Zemědělství a zemědělská výroba tvoří 21,7% albánského HDP. Téměř 55% práceschopného obyvatelstva je samostatně výdělečně činné v zemědělství. Zabývají se především chovem hospodářských zvířat, vinařstvím, rybolovem, ovocnářstvím atd. V AL se nachází 579 000 ha půdy, z toho 568 000 ha bylo dáno 400 000 domácností, aby na nich hospodařili. Růst zemědělské produkce v roce 2007 dosáhl 2,5%.

Albánie je rozdělena podle zemědělské produkce na geografické zóny:

- pobřežní zóna na západě země, kde se nachází 44% orné půdy;

- hornatá zóna, která leží v centrální části země a představuje 37% orné půdy s možností živočišné výroby;

- náhorní zóna, která představuje 19% orné půdy s možnostmi pro dřevozpracující průmysl.

Došlo k další liberalizaci obchodu se zemědělskými výrobky. Celní sazby v Albánii na zemědělské produkty jsou velmi nízké (5%). MZe uvalilo zákaz na dovoz potravin, které nebudou vybaveny štítky v albánštině. Informace by měly obsahovat údaje o datu výroby, délce skladování a konkrétní skladbu potravin.

Albánie ročně utratí 200 mil. EUR za dovoz ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků. Albánská zemědělská výroba pokrývá pouze 25% poptávky domácího trhu. 75% potravinářských a zemědělských produktů se musí dovážet ze zahraničí, aby byly pokryty základní potřeby obyvatelstva. Albánská vláda investuje do rozvoje zemědělského sektoru. Cílem je mj. i zvýšení exportní schopnosti albánského zemědělství. Mezi citlivé produkty pro albánskou stranu patří např. čerstvá rajčata nebo olivy.

Zemědělské produkty se podílely v r. 2008 na celkovém objemu albánského exportu ze 40%. Export směřoval především do Chorvatska, Kosova atd. Mezi další albánské zemědělské komodity patří obiloviny, med, maso (hovězí, vepřové, skopové, telecí), cukr, ovoce (jablka, hrušky, víno, citrusové plody), olivy, zelenina, nealkoholické i alkoholické nápoje.

Potravinářsko-zpracovatelský průmysl AL pokrývá 30% domácího trhu. Pouze dvěma albánským společnostem EHW (obrat v roce 2005 dosáhl 6,5 mil. USD a tvoří 30% trhu) a KMY (roční obrat 5,0 mil USD a tvoří 20% trhu) se podařilo prosadit na domácím trhu a pokrývají cca 50% trhu masnými výrobky. Další albánské společnosti, které operují na albánském trhu, jsou Master ve Shkodře, Hako v Tiraně, Tona v Korče. Suroviny v masném průmyslu jsou převážně dováženy ze zemí EU, tj. Itálie, Belgie, Německa, Polska, ale také z Brazílie a Argentiny atd. Investice směřují do zpracování mléka, masa, konzervace ryb, olivového oleje, mouky atd. Velmi významné jsou investice do výroby piva, vína a výroby cukrovinek. Teritoriálně investice směřují do oblasti Tirany, Korči a Vlory. V AL je registrováno 2 054 firem zabývající se činností v tomto oboru, zaměstnávají 9 720 osob. Investice do mlýnského průmyslu dosáhla 20 mil. EUR a roční obrat se pohybuje kolem 5 miliard ALL. V současné době se výrobou mouky zabývá 288 firem. AL ročně vyprodukuje 200 000 - 250 000 t pšenice, 300 000 - 350 000 t pšenice se musí dovézt ze zahraničí, většinou z Ruska. V mlékárenském průmyslu je pouze 60 malých mlékáren, které převážně vyrábějí jogurt a sýr. Albánci využívají většinou nepasterizované mléko a sýry vyrobené v malých neprůmyslových závodech. Balení pochází většinou z dovozu. Albánský dovoz papíru a balicích výrobků dosahuje 40 mil. EUR.

Rybný průmysl zaměstnává v AL 6% obyvatel. Jedná se jak o rybolov, tak i o zpracovatelský průmysl. V AL vydáno 610 licencí na zpracování a obchodování s rybnými výrobky.

MZe AL deklarovalo zemědělské priority pro rok 2008. Jedná se o sektor ovocnářství, pěstování zeleniny, živočišnou výrobu, výstavba drenáží a zavlažování. Podle ministra zemědělství Gjany je přidaná hodnota u zemědělců v AL 15x nižší než u 15 původních členských zemí a 4x nižší než u 12 nových členských zemí.

ANOC - albánsko-holandská společnost investovala do chovu pštrosů 900 000 EUR. Dnešní chov představuje cca 100 pštrosů na maso.

Albánská vláda představila návrh Strategie při rozvoji rybářství a zemědělství na období 2007 - 2015. Návrh je zaměřen na další rozvoj výroby a zvýšení zaměstnanosti v sektoru až na 10 000 osob. Investice budou směřovány do přístavů Saranda, Vlora, Shengjin, Shkodra a Durres.

MF a MZe AL zahájilo od 1. ledna 2008 projekt refundace DPH ve výši 6% pro 400 000 zemědělců. Refundace DPH se bude týkat nákupu hnojiv, strojírenských výrobků, zemědělského vybavení, pesticidů atd.

EK konstatovala omezený pokrok AL v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Vláda přijala Strategii pro zemědělství a potraviny na období 2007-13, pokračuje v prioritách z období 2004-06, tj. zvýšení konkurenceschopnosti, diversifikace ekonomických aktivit ve venkovských oblastech. Je třeba zvýšit položku státního rozpočtu v kapitole zemědělství (v současné době 2% HDP) a zaměřit se na zvýšení konkurenceschopnosti albánských farem. Vláda ve spolupráci s EK připravuje návrh nového zákona o potravinách. Je třeba zvýšit úsilí v oblastech veterinární a potravinové legislativy, zejména v oblasti kontroly a identifikace farem a pohybu jejich zvířat.

Ve státním rozpočtu AL na rok 2008 byla vydělena částka ve výši 20 mil. EUR, ze kterého již bylo čerpáno 80% investic do zemědělství (meliorace, zavlažování a další infrastruktura, rozvoj venkova). Investice do meliorací a zavlažování se přepokládají ve výši 1,64 miliardy ALL, rozvoj venkova 540,9 mil. ALL).

Ministři zemědělství, hospodářství a financí AL představili nově založenou agenturu na podporu financování zemědělského rozvoje a rozvoje venkova.

MZe AL implementovalo tři nové projekty v zemědělství a potravinářském průmyslu. Jedná se o Národní potravinářský úřad (3 mil. EUR), katastr vinic (0,5 mil. EUR) a boj proti brucelóze (0,5 mil. EUR).