Jedním z klíčových indikátorů, jak si sektor vede, je produktivita pracovní síly. Ta vzrostla z 90 247 RM (1 RM = cca 5,30 Czk) v roce 2017 na 96 037 RM v roce 2019, posléze klesla na 85 105 RM v roce 2022 v důsledku narušení globálních dodavatelských řetězců a rostoucích vstupních nákladů. Odvětví se zotavilo z 90 063 RM v roce 2023 na 96 928 RM v roce 2024, což odpovídá předpandemickým úrovním. Ačkoliv je farmaceutický sektor v Malajsii stále pod celonárodním průměrem produktivity 99 265 RM, toto oživení podtrhuje odolnost odvětví, podpořenou automatizací, digitalizací a silnějšími standardy kvality.

Farmaceutický průmysl má nově místo na výsluní i díky vládní strategii NIMP 2030 (National Industrial Masterplan 2030), kde hraje klíčovou roli v diverzifikaci průmyslu Malajsie. V rámci Mise 1: Pokrok v ekonomické složitosti NIMP 2030 představuje strategie pro budování vysoce hodnotných farmaceutických kapacit, posílení domácích vazeb a rozšíření národního působení v globálních hodnotových řetězcích. I to je jedna z lekcí, kterou přinesla pandemie koronaviru v podobě jejích přerušení, a ze které se Malajsie chce poučit. Plán se mj. zaměřuje na vývoj biofarmaceutik, biosimilárních látek a aktivních farmaceutických složek, přičemž podporuje inovace, klinický výzkum a export malajsijských lékařských produktů.

NIMP 2030  je v souladu s další státní politikou, s Národní plánem vývoje vakcín (NVDR), který klade důraz na spolupráci založenou na datech za účelem zvýšení efektivity a sdílení znalostí v sektoru.

Malajsie si díky těmto strategiím vytyčila rozvoj prostřednictvím tranzice z výrobce generických léčiv na inovace orientovanou farmaceutickou velmoc, čímž se sektor staví do pozice základního kamene dalšího průmyslového pokroku a současně národní zdravotní bezpečnosti.

Za tímto účelem založila malajsijská vláda novou klíčovou iniciativu, Farmaceutickou produktivní síť (PPN), pod Malaysia Productivity Corporation (MPC), která spojuje veřejné i soukromé zainteresované strany za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, produktivity, provozní efektivity, přidané hodnoty v celém farmaceutickém ekosystému a podpory inovací napříč celému hodnotovém řetězci. Tato vládní agentura je rovněž zodpovědná za evidenci, vyhodnocení a publikaci statistik v oblasti nejen farmaceutického průmyslu, a to na základě statistik Department of Statistics (jako výsledek celkové přidané hodnoty v sektoru děleno celkovým počtem zaměstnanců v sektoru, případně jako přidanou hodnotu na odpracovanou hodinu). Toto vnímá Malajsie jako klíčový krok, jelikož chce v budoucnu klást obrovský důraz na umělou inteligenci, a to nejen jako klíč k regulaci a kontrole kvality, ale hlavně v posunu v produktivitě.

Zatímco kvalita farmaceutických produktů v Malajsii splňuje globální standardy, rychlost a přístup na trh jsou v současnosti další ambicí. I proto Národní agentura pro regulaci farmaceutických produktů (NPRA) pracuje na implementaci prioritního schvalovacího procesu pro export. Další takovou ambicí je zvýšit globální farmaceutickou přítomnost v Malajsii. Regionálně tuto agendu podporuje Malajsie na půdě ASEANu, a to s cílem harmonizovat farmaceutický trh s ostatními členskými zeměmi a navzájem si uznávat standardy. Tím se ještě zlepší efektivita a podpoří postavení Malajsie jako důvěryhodného regionálního centra pro kvalitní farmaceutika.

Malajsie dále zveřejnila „Cestovní mapu farmaceutického průmyslu“, která bude sloužit jako základ pro Asean Biopharma Alliance 2025, regionální platformu zaměřenou na podporu přeshraničních investic, sdílené výzkumné infrastruktury a harmonizovaných standardů v biofarmaceutické výrobě. Vize je podpořena konkrétními cíli. Cílem Malajsie je rozšířit export z 83 zemí na 100 do konce roku 2026 a zvýšit počet povolení k uvedení na trh v zahraničí na 2 300. Pro sektor vysoce hodnotných biofarmak existuje plán zajistit alespoň jednu potvrzenou investici do výroby do konce roku.

Takovéto stimuly samozřejmě přináší i nové příležitosti pro soukromý sektor. Je to především zdrojová poloha na pomezí Dálného východu (tradiční čínská medicína) a Indie (ajurvéda), jako jeden z výchozích předpokladů a determinanta rozvoje. Malajsie dále může čerpat ze své polohy na významných obchodních trasách, a své proexportně orientované ekonomiky. V neposlední řadě, jedny z hlavních východisek pro růžovou budoucnost sektoru jsou dostupná pracovní síla, levná energie a výrobní kapacity. Tento mix tak přitahuje investory a podnikatele z oblasti farmaceutického průmyslu z celého světa. Jedná se hlavně o vakcíny a biotechnologie, které přímo NIMP 2030 zmiňuje.

Navázat chce na již v současnosti silnou pozici ve výrobě cenově dostupných generik. Skupinu samu o sobě představují biologika a biosimilární léky (biogenerika). Toto je v současnosti „vlajková loď“ malajsijského pokroku. Vláda masivně podporuje investice do výroby biologických léků, jako jsou monoklonální protilátky a rekombinantní proteiny. Ostatně, již nyní má Malajsie největšího integrovaného výrobce inzulinu v Asii a plán je expanzi ještě navýšit. S tím souvisí i léky na obezitu a diabetes: obrovský boom zažívají látky typu GLP-1 (podobné Ozempicu), po kterých je v současnosti v jihovýchodní Asii rekordní poptávka. Role státu má být rovněž více naplňována při úsilí o národní soběstačnost a rozvoj kapacit pro výrobu vakcín. Onkologika a léky na vzácná onemocnění jsou další příklady specializované výroby, která vyžaduje pokročilé technologie a vyšší produktivitu práce.  

Budoucnost však mají rovněž i léky s certifikací halal. Tato certifikace již dávno není pouze otázkou potravin či doplňků stravy. Existuje zde potenciál pro téměř 2 miliardy obyvatel a Malajsie si je toho dobře vědoma. V neposlední řadě zde pak existuje předpoklad pro spolupráci na rozvoji tzv. digitální farmacie, personalizované medicíny a pokročilé logistiky chladícího řetězce. Do popředí se dostává již i umělá inteligence. Malajsie také může čerpat ze své pozice globální jedničky v oblasti medicínské turistiky. Tím se otevírá trh mnohem větší, nežli je 33 milionů obyvatel této země.

Milan Dostál, ekonomický diplomat

Velvyslanectví ČR v Kuala Lumpur

Informace k farmaceutickému průmyslu v Malajsii (PDF, 6 MB)