Publikace v úvodní části nabízí výčet stávajících překážek růstu v zemích OECD a rovněž ve vybraných nečlenských státech. Zároveň se ohlíží zpět a poskytuje souhrn opatření, která byla v těchto ekonomikách přijata v minulém roce. Odečet přijatých reforem je zasazen do kontextu doporučení z předchozího vydání publikace. V druhé části se kolektiv autorů zabývá analýzou dopadů přijatých opatření, přičemž jsou zohledněny obecně nepříznivé makroekonomické podmínky. Jsou zde rovněž diskutovány transmisní kanály jednotlivých opatření do reálné ekonomiky. Odlišné dopady reforem jsou do značné zdůvodněny rozdílnou makroekonomickou situací v jednotlivých zemích. Třetí část publikace se věnuje vztahu růstu HDP a úrovně kvality života z pohledu průměrného důchodu domácností. Důraz je kladen na analýzu distribuce příjmů plynoucích z hospodářského růstu mezi domácnosti a ostatní sektory ekonomiky. Poslední čtvrtá část nabízí přehled široké palety kvantitativních ukazatelů, které umožňují vzájemné porovnání jednotlivých zemí a také srovnání s průměrem OECD jako celku.

OECD identifikuje tyto zásadní výzvy:

• výrazné zpomalení růstu produktivity a zvýšení rozdílu v tempech růstu produktivity mezi firmami v rámci jednotlivých odvětví (nefungující difuze technologií od vedoucích firem směrem k ostatním subjektům – viz The Future of Productivity) mají nepříznivý dopad na hospodářský růst (viz obr. 1)

  Obr. 1: Zpomalení růstu produktivity práce je v rozvinutých ekonomikách patrné již v předkrizovém období

  průměrný roční růst HDP na odpracovanou hodinu, v %

  

   

• vysoká míra nezaměstnanosti (zejména pak vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti) spolu s nízkou mírou participace a vysokým podílem neformální práce komplikují situaci na trzích práce (viz obr. 2)

  Obr. 2: Míra nezam. mladých a míra dlouhodobé nezam. zůstávají na vysoké úrovni, v %, 2014

  

  OECD také rozděluje jednotlivé země do skupin dle společných výzev (vychází přitom z předchozích vydání publikace). Česká republika je zařazena do skupiny s Estonskem, Maďarskem, Izraelem, Polskem a Lotyšskem. Společným jmenovatelem této skupiny je výrazná mezera v úrovni produktivity práce proti vyspělým zemím OECD. Silnou stránkou těchto ekonomik je pak vysoká nákladová konkurenceschopnost a silná základna zpracovatelského průmyslu.

  Publikace hodnotí i tempo implementace reformních opatření. Konstatuje, že zpomalení tempa, které lze pozorovat v letech 2013-2014, bylo patrné i v minulém roce. Důvodem jsou obecně nepříznivá situace v globální ekonomice a rostoucí nejistoty spojené s budoucím vývojem. Tempo implementace reforem se v jednotlivých ekonomikách liší (viz obr. 3). Evropský jih si v odečtu reforem proti dobručením z minulého roku stojí mnohem lépe než severní část Evropy. Z mimoevropských zemí bylo tempo implementace relativně vysoké v Číně, Indii a Mexiku. Většina přijatých reforem se zaměřila na trh práce a zvýšení výkonu vzdělávacích systému, poměrně upozaděny zůstaly oblasti inovačních politik, efektivity veřejných sektorů a regulačních rámců.

  Obr. 3: Tempo implementace reforem opět zpomalilo, podíl implementovaných minulých doporučení

  

  Obecná doporučení OECD:

  V podmínkách nízké dynamiky hospodářského růstu by se měly budoucí reformy zaměřit nejen na zvýšení zaměstnanosti a tempa růstu produktivity, ale rovněž na podporu ekonomické aktivity v krátkém období. Spolu se zvýšením výdajů do veřejné infrastruktury tak bude zapotřebí přijmout opatření na snížení bariér vstupu do mnoha odvětví ekonomik, revidovat politiky bydlení a zlepšit pomoc při hledání práce s cílem zvýšit mobilitu pracovní síly. Důležitým prvkem pro nastartování růstu je fungující finanční trh a zajištění přístupu firem a domácností k úvěrům.

   

  K distribuci příjmů OECD dodává, že růst reálného HDP v posledních 2 dekádách předčil růst reálného důchodu domácností. Rozdíly v růstu jsou do určité míry dány tím, že spotřebitelské ceny (se zahrnutím DPH) rostly rychleji než ceny produkce. Důchod domácností jako podíl na HDP (definován jako poměr nominálního důchodu domácností na nominálním HDP) se v zmíněném období pohyboval v průměru na stabilní úrovni. Vývoj v jednotlivých zemích byl však velmi rozdílný, např. výrazný propad v Rakousku a Jižní Koreji a naopak výrazný nárůst v případě Slovenska a Finska (viz obr. 4).

  Obr. 4: Důchod domácností/HDP, nominální veličiny

  

   

  * Vzhledem k přechodu na dvouletý cyklus v roce 2014 se v letošním roce jedná pouze o průběžnou zprávu (tzv. interim report). Zpráva obsahuje „country notes“ se stručným přehledem strukturálních reforem pouze pro nejvýznamnější světové ekonomiky.