Diplomatické styky Československé republiky a Albánie byly navázány v červenci r. 1922. Na úroveň velvyslanců byly povýšeny v r. 1992. Česká republika navázala diplomatické styky s Albánií dne 1. ledna 1993.

Bilaterální vztahy České republiky s Albánií jsou výborné a bez otevřených otázek. Naše země je vnímána jako spojenecká země a spolehlivý partner. Albánie vždy oceňovala podporu, které se jí od ČR dostalo a dostává v jejím úsilí integrovat se do NATO a EU. Tirana deklaruje zájem o zkušenosti ČR s uskutečňováním společenských, politických i ekonomických reforem a z procesu integrace. Potenciál pro prohloubení spolupráce existuje zejména v obchodně-ekonomické a bezpečnostní oblasti (v souvislosti s členstvím obou zemí v NATO) a v rámci procesu přístupu Albánie k EU. Styčné body zahraničněpolitického zájmu obou zemí leží v oblasti západního Balkánu.

Návštěvy a setkání v posledním období:

březen 2024: pracovní návštěva ministra průmyslu a obchodu ČR Jozefa Síkely v Albánii

listopad 2023: telefonát ministra Jana Lipavského s ministrem pro Evropu a zahraniční vztahy Albánie Iglim Hasani  při  příležitosti nástupu ministra Hasaniho do funkce a bilaterální jednání ministra Jana Lipavského s ministrem Iglim Hasani na okraj ministeriády NATO v Bruselu

září 2023: pracovní návštěva delegace stálé komise pro rozvoj venkova a stálé komise VODA-SUCHO Senátu Parlamentu ČR vedená místopředsedou Senátu Parlamentu ČR Jiřím Oberpfalzerem

 

Poslední dvoustranná setkání na nejvyšší úrovni:

Hlavy státu: Václav Klaus a Bamir Topi, 5.-6.října 2009, Tirana

Předsedové vlád: Bohuslav Sobotka a Edi Rama, 13. října 2015, Praha

Ministři zahraničních věcí: Jan Lipavký a Olta Xhacka, 13. září 2022, Praha

Předsedové parlamentů: Radek Vondráček a Gramoz Ruci, 3.-4. června 2019, Praha

 

Důležité milníky vzájemných vztahů:

Prvotní motivací česko-albánských vztahů byl společný zájem na odvrácení expanze osmanské říše do jihovýchodní a východní Evropy. Roli zde hrál i obdiv k protitureckému zápasu Albánců pod vedením Georga Kastrioty zvaného Skanderberg. O účasti českých žoldnéřů v bojích na Balkáně se poprvé dozvídáme v roce 1435, tedy pouhý rok po bitvě u Lipan. 

Bližší poznávání dějin, jazyka a kultury Albánců začalo u nás teprve od druhé poloviny 19. století díky angažovaným vědcům, publicistům a kulturním pracovníkům (Pavel Josef Šafařík, Konstantín Jireček a další). I tak zatím zůstávaly představy Čechů o Albáncích povrchní a zjednodušující. Komplikací byla i skutečnost, že habsburská monarchie považovala Albánii za jedno z center šíření svého vlivu na Balkáně.  

K důvěrnějšímu seznámení české veřejnosti s charakteristickými vlastnostmi Albánců (touha po svobodě, bojovnost a statečnost, osobní čest, úcta k hostům) přispěly pak zkušenosti stovek Čechů, kteří se ocitli za první světové války na albánském bojišti jako příslušníci rakousko-uherské armády.

Po rozpadu impérií a následných složitých jednáních, ze kterých Albánie vzešla za určitých podmínek jako celistvý nezávislý stát, byly diplomatické vztahy Albánie s Československem navázány  5.července 1922. Od jara 1925 do února 1939 fungovalo zastoupení v Tiraně, nejprve jako generální konzulát, pak jako diplomatická agencie a od května 1929 jako vyslanectví vedené chargé d´affaires. Albánie měla v Praze do roku 1927 zřízen pouze honorární konzulát, přičemž první albánský vyslanec v Československu se stal ještě před předáním pověřovacích listin v říjnu 2027 v Praze politováníhodnou obětí politicky motivovaného atentátu. 

