Hospodářský výhled OECD

Světový ekonomický růst by měl zrychlovat, rizika jsou vychýlené dolů

Globální ekonomický růst v průběhu letošního roku zpomalil. Na ekonomickou aktivitu a mezinárodní obchod negativně působí zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách, v rozvinutých zemích oživení brzdí utlumené investice a velmi slabý růst produktivity. K pozvolnému posílení růstu světového HDP v letech 2016 a 2017 by měly přispívat příznivé makroekonomické politiky a nízká cena komodit, rizika jsou však vychýlena směrem dolů. Nejistoty, které jsou s výhledem spojovány, představují v současné době především vývoj světového obchodu a soukromých investic. Růst světového obchodu v letošním roce OECD odhaduje na pouhé 2 %. Za posledních 50 let dosáhlo tempo růstu úrovně nižší než 2 % jen v dalších 5 případech, ty se však časově shodovaly s propadem hospodářského růstu. Zpomalení je tak mnohem výraznější, než by napovídal dlouhodobý vztah se světovým hospodářským růstem, a to i přes postkrizový pokles elasticity ochodu k růstu. V porovnání s minulou prognózou (Economic Outlook z května 2015) byla predikce globálního růstu revidována směrem dolů.

Obr.1: Růst světového obchodu bude letos velmi slabý, meziroční změna v %

Klíčový dopad na zhoršený výhled růstu světového hospodářství má výkon rozvíjejících se ekonomik. V mnoha případech došlo k výraznému zpomalení v souvislosti s poklesem cen komodit. Rozvíjející se země stojí i za významnou částí poklesu tempa růstu mezinárodního obchodu, tamní pokles importu odráží slabou domácí poptávku a snižující se dovozní intenzitu ekonomik. V Číně pokračuje revize růstového modelu, strukturální změny představují riziko výrazného zpomalení tempa růstu domácí poptávky a zvýšené turbulence na finančních trzích s negativními dopady na obchodní partnery. Podmínky se pro rozvíjející se ekonomiky obecně zhoršily, výrazný pokles cen komodit spolu se ztíženým přístupem k financování jsou akcentovány riziky odlivu kapitálu a výrazného oslabení domácích měn. Ekonomiky Brazílie a Ruska v letošním roce zasáhla silná recese, stabilizace bude i přes výrazné oslabení domácích měn jen pozvolná. Podaří-li se v Indii pokračovat s implementací strukturálních reforem, růstové vyhlídky by měly zůstat příznivé - hodnocení odráží solidní investiční aktivitu a spotřebu domácností.

Obr.2: Pozvolné oživení světového HDP ve výhledu, meziroční změna v %

Růst v zemích OECD byl v letošním roce tažen především domácí poptávkou. Nejistoty spojené s výhledem mají za následek oslabenou investiční aktivitu, které ohrožuje budoucí tempa růstu potenciálního produktu a představuje riziko pro předpoklad, že rozvinuté země svým výkonem vykompenzují cyklické oslabení v rozvíjejících se ekonomikách. K postupnému posilování růstu by mělo vedle faktorů zmíněných výše přispívat i další zlepšení situace na trzích práce. Růst v USA je nadále tažen spotřebou domácností, solidní tempo by si měla ekonomika udržet i ve výhledu. Oživení v EU by mělo mírně posílit díky zlepšení transmise monetárních politik. Růst Japonska zůstává na velmi nízké úrovni v souvislosti se slabou zahraniční poptávkou a chystanou fiskální konsolidací. S ohledem na pozvolné oživení světového hospodářství se v zemích OECD očekává ve v horizontu predikce posílení růstu investiční aktivity.

Růst spotřebitelských cen v zemích OECD zůstává na velmi nízkých hodnotách. Za předpokladu absence dalších výrazných pohybů cen komodit, měnových kurzů a inflačních očekávání, by měla jádrová inflace v horizontu výhledu jen mírně růst především v souvislosti s postupným odezněním efektu poklesu cen komodit. V podobě inflačních tlaků by se také měla v inflaci postupně promítat rostoucí domácí poptávka a zlepšující se situace na trhu práce. V některých rozvíjejících se ekonomikách byla zaznamenána vyšší míra inflace v souvislosti s oslabením domácích měn, V Číně a Indii zůstává inflace ve výhledu na nízkých úrovních.

Zlepšení situace na trhu práce je patrné ve většině zemí OECD, další příznivý vývoj zaměstnanosti však v některých případech naráží na demografická omezení (USA a Japonsko). Míra nezaměstnanosti by měla nadále klesat, mezi jednotlivými státy však přetrvávají značné rozdíly. Růst reálných mezd zůstane přes snížení míry nezaměstnanosti spíše omezený, stále nejsou plně využity stávající kapacity a růst produktivity je velmi slabý. Přímý dopad na trh práce v EU může mít probíhající imigrační vlna, jeho rozsah je odvislý od míry zapojení imigrantů na trhu práce. Růst pracovní síly by mohl vést ke zmírnění demografických tlaků v souvislosti se stárnutím obyvatel. 

