OECD ve výhledu odhaduje, že hrubá výpůjční potřeba zemí OECD letos mírně poklesne na 10,6 bil. USD z 10,8 bil. USD v r. 2013. K drobnému poklesu došlo (oproti predikci OECD) již loni a zdá se tak, že výpůjční potřeby vyvrcholily v r. 2012. Dluh v zemích OECD v poměru k HDP nadále poroste, ovšem pomalejším tempem, deficity v OECD by letos měly klesnout na 4% z odhadovaných 4,8% v loňském roce. Letos celkový dluh překročí 116% HDP, což je dle odhadů OECD vrchol dosažený ve 40. letech 20. století během II.světové války. Celkový obchodovatelný dluh dosáhne letos v OECD 77,1% HDP.

V příštích třech letech budou muset vlády OECD refinancovat téměř 29% svých dlouhodobých dluhopisů. V řadě zemí OECD jsou dlouhodobé úrokové sazby na historicky velmi nízkých úrovních, rychlý růst sazeb následující loni na jaře zmínky o omezování nákupu aktiv Fedem však do budoucna vede k obavám. Aby zmírnily refinanční riziko, snaží se vlády členských zemí OECD prodloužit a lépe rozložit splatnost dluhopisů.

Letošní ročník publikace poprvé přináší odhady hrubé výpůjční potřeby pro jednotlivé země OECD. Pro ČR v r. 2014 uvádí 22 433 mil. USD, což odpovídá 9,8% českého HDP a pouhým 0,2% celkových výpůjčních potřeb OECD, jimž dominují Japonsko a USA (s podíly 34,9% a 33,5%).

Tématické kapitoly publikace se zabývají mimo jiné problémy spojenými s postupným omezováním kvantitativního uvolňování a výhledem rizika státních dluhopisů. OECD testuje tezi některých analytiků o strukturálním nedostatku agregátní nabídky bezpečných státních dluhopisů, a dochází k závěru, že o něm neexistují přesvědčivé doklady.