Ekonomické otřesy související s válkou na Ukrajině a jejich dopad na mezinárodní obchod nebo komoditní a finanční trhy zásadně ovlivní globální hospodářský růst. Před vypuknutím války OECD hodnotila výhled pro letošní a příští rok vcelku příznivě; ekonomický růst a inflace se vracely k normálu s tím, jak slábly pandemie COVIDu-19 a frikce na straně nabídky. Nyní OECD odhaduje, že růst světového HDP v letošním roce prudce zpomalí na 3,0 % a v roce 2023 zůstane na obdobné úrovni (2,8 %). Částečně to vyplývá z predikovaného hlubokého poklesu v Rusku a na Ukrajině, nicméně růst bude proti dřívějším očekáváním slabší ve většině ekonomik, zejména v Evropě (predikce pro rok 2023 již zahrnuje dopady embarga na dovoz ropy a uhlí z Ruska).

Ceny komodit od vypuknutí války výrazně vzrostly, což odráží význam dodávek z Ruska a Ukrajiny. Tento vývoj přitom dále zvyšuje inflační tlaky a dopadá na reálné příjmy a spotřebu především zranitelných domácností. Vzhledem k závislosti na dovozu zemědělských komodit a hnojiv z Ruska a Ukrajiny existuje v mnoha rozvíjejících se ekonomikách riziko nedostatku potravin. Problémy v dodavatelských řetězcích kromě války prohlubuje též čínská politika nulové tolerance ke COVIDu-19.

Pro ČR OECD očekává v roce 2022 průměrnou míru inflace ve výši 13 %, v roce 2023 pak 5,6 %. Růst HDP by měl v ČR v roce 2022 dosáhnout úrovně 1,8 %, v roce 2023 pak 2,0 %. Míra nezaměstnanosti by měla dle OECD v ČR i v dalších letech zůstat na nízké úrovni (2,5 % v roce 2022 a 2,6 % v roce 2023).

Celý ekonomický výhled najdete na stránkách OECD.