Dosavadní schválené rozložení portfolia fondu bylo 60 % ve firemních akciích, 35 % ve státních dluhopisech a obligacích a 5 % v nemovitostech. Hodnota fondu na konci února 2017 přesáhla 7.500 mld. NOK, tj. v přepočtu 1,4 mil. NOK na jednoho obyvatele Norska. Cílem fondu je dlouhodobé zhodnocení státních příjmů z ropy a plynu do budoucna, pro éru, kdy zásoby těchto surovin v Norsku dojdou.

Ruku v ruce s tím, jak norská ekonomika prochází zdlouhavou a ne zcela snadnou etapou restrukturalizace směrem od závislosti na výkonech v těžařství, tak se i hospodaření ropného fondu musí přizpůsobit nové realitě, tj. podstatně nižším primárním příjmům z menšího množství vytěžené ropy a plynu[2]. Zásoby těchto surovin k další těžbě jsou sice dostatečné a Norsko stále přiděluje nové koncese k dalšímu průzkumu, nicméně prudký propad cen ropy v posledních letech a také nejistota poptávky po fosilních palivech z dlouhodobého hlediska nutí vládu napomáhat při identifikaci odvětví, která se pro norskou ekonomiku stanou „novou ropou“.

Čerpání z ropného fondu tradičně pomáhá vládám krýt deficit běžného rozpočtu; v poslední době čerpáním z fondu vláda také podporuje zaměstnanost a ekonomickou aktivitu v době útlumu (veřejné stavby, programy na snížení nezaměstnanosti, incentivy pro vzdělání a výzkum). V r. 2001 byl v parlamentu dosažen a dodnes je prosazován politický konsensus o tom, že z fondu může vláda čerpat nejvýše 4 % jeho jmění ročně.

Premiérka Erna Solbergová a ministryně financí Siv Jensenová dne 16. 2. 2017 oznámily, že vláda schválila snížení hranice pro maximální čerpání z ropného fondu během kalendářního roku ze 4 na 3 % jmění. Dosavadní 4% limit korespondoval s typickou výší ročního zhodnocení fondu v minulém období, pro následující léta se ale očekává, že se fond vzhledem k vývoji globální ekonomiky bude zhodnocovat méně (o 3 % u akcií, dluhopisů a obligací, resp. o 0,5-1,0 % u nemovitostí). A rovněž méně příjmů z ropy znamená méně nového kapitálu do fondu.

Současně v únoru 2017 vláda schválila změnu rozložení investic fondu tak, že akcie budou moci tvořit až 70 % jeho portfolia.

Snížení hranice čerpání z fondu do státního rozpočtu má garantovat dodržení letitého politického příslibu regulérně spotřebovávat výnosy, ale co nejméně jistinu ropného fondu. V uplynulých pěti letech vláda čerpala 2,6-3,2 % hodnoty jeho jmění, pro r. 2017 se očekávají právě 3,0 %. Změnami vláda (ve volebním roce) dokládá zodpovědný přístup k hospodaření s výtěžkem z nerostných surovin i zájem o zachování jmění ropného fondu pro příští generace.
 

Autor: Josef Smyček, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Oslo

 

---

[1] norsky Statens pensjonsfond utland, anglicky The Government Pension Fund Global

[2] Zatímco cena barelu norské ropy v r. 2011 dosahovala až ke 111 USD, v r. 2016 byl průměr 44 USD.