Potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě v zahraničí
Vláda České republiky umožňuje trvalé přesídlení do České republiky jednotlivým cizincům s prokázaným českým původem (krajanům) na základě individuálně podávaných žádostí o povolení trvalého pobytu na území České republiky podle ustanovení § 65 odstavce 1 písmene a) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších předpisů a zákonů.
Žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodů hodných zřetele (tj. český původ) je možno podat na kterémkoliv zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Na území ČR je podle§ 69a výše citovaného cizineckého zákona oprávněna podat žádost o povolení k trvalému pobytu jen osoba, která v ČR pobývá na dlouhodobé vízum.
Z humanitárních důvodů lze povolení k trvalému pobytu vydat i příbuzným cizince českého původu (v rozsahu manžel/ka a nezletilé děti), u nichž nebyl český původ prokázán. Vydání povolení k trvalému pobytu příbuzným cizince s prokázaným českým původem je však podmíněno vydáním povolení k trvalému pobytu tomuto cizinci.
K žádosti o povolení k trvalému pobytu v České republice je nutno přiložit "Potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě v zahraničí (PPKK)" spolu s matričními doklady a dalšími listinnými doklady, které potvrzují český původ žadatele. V souladu s výše citovaným cizineckým zákonem nesmí být "Potvrzení" při podání žádosti starší 180 dní.
Ve stejném rozsahu jako na jiné cizince se na osoby s prokázaným českým původem vztahují rovněž povinnosti cizince při podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 70 výše citovaného cizineckého zákona.
"Potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě v zahraničí" vydává žadatelům Oddělení pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí České republiky (dále jen „KRAJ“). Žádost se podává na předepsaném formuláři dostupném na oficiálním webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
KRAJ prověřuje předložené listinné doklady svědčící o českém původu žadatele (matriční doklady žadatele a jeho předků v pokolení přímém; obvyklost jména žadatele nebo jeho přímých předků v českých zemích nebo jméno vyskytující se v dané krajanské komunitě; kompaktnost komunit v jednotlivých zemích; znalost českého jazyka; doklady úřední povahy s vyznačenou českou národností žadatele nebo jeho předků v pokolení přímém; archivní dokumenty; prameny dochované v historických a etnografických ústavech apod.). V nejasných případech může být žadatel pozván k pohovoru. Příslušnost k české krajanské komunitě je vymezení etnické, nikoli teritoriální.