S navázáním diplomatických vztahů znatelně vzrostl objem obchodní výměny mezi oběma zeměmi, a v určitých druzích zboží Československo (sklo, porcelán) dokonce předčilo Itálii, dominantního partnera Albánie v zahraničním obchodě. 

Nový impuls dostaly po II. světové válce vzájemné vztahy v souvislosti s nastolením komunismu v Albánii. Po roce 1948 poskytovalo Československo Albánii všestrannou politickou, hospodářsko-technickou, zdravotnickou, kulturní i školskou podporu. Na československých vysokých školách studoval v té době velký počet albánských studentů, zejména technické odbory, chemii, umělecké obory a lékařství a docházelo k čilé kulturní výměně. Velvyslanectví v Tiraně nadále udržuje s těmito bývalými studenty, kterých je bohužel stále menší počet, úzký kontakt prostřednictvím kulturních a přátelských setkání. Velkou oblibu si u Albánců získal a dodnes má např. překlad Haškova Dobrého vojáka Švejka. Bylo to jedno z mála literárních děl lidského odporu, které uniklo cenzuře Hoxhova totalitního režimu. 

V následku roztržky Albánie se SSSR v roce 1961 byl pozitivní trend vzájemných vztahů nahrazen jejich významnou redukcí, avšak s překvapivou výjimkou obchodních styků, kde Československo zůstalo díky vývozu průmyslových výrobků a technického zařízení nadále jedním z prvořadých obchodních partnerů Albánie (v objemu 10% celkového dovozu - například lokomotivy ČKD). 

Dne 22. srpna 1968 albánská vláda tvrdě odsoudila agresi vojsk Varšavské smlouvy proti Československu a z vojenského paktu vystoupila. 

Pád komunistických režimů v obou zemích vytvořil podmínky nejen pro plný rozvoj vztahů na všech úrovních a jejich diverzifikaci, i když Albánie ve svém transformačním úsilí čelí horší startovní pozici a větším výzvám. Příznivé politické zázemí se však nepromítlo do styků obchodních, které zaznamenaly výrazný pokles. Tento negativní trend nezměnilo ani prohloubení potřebné smluvní základny, především dohody o hospodářských a obchodních vztazích i podpoře a ochraně investic.

Česká republika se v 90. letech výrazným způsobem zapojila do poskytování humanitární pomoci Albánii, a to zejména v roce 1997 v souvislosti se zhroucením pyramidového systému a návazných politických nepokojích a pak tak v roce 1999 při konfliktu v Kosovu, kdy ve městě Kavajes také působila polní nemocnice a čeští vojáci pomáhali vybudovat tábor pro kosovské uprchlíky. Významný kredit měl i první porevoluční prezident Václav Havel. V roce 2019 navázalo Česko na tuto tradici významnou pomocí po ničivých zemětřeseních. 

Od roku 2001 působila v Albánii společnost Přátelé České republiky, jejíž otěže převzalo od roku 2021 Centrum česko-albánské spolupráce. 

V první dekádě 20. století došlo k určitému rozvoji vzájemné obchodní výměny, ze ČR zejména produkty chemického průmyslu, stavební stroje, dopravní prostředky a strojní zřízení (výrobní linka na pivovar v Korci). Naopak z Albánie se v menším objemu dovážejí textilní výrobky, obuv a suroviny pro farmaceutický průmysl. 

V poslední době významně vzrůstá zájem o albánskou kulturu, včetně díla kultovního spisovatele Ismaila Kadareho v překladu paní Hany Tomkové, která se zasloužila i o vydání oboustranného slovníku. Po pandemii COVID 19 naplno propukl také značný turistický boom, v jehož rámci čeští turisté poznávají Albánii. Naopak v Česku se stále zvyšuje počet albánských studentů na vysokých školách.