Obr.3: Situace na trhu práce se postupně zlepšuje

Míra nezaměstnanosti                                                       Náhrady zaměstnancům

Podle výsledků simulací provedených v modelu NiGEM by šok v podobě zpomalení růstu domácí poptávky v Číně o 2 p. b. v letech 2016 a 2017, celosvětového poklesu cen akcií o 15 % a nárůstu rizikových prémií o 50 bazických bodů vedl ke zpomalení globálního ekonomického růstu o cca 0,7 p. b. v roce 2016 a 0,9 p. b. v roce 2017 (z čehož by zhruba 1/3 byla dána zpomalením růstu poptávky a zbytek finančními šoky). Z geografického hlediska by bylo nejvíce (s výjimkou samotné Číny) zasaženo Japonsko, Indie a Rusko, a dále rozvíjející se ekonomiky se silnými obchodními vazbami na Čínu. Uvažované zpomalení čínské ekonomiky by navíc vytvořilo dodatečný tlak na pokles cen komodit, což by mělo negativní dopad na čisté vývozce nerostných surovin, zatímco pro země čistých dovozců by pokles cen nerostných surovin dopad výše uvedeného šoku tlumil. Protiinflační působení poklesu cen komodit by také zřejmě vedlo k uvolnění měnové politiky. Modelová simulace proto byla doplněna o dodatečný šok v podobě 15% poklesu cen ropy, kovů a nerostných surovin a poklesu dlouhodobých úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Kombinovaný šok by vedl ke zpomalení globálního ekonomického růstu o cca 0,6 p. b. v roce 2016 a 0,8 p. b. v roce 2017, jeho dopady na jednotlivé země či regiony jsou ale více různorodé. Citelně by bylo zasaženo Rusko, kde by byl růst HDP v letech 2016 a 2017 v důsledku těchto šoků o skoro 2 p. b. nižší než v základním scénáři. Pokles cen komodit a uvolnění měnové politiky by zmírnily dopady původního šoku v Japonsku, eurozóně/EU a USA.

Růst v eurozóně by měl zůstat pozvolný

OECD očekává mírné zrychlení hospodářského růstu v eurozóně z 1,5 % v roce 2015 na 1,8 % v roce 2016, resp. 1,9 % v roce 2017. Růst by měl být podporován uvolněnou měnovou politikou a nízkými cenami ropy, brzdit by jej naopak mělo očekávané zpomalení aktivity v rozvíjejících se ekonomikách. Vysoké zadlužení soukromého sektoru, pomalý růst úvěrů a nízká úroveň důvěry spotřebitelů a firem budou mít v některých státech negativní dopad na domácí poptávku, zejména pak na investice. Nastavení fiskální politiky by v eurozóně jako celku i v největších členských státech mělo být přibližně neutrální. Míra nezaměstnanosti by měla klesat jen pozvolna, přičemž by ale měly přetrvat značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Vývoj na trhu práce by do určité míry mohl být ovlivněn dopady současné migrační krize. Růst spotřebitelských cen by se měl nepatrně zrychlovat, ani v roce 2017 by však nemělo být dosaženo inflačního cíle ECB.

Makroekonomický výhled ČR

Jak je patrné ze srovnání v Tabulce 2, aktuální predikce MF ČR se od nové prognózy OECD liší jen nepatrně. Ekonomický růst je v roce 2015 podporován několika jednorázovými faktory, růst reálného HDP by se tak měl z více než 4 % v letošním roce zpomalit na zhruba 2,5 % v letech 2016 a 2017. Dominantním faktorem růstu by měla být domácí poptávka. Inflace by měla zůstat velmi nízká, růst spotřebitelských cen by se však měl postupně zrychlovat k 2% cíli ČNB. Situace na trhu práce by se díky růstu ekonomiky měla dále zlepšovat – zaměstnanost by měla růst a míra nezaměstnanosti klesat. Běžný účet platební bilance by měl v tomto i příštím roce vykázat mírný přebytek.

Pozn.: *) V metodice Výběrového šetření pracovních sil. **) Predikce MF ČR pro saldo a dluh vládního sektoru v letech 2016 a 2017 převzata z rozpočtové dokumentace k návrhu státního rozpočtu na rok 2016.

Zdroj: MF ČR: Makroekonomická predikce ČR (říjen 2015), Rozpočtová dokumentace k návrhu SR 2016. OECD: Economic Outlook 98 (listopad 2015).