojíždění do zaměstnání a efektivně propojit rozvoj bydlení s dopravní infrastrukturou pro funkční a udržitelnější prostředí.

Město Toronto ve spolupráci s federální vládou pracuje na rozvoji plánů pro vybudování vysokorychlostní železniční tratě mezi městem Quebec a Torontem. Tento velmi významný infrastrukturní projekt v Kanadě má za cíl postavit 1000 kilometrů dlouhý, plně elektrifikovaný železniční systém se zastávkami v klíčových destinacích jako je Trois-Rivières, Montreal, Ottawa a Peterborough. Toto propojení výrazně zkrátí dobu cestování mezi těmito městy a posílí regionální mobilitu. Zahájení projektu je však nejméně 5 let vzdálené a závisí na jeho podpoře novou vládou. Odhadovaná celková cena se pohybuje mezi 60 a 90 miliardami dolarů. Na pětiletou fázi plánování již bylo v únoru tohoto roku vyčleněno 3,9 miliardy dolarů.

Ve svém rozpočtu na rok 2025 město Toronto vyčlenilo 4,9 miliard dolarů na investice do projektů na zlepšení tranzitní dopravy a mobility. Cílem těchto prostředků je zvýšit efektivitu a spolehlivost služeb Toronto Transit Commission (TTC), rozšířit tramvajové a autobusové linky a modernizovat stávající infrastrukturu. Toto má vést ke zmírnění dopravních zácp, snížení emisí a poskytnout obyvatelům dostupné a pohodlné možnosti dopravy. Na zlepšování veřejné dopravy se také zaměřují některé veletrhy, kterých se mohou účastnit i české společnosti, například každoroční TRACCS Rail Day, který se uskuteční v Torontu v polovině května. Stejně tak přichází vhodná doba o posílení nabídky ze strany českých firem v oblasti pokročilých řešení pro zlepšení dopravy z ranku Smart Cities a dopravní telematiky.

Speciální investice do dostupného bydlení

Další klíčovou výzvou související s celkovým zlepšením infrastruktury je krize dostupného bydlení. Městský plán HousingTO z let 2020–2030 počítá s investicemi 23,4 miliard dolarů. Z toho samo město investuje 8,5 miliard (5 miliard již alokováno), federální vláda přispěje 7,9 miliardami (1,5 miliardy alokováno) a provincie Ontario zajistí 7 miliard (73 milionů alokováno).

V rámci akčního plánu Sidewalks to Skylines si pak město stanovilo další ambiciózní cíle v rámci dostupného bydlení. Dokument upozorňuje, že zhruba polovina obyvatel města bydlí v podnájmech a z toho 40 % utrácí za nájem více než třetinu svého příjmu a je tak nájmem významně zatíženo. V plánu je proto výstavba 6 500 bytů se sníženým nájemným, 41 000 cenově dostupných nájemních jednotek a 17 500 bytů s regulovaným nájemným. Na řešení bytové krize bude navíc vyčleněno 9 miliard dolarů v podobě přímých investic a pobídek.

V rozpočtu města na rok 2025 jsou rovněž vyčleněny 2 miliardy dolarů na zlepšení bydlení a rozvoj komunit. Díky těmto prostředkům dojde k podpoře výstavby nových cenově dostupných bytů, rekonstrukci a údržbu stávajících nemovitostí, a projektů, které jsou zaměřeny na urychlení rozvojových procesů. Město se pomocí zjednodušeného schvalování a poskytování finančních pobídek snaží zpřístupnit bydlení všem obyvatelům a rovněž zvýšit jeho dostupnost.

Krize bydlení a další výhledové investice přinesou v Torontu a okolí další pak přinesou příležitosti jak pro dodávky přímo do stavebnictví, tak případně i pokročilých řešení pro optimalizaci budov, která by stavební boom měl dále také posilovat.

