na_celou_sirku
Foto: Rada EU

Hlavní instituce EU: Evropská rada

V tomto přehledovém článku naleznete základní informace o Evropské radě společně s odkazy na její webové stránky.

Evropská rada vs. Rada EU vs. Rada Evropy

Velmi často dochází k záměně Rady Evropy s institucemi EU, kterými jsou Evropská rada a Rada EU. Rada Evropy je přitom od EU odlišná mezinárodní celoevropská organizace s 46 členy, do níž CZ přistoupila již v roce 1993. Rada Evropy se věnuje zejména dodržování lidských práv, demokracii a vládě práva.

Oproti tomu Evropská rada a Rada EU jsou institucemi EU a jejich hlavní role jsou zakotveny ve Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU. Hlavní dělící linie mezi dvěma institucemi spočívá v tom, že na Evropské radě se setkávají představitelé nejvyšší politické úrovně a schvalují politické závěry, zatímco v Radě EU zasedají ministři a věnují se především přijímání unijní legislativy.

Na Evropské radě tedy jednají předsedové vlád a hlavy států, tzv. Heads of State and Government (HoSGs), a to vždy v souladu s ústavním pořádkem či zvyklostmi dané země. Představitelem CZ na Evropské radě je tak předseda vlády. Členem Evropské rady je kromě zástupců všech zemí EU i předseda/kyně Evropské komise, oproti tomu předseda/kyně Evropského parlamentu na začátku jednání Evropské rady pouze přednáší svůj proslov, ale dále se ho již neúčastní.

Evropská rada jako neformální těleso původně vznikla na popud francouzského prezidenta Valéryho Giscarda d’Estainga. Poprvé zasedla v březnu roku 1975 v Dublinu a měla periodicitu cca třikrát ročně. Konala se většinou v hlavním městě té země, která zrovna předsedala Radě EU. Dnes se Evropská rada formálně dle smluv schází minimálně čtyřikrát ročně, v praxi je to ovšem častěji a počet svolaných jednání reflektuje aktuální politickou a ekonomickou situaci, stejně jako mezinárodně-politický vývoj. V době krizí tak dochází k častějšímu zasedání, kdy jsou svolávány tzv. mimořádné Evropské rady. V kombinaci s neformálními Evropskými radami či videokonferenčními jednáními, která byla nutná zejména v době krize covid-19, se tak HoSGs mohou v jednom roce na jednáních potkat násobně častěji.

Formální Evropské rady zasedají zpravidla vždy v březnu, červnu, říjnu a prosinci, a od roku 2003 je tomu tak vždy v Bruselu. Formální Evropská rada přijímá své závěry (conclusions), které jsou přijímány konsenzem, tj. všichni členové musí souhlasit. Po mimořádných či neformálních Evropských radách jsou pak vydávána prohlášení předsedy Evropské rady, případně prohlášení členů Evropské rady či prohlášení pojmenovaná po místě setkání neformální Evropské rady (např. Bratislavské prohlášení), nikoliv však závěry Evropské rady.  

Od roku 2009 v souladu s Lisabonskou smlouvou Evropskou radu neřídí rotující předsednictví Rady EU, ale stálý předseda (tzv. PEC, President of the European Council). Ten je volen Evropskou radou na období dvou a půl let s možností prodloužení. Do prosince 2024 zastává druhý mandát bývalý belgický premiér Charles Michel. Ze stejné země byl shodou okolností i první PEC, Herman van Rompuy.

Evropská rada (oproti Radě EU) nepřijímá legislativní návrhy, ale schvaluje své závěry, v nichž určuje priority a udává hlavní směr dalšího vývoje EU. Závěry Evropské rady jsou týdny před samotným zasedáním lídrů předjednávány na úrovni stálých představitelů (velvyslanců) členských zemí EU při EU v Bruselu, tzv. Coreperu (Výbor stálých zástupců) a rovněž na Radě ministrů pro obecné záležitosti (Rada GAC), která vždy o dva dny předchází jednání lídrů.

Lídři tak během Evropské rady jednají již jen o nejvíce sporných či kontroverzních bodech, vše ostatní je předpřipraveno. Diskuze jsou mnohdy obtížné a trvají do časných ranních hodin, dokud není dosažen potřebný konsenzus na textu.

Na straně PEC připravuje Evropskou radu a její závěry zejména jemu podřízený kabinet PEC (tým zhruba 30 lidí), a také Generální sekretariát Rady (GSR), který k tomu disponuje administrativním aparátem. PEC rovněž před Evropskou radou pořádá videokonferenční konzultace s menšími skupinkami lídrů, aby získal lepší představu o očekáváních jednotlivých členských států a kýžených výstupech z nadcházející Evropské rady.

V členských zemích se pak na přípravě vrcholných jednání podílí zejména premiérští šerpové. Jde o pravé ruky lídrů pro agendy politik EU, které hledají spojence, vysvětlují národní pozice a formují kompromisy EU v citlivých politických otázkách před Evropskou radou.

Informace z Evropské rady pro veřejnost jsou dostupné v podobě zveřejňovaných závěrů Evropské rady. Dále je možné na webu Rady sledovat společnou závěrečnou tiskovou konferenci PEC, předsedkyně Evropské komise a premiéra aktuální předsednické země.

Pokud jde o pozici, s jakou předseda vlády CZ na jednání Evropské rady odjíždí, ta je připravena jeho aparátem v rámci Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR a je schvalována zpravidla Výborem pro EU na vládní úrovni v den předcházející zasedání Evropské rady. Tato pozice je rovněž před jednáním představena příslušným evropským výborům obou komor Parlamentu ČR, stejně jako jsou tyto výbory ex post zpraveny o výsledcích Evropské rady.

Další informace ke zhlédnutí zde: