Občané Evropské unie mají stále obavy z přeshraničního obchodování, a to zejména na internetu. Podvede je zahraniční obchodník, přijde jim vůbec objednané zboží, a co budou dělat, pokud narazí na problém? Stačí ale v zahraničí něco koupit a většina obav je pryč.

I to vyplývá z nejnovější hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích, kterou 4. března 2011 zveřejnila Evropská komise. Jde již o páté vydání hodnocení, které zkoumá, zda jednotný trh EU skutečně funguje pro spotřebitele, a jaké pro ně panují podmínky na národních trzích. Právě funkčnost jednotného trhu ve vztahu ke spotřebitelům je jedním z kritérií jeho úspěšnosti.

Mezi nejdůležitější měřítka hodnocení patří míra důvěry spotřebitelů ve veřejné orgány, v nevládní organizace i v maloobchodní prodejce či účinnost řešení případných sporů. Závěry letošní zprávy jsou v tomto ohledu pozitivní. Oproti výraznému zhoršení podmínek v roce 2009 totiž přinesl rok 2010 určité zlepšení, přičemž většina zemí dosáhla či překročila úroveň roku 2008.

Druhá oblast výsledků, která bývá středem pozornosti,  se týká vývoje přeshraničního obchodování, a to zejména elektronického. Letošní zpráva bohužel potvrzuje dosavadní trend, podle něhož se rozdíly mezi domácím a přeshraničním obchodováním zvětšují. Zatímco podíl domácího elektronického obchodování se v loni zvýšil na 36 % (oproti 34 % v roce 2009), tempo růstu přeshraničního elektronického obchodu zůstává pomalé (9 % v roce 2010 oproti 8 % v roce 2009). Tento fakt samozřejmě vyvolává obavy ohledně reálnosti splnění cíle takzvané Digitální agendy, kterým je dosažení 20% podílu přeshraničního elektronického obchodování v roce 2015.

Jaké jsou hlavní příčiny nepříznivého stavu? Zdá se, že jednou z hlavních jsou obavy na straně spotřebitelů, a to především z podvodného jednání zahraničních obchodníků. Dále jsou to obavy vyplývající z nevědomosti, jak postupovat v případě problému, a obavy ohledně (ne)dodání zboží.

Zajímavé je zjištění, že u spotřebitelů, kteří již mají zkušenost s přeshraničním obchodováním, tyto obavy významně klesají. Statistiky navíc ukazují, že přeshraniční elektronické obchody jsou minimálně stejně důvěryhodné jako obchody domácí (např. pouze 16 % zboží objednaného ze zahraničí bylo dodáno se zpožděním, zatímco v případě vnitrostátního obchodu to bylo 18 % případů).

Problémy však existují i na straně obchodníků. Z hodnotící zprávy vyplývá, že počet obchodníků prodávajících v jiných členských státech se loni snížil na 22 % (oproti 25 % v roce 2009).

Podmínky pro spotřebitele představují významný hnací motor růstu, přičemž výdaje spotřebitelů činí 56 % evropského HDP. Stejně tak přeshraniční elektronické obchodování představuje významný potenciál růstu, který je třeba co nejdříve maximálně využít.

Další informace:

• hodnotící zpráva (pdf)
• EK – tisková zpráva

_{Foto: EK}