Navzdory úsilí České republiky v boji proti nerovnostem v oblasti rovnosti žen a mužů, existují stále výrazné rozdíly mezi pohlavími. A to v oblastech jako je zaměstnanost, vzdělávání a podnikání, stejně jako přetrvávání genderově podmíněného násilí.

Rozdíly byly ještě dále prohloubeny důsledkem krizí způsobených koronavirovou pandemií, klimatickou změnou a válkou na Ukrajině. Například nárůst míry inflace měl ve skutečnosti genderově rozdílné důsledky, které nejen zpomalily inkluzivní proces, ale také ještě více posílily již dříve pozorované rozdíly mezi pohlavími, jako jsou platy, důchody a zaměstnanost.

Zveřejněná zpráva je považována jako nástroj na podporu již existujících priorit a cílů ČR v oblasti rovnosti žen a mužů a přispívá k podpoře realizace Strategie 2021+. Poskytuje komplexní analýzu silných a slabých stránek politiky rovnosti žen a mužů v ČR, a to zejména v oblasti právní, institucionální a finanční. Zpráva dále analyzuje i jak zlepšení a posílení všech těchto oblastí může zvýšit povědomí a odpovědnost vlády a dále přispět k vytvoření pevného a inkluzivního plánu obnovy z výše uvedené krize.

OECD navrhuje dvojí přístup k otázce nerovností, a to prostřednictvím opatření, jejichž úkolem je řešit specifické nerovnosti žen a mužů s cílem integrovat genderově podmíněnou perspektivu do všech vládních činností. Zpráva dále zavádí řadu řešení prostřednictvím posouzení čtyř hlavních oblastí:

První oblast se týká právních a politických rámců. Ty jsou nesmírně důležité pro zajištění důkladného provádění genderového mainstreamingu, neboť v případě neexistence pevného právního rámce by byl tento podmíněn ekonomickými a politickými výkyvy. Kromě toho je pro zajištění dlouhodobé kontinuity zásadní silné propojení právního rámce se státním rozpočtem, zejména proto, že většina současného financování pochází z vnějších zdrojů, jako je EU.

Druhá oblast se zabývá významem institucí, zejména jejích ustanovením, úlohou a odpovědností. V zájmu dalšího zlepšení tohoto vztahu navrhuje zpráva zajistit zastoupení na úrovni kabinetu pro politiku v rovnosti žen a mužů, například jmenováním příslušného ministra. Kromě toho také navrhuje, aby alespoň jeden veřejný zaměstnanec každého oddělení dokončil specifický trénink týkající se rovnosti žen a mužů.

Třetí oblast se týká nástrojů a postupů používaných při navrhování řešení problematiky rovnosti žen a mužů.  Patří mezi ně posouzení genderového dopadu (gender impact assessment (GIA)), rozpočet, analýza dat a účast občanů. Jedním z navrhovaných řešení v tomto ohledu je posouzení priorit s cílem identifikovat specifické problémy v oblasti genderové rovnosti.

Čtvrtá a poslední je odpovědnost a monitorování. V tomto případě je cílem vytvořit strukturovaný proces odpovědnosti na různých úrovních a zároveň sledovat pokrok v plnění vládních cílů v oblasti rovnosti žen a mužů. Jedním z návrhů je posílení úlohy Parlamentu, například zavedením každoroční zprávy o rovnosti žen a mužů.

Zprávu si můžete přečíst online

 

Zpracovala: Giulia Cancellaro, stážistka SM Paříž