Investice do technologií jako další pilíř strategie Toronta

Toronto dlouhodobě podporuje technologické startupy jakožto klíčové hráče ekonomického rozvoje a inovací. Toronto je domovem několika velmi významných a úspěšných akcelerátorů a inkubátorů. Jedná se například o Creative Destruction Lab (vědecky orientované startupy), DMZ (komplexní podpora pro startupy) MaRS Discovery District (mezioborový inkubátor se silnou pozicí v MedTech) nebo NEXT Canada (neziskový akcelerátor).

I v rámci nového ekonomického plánu město plánuje dále investovat do inkubátorů a akcelerátorů s podporou pro začínající firmy. Konkrétním příkladem může být grantový program Business Incubation and Commercialization (BIC), díky kterému získají vznikající technologické společnosti potřebné zdroje a mentoring k rozšíření své činnosti. Pro systematičtější podporu startupů a technologického ekosystému chce město Toronto zřídit úřad pro technologický a inovační sektor. Tento úřad bude pracovat se zmíněnými inkubátory, akcelerátory a zvýšenými soukromými investicemi do technologií. Po přesunu startupového veletrhu Collision Conference do Vancouveru plánuje také Toronto do roku 2026 představit nový velký inovační veletrh s mezinárodním dosahem. Podpora startupů a inovací má také za cíl přitáhnout zahraniční investice a zvýšit tak globální konkurenceschopnost Toronta.

 

Specifickou oblastí podpory pro technologie má být nadále umělá inteligence. Toronto je už nyní největším centrem AI v Kanadě i díky tomu, že zde došlo k obrovskému růstu technologických pracovních míst, jen za posledních pět let o 44 %. K roku 2023 v Torontu bylo zaměstnáno 11 700 technologických odborníků v oblasti AI, necelých 102 000 programátorů a softwarových vývojářů a je zde téměř dvakrát větší koncentrace talentů než na jiných technologických trzích jako je Vancouver nebo Montreal. Významný podíl odborníků na AI pracuje ve finančním sektoru a profesionálních službách. Toronto rovněž přitahuje globální společnosti jako Samsung, Sanofi nebo Unilever a je domovem více než 454 AI startupů. V roce 2023 získaly firmy v oblasti AI v Ontariu rekordních 1,16 miliardy dolarů z venture kapitálu. K rozvoji AI ekosystému významně přispívají špičkové instituce jako University of Toronto (9. na světě v AI výzkumu) a Vector Institute, které zajišťují kvalitní vzdělání, výzkum a podporují inovace. Díky tomuto úspěšnému ekosystému je Toronto vyhledávanou destinací pro špičkové odborníky v oboru. V rámci posilování globální konkurenceschopnosti má podle nové strategie město připravit rámec pro posuzování AI řešení k využití pro město. Celkově má být provedena revize veřejných zakázek města v pokročilých technologiích.

České technologické firmy a startupy by proto neměly ztrácet kanadské startupové centrum ze zřetele. Pozornost si zaslouží také širší aglomerace Greater Toronto Area. Například Markham je domovem významného a úspěšného inkubátoru ventureLAB zaměřeného na hardware a polovodiče. Dalšími jsou třeba YSpace nebo v Bramptonu kyberbezpečnostní inkubátor Rogers Cybersecure Catalyst v širším Innovation District.

 

Nová ekonomická strategie Toronta představuje komplexní plán, který řeší klíčové výzvy ekonomiky města, posiluje místní konkurenceschopnost otevírá příležitost i pro české firmy zejména díky plánovaným investicím. Přináší také změny v době, kdy Toronto i Kanada přehodnocují ekonomickou bilaterální závislost se Spojenými státy a otevírá se tak prostor pro užší spolupráci s Evropskou unií, která je již podepřena komplexní obchodní dohodou CETA. S důrazem na podporu technologických startupů, rozvoj dopravní infrastruktury, výstavbu cenově dostupného bydlení a investice do pokročilých technologií se Toronto ukazuje jako ještě atraktivnější partner pro inovativní a udržitelné projekty. Strategický směr města tak nabízí nejen prostor pro uplatnění českých řešení, ale i příležitost pro dlouhodobé partnerství na základě sdílených hodnot a odborného know-how.

Zpracoval Generální konzulát ČR v Torontu: Martina Unucková, Eva Libs Bartoňová