Základem byla myšlenka, že vzniku extremismu a nacionalismu vedoucích k nedůvěře, nenávisti a válkám mezi národy, lze předejít pouze zajištěním blahobytu a pocitu bezpečnosti občanů. Prvním krokem k tomu bylo zajištění výroby základního materiálu pro válku – oceli – v Německu a Francii pod společnou kontrolu 6 zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli založeného v roce 1952. Zakládající státy, zahrnující – kromě historických rivalů Německa a Francie – i Itálii, Belgii, Nizozemí a Lucembursko, si ale byly vědomy, že teprve trvalé odstranění obchodních bariér a zajištění rovného přístupu k surovinám a trhům může zajistit hospodářský růst a zároveň odstranit rizika vzájemných konfliktů. Proto pokračovaly v dalších jednáních a sbližování pozic. Hnacím motorem tohoto vývoje bylo francouzsko-německé usmíření a partnerství vytvořené a podporované hlavními politickými silami v obou zemích s cílem obrodit vztahy mezi vlastními občany. Jednání byla úspěšně završena v roce 1957, kdy uvedených šest zakládajících států podepsalo v Římě smlouvu ustanovující Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii – Euratom. Posláním EHS bylo vytvořit společný trh, zatímco posláním Euratomu bylo regulovat obchod se štěpným materiálem pro mírové účely a dohlížet na něj. Zrod Společenství byl poznamenán studenou válkou, neboť země zahrnuté do komunistického tábora neměly šanci se do společného trhu zapojit, a tak zůstala hospodářská a politická integrace zahájená Římskou smlouvou na dlouhá desetiletí omezena pouze na západní Evropu. V témže roce vypustil SSSR první družici Země ve snaze demonstrovat nadřazenost svého hospodářského systému nad tržním systémem.

Základem pro jednání o smlouvě byla Zpráva Spaakova výboru (její autor Paul-Henri Spaak je považován za jednoho ze zakladatelů Evropské unie). Dalšími byli Robert Schuman, Konrad Adenauer (viz obrázek pamětní medaile) a Jean Monnet, který se stal prvním předsedou Evropského společenství uhlí a oceli.

Všechna tři evropská společenství měla v roce 1957 před sebou ještě dlouhou cestu, než se proměnila v dnešní Evropskou unii.