Výsledky analýzy OECD poukazují na značné rozdíly mezi jednotlivými regiony v členských státech OECD. V období 2000 – 2013 se podle OECD zvětšily rozdíly mezi jednotlivými regiony v oblasti příjmů domácností, kvalitě bydlení, bezpečnosti či životního prostředí. Rozdíl v disponibilním příjmu na obyvatele mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony zemí OECD se v letech 2000 - 2013 zvětšoval v průměru o 1,5% ročně. Ve srovnání s rokem 1995 se rozdíly v příjmech nejvíce zvýšily na Slovensku, v Austrálii, ČR a Kanadě. Naopak v Itálii, Maďarsku, Německu, Finsku či Slovinsku se rozdíly zmenšily.

Nejvyšších rozdílů mezi regiony v míře nezaměstnanosti (20%) bylo dosaženo v Itálii, Španělsku a Turecku, což je pro srovnání stejná úroveň rozdílu mezi celostátní mírou nezaměstnanosti Řecka a Norska. Průměrná míra nezaměstnanosti v členských státech OECD v roce 2015 činila 7,3%, což je o 1,7% více než v roce 2007.

Většina členských států OECD naopak dokázala zmírnit rozdíly mezi jednotlivými regiony v oblasti vzdělávání a přístupu k internetu. Všechny regiony ČR např. patří do skupiny 20% regionů nejlépe hodnocených z hlediska vzdělávání, přičemž Praha se v této oblasti zařadila mezi 5% nejlépe hodnocených regionů.

Z analýzy OECD také vyplývá, že v zemích OECD došlo k pětinásobnému zvýšení počtu starších obyvatel, což je stejné zvýšení jako u ostatních věkových skupin během posledních 15 let. Šanci na dožití 80 let při narození v současnosti mají obyvatelé v 55% regionů v zemích OECD. V každém z regionů lze přitom očekávat, že žena bude žít minimálně o 6 let déle než muž. Životní spokojenost je nejvyšší ve švýcarských regionech a naopak nejnižší v Maďarsku.

Publikaci doplňují internetové stránky OECD s výsledky u jednotlivých ukazatelů pro všechny regiony členských států OECD (OECD Regional Well-Being website).

 

        Relativní výkonnost regionů ČR v jednotlivých oblastech blahobytu a kvality života

Zdroj: OECD Regional Well-Being