Zasedání zahájil úvodním slovem vrchní ředitel MŽP ČR pro ochranu životního prostředí David Surý. V něm představil strategický dokument Oběhové Česko 2040, na jehož přípravě se podílela také OECD a který reflektuje důležitost zavedení zásad cirkulární ekonomiky v ČR. Dále zdůraznil implementaci různých opatření, jako je například zvyšování poplatků za skládkování odpadů a to, že se Česká republika chystá zavést nový zálohový systém na PET lahve a hliníkové nápojové plechovky, který by měl začít fungovat od ledna roku 2026.

Diskuzi moderoval velvyslanec Aleš Chmelař. V prvním panelu vystoupil například Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz (a člen NERV), Richard Juřík a David Doležal z MŽP ČR, Peter Börkey ze Sekretariátu OECD či Aurel Ciobanu Dordea z Ředitelství pro životní prostředí Evropské komise.

Z úvodní prezentace Aleše Roda vyplynulo že, zde chybí spontánní poptávka po účinných řešeních v oblasti oběhového hospodářství, protože externí náklady se na trhu nijak neprojevují v tržních cenách. Rod v rámci své prezentace uvedl, že pro fungování politiky oběhového hospodářství musí být zapojeny všechny strany tedy vláda, podniky, veřejnost, finanční instituce, neziskové organizace a akademici.

Následně se chopil slova Peter Börkey. vedoucí pracovník pro oblast oběhového hospodářství v OECD, který obecně prezentoval ekonomické nástroje pro přechod na oběhové hospodářství v zemích OECD.

Pohled ČR prezentovali dva oborníci z Ministerstva životního prostředí. Prvním z nich byl Richard Juřík, který v rámci své prezentace hovořil především o možnostech rozšířené odpovědnosti výrobců. David Doležal pak prezentoval poslední vývoj v oblasti vyjednávání mezinárodní dohody o plastech.

Ve druhé části jednání vystoupili zástupci Slovenska, Itálie, Maďarska, Španělska a Rumunska.

Stella Košíková ze slovenského Institutu environmentální politiky představila systém zavedením vratných obalů na Slovensku. Systém byl podroben analýzou nákladů a přínosů pro jednorázové nápojové obaly. Mezi hlavní výhody patřilo snížení znečištění. Stella Košíková rovněž poukázala na výzvy, jako je nedostatek dat o množství PET lahví a plechovek dostupných na trhu.

László Uhri z maďarského Ministerstva pro energetiku představil strategické směry tuzemské cirkulární ekonomiky a její adaptací na budoucí výzvy, včetně vývoje národní strategie a akčního plánu pro cirkulární ekonomiku.

Zkušenosti s oběhovým hospodářstvím ve Španělsku představila Carmen Durán Vizán z Ministerstva pro ekologickou transformaci a demografické výzvy představila komplexní přístup Španělska k oběhovému hospodářství. Mezi konkrétní opatření patří snížení spotřeby primárních surovin, podpora výzkumu a vývoje v oblasti ekodesignu, zlepšení řízení odpadů a digitální transformace procesů. Ty by měly vést ke zvýšení spotřeby sekundárních surovin, prodloužení životnosti produktů, zvýšení jejich opravitelnosti, aktualizovatelnosti, použitelnosti a recyklovatelnosti.

Závěrečného slova se opět chopil vrchní ředitel David Surý, který všem zúčastněním poděkoval za podnětnou diskuzi na velmi aktuální téma.