Jednotlivými dimenzemi, které publikace pro srovnání využívá, jsou: příjem a bohatství, práce a výdělek, bydlení, zdravotní stav, rovnováha práce a volného času, vzdělání a dovednosti, sociální kontakty, občanská angažovanost a správa věcí veřejných, kvalita životního prostředí, osobní bezpečnost a subjektivní blahobyt. Oproti předchozímu vydání z roku 2015 byl rozšířen soubor hlavních indikátorů díky zkvalitnění sběru dat. Publikace je úzce propojena s oblíbeným webovým nástrojem pro interaktivní srovnání členských států OECD, tzv. „indexem lepšího života“ (www.oecdbetterlifeindex.org), který umožňuje porovnání jednotlivých zemí jak na základě souhrnného indikátoru, tak jednotlivých dimenzí.

Součástí zprávy jsou rovněž 4 tematické kapitoly. Za pozornost stojí zejména první z nich, která srovnává jednotlivé země na základě indikátorů hmotné a nehmotné dimenze kvality života. Zároveň tato část mapuje vývoj indikátorů mezi lety 2006 a 2016, přičemž ukazuje, jak na životní úroveň v zemích OECD dopadla finanční a hospodářská krize. Poslední 5. kapitola publikace pak obsahuje tzv. country notes, tedy podrobnější informace k jednotlivým členským a partnerským zemím OECD.

Postavení ČR v  jednotlivých dimenzích je stručně shrnuto zde: https://goo.gl/T67gyR. Situaci  pak podrobněji shrnuje tzv. country note (v příloze). Odtud pochází i obrázek níže, který vystihuje podstatu hodnocení OECD. Výsledek v jednotlivých dimenzích je určen pomocí relevantních (sub)indikátorů, přičemž tzv. negativní indikátory (např. dlouhodobá nezaměstnanost) jsou označeny pomocí symbolu “ * “. Délka sloupců pak ukazuje, u kterých indikátorů se ČR spíše daří (delší sloupce) a naopak, ve kterých oblastech ČR spíše zaostává (kratší sloupce).