Podle predikce OECD se inflace ve většině zemí G20 vrátí k hodnotám inflačního cíle do konce roku 2025. Celková inflace v ekonomikách skupiny G20 by měla podle odhadů klesnout z 6,6 % v roce 2024 na 3,8 % v roce 2025. Hodnota jádrové inflace ve vyspělých ekonomikách skupiny G20 klesne na 2,5 % v roce 2024 a 2,1 % v roce 2025. Kontinuální růst nominálních mezd je jedním z cenových tlaků, který brání rychlému snížení inflace. S ohledem na snižující tempo růstu cen existuje podle OECD prostor pro snižování základních úrokových sazeb centrálních bank. Monetární politika by měla nicméně podle doporučení OECD ve většině velkých ekonomik zůstat ještě po určitou dobu restriktivní. Vlády čelí fiskálním tlakům vyplývajícím z rostoucího zadlužování a dodatečných budoucích tlaků na výdaje z veřejných rozpočtů. V krátkodobém horizontu je třeba vyvinout větší úsilí k omezení růstu výdajů a vhodně nastavit střednědobé fiskální rámce, které pomohou zajistit udržitelnost veřejných financí a umožní pružně reagovat na budoucí šoky.

 

Světový hospodářský růst bude nadále stabilní. Růst HDP v eurozóně by měl podle predikce OECD dosáhnout 0,6 % v roce 2024 a 1,3 % v roce 2025, přičemž ekonomickou aktivitu brzdí přísné úvěrové podmínky. Růst HDP v Číně v roce 2024 poklesne na 4,7 % a v roce 2025 by měl dle OECD klesnout na 4,2 %, a to i přes pokračující politicko-ekonomické stimuly. Růst HDP v Číně tlumí zejména nižší spotřebitelská poptávka, vysoké zadlužení a trh nemovitostí. Ve Spojených státech amerických se předpokládá, že růst HDP bude i nadále podporován zejména výdaji domácností a pozitivním vývojem na trhu práce. OECD očekává růst HDP ve Spojených státech 2,1 % v roce 2024 a 1,7 % v roce 2025.

 

Dlouhodobě jsou podle OECD klíčové strukturální reformy. Lidský kapitál je klíčovým faktorem pro hospodářský růst. Vzdělání zvyšuje produktivitu, podporuje inovační potenciál a zajišťuje přístup k pracovním příležitostem pro všechny. Uzavření škol během pandemie se negativně podepsalo na aktuálních znalostech a dovednostech patnáctiletých studentů celé řady vyspělých zemí, jak vyplývá ze šetření PISA 2022. V letech 2018 až 2022, tedy v období, které zahrnuje vypuknutí pandemie COVID-19, došlo v mnoha vyspělých zemích k bezprecedentnímu poklesu výkonu patnáctiletých žáků testovaných ve čtení a matematice. Z prací OECD vyplývá, že tento pokles výsledků v šetření PISA by mohl mít negativní vliv na úroveň produktivity v příštích 30–40 letech.

 

Budoucí hospodářský růstu je třeba dle OECD posilovat strukturálními reformami, které zlepší výsledky vzdělávání, rozvoj dovedností a sníží omezení na trhu práce. Kromě toho se na hospodářském růstu pozitivně projeví posilování mezinárodní spolupráci vedoucí k oživení světového obchodu. Obchodní výměna zajistí rychlejší a koordinovaný posun směrem ke snižování dluhové zátěže v zemích s nižšími příjmy.

 

Zpracovaly stážistky SM: Alice Hůlová a Lucie Lorencová