Po pádu komunistické totality
20.12.2012 / 14:18 | Aktualizováno: 25.06.2014 / 10:27
Koncem 80. let navázali spolupráci představitelé nezávislých iniciativ a intelektuálů, kteří se soustředili na výměnu nezávislých informací a literatury. Významnou roli v udržování těchto kontaktů měla Zina Genyk-Berezovská a další potomci ukrajinské protibolševické emigrace do Československa z 20. let.
Spolupráce nezávislých kruhů se rozšířila po svržení komunistického režimu v Československu koncem roku 1989. Poté, co se obrovská většina obyvatel Ukrajiny vyslovila v referendu 1. prosince 1991 pro vyhlášení nezávislosti, československá vláda na svém mimořádném zasedání dne 8. prosince uznala Ukrajinu jako samostatný stát. Československý generální konzulát, který existoval v Kyjevě od roku 1958 na adrese Andreje Polupanova 3 – dnes ul. Jaroslaviv val (s přestávkou v letech 1962 až 1964, od poloviny 60. let pak sídlil na ul. Karla Liebknechta 28 – dnes ulice Šolkovičná) se stal velvyslanectvím v Ukrajině. Po rozdělení Československa byla Ukrajinou uznána Česká republika dne 1. ledna 1993 a v dubnu se funkce ujal první český velvyslanec v Ukrajině. V lednu 2004 pak zahájil činnost Generální konzulát ČR ve Lvově a v roce 2007 přibyl další v Doněcku. Honorární konzuláty České republiky existují v Charkově (od prosince 2010) a Dněpropetrovsku (od června 2014). V nových, svobodnějších podmínkách čeští podnikatelé začali opět hledat štěstí v Ukrajině a mnozí Ukrajinci tak jako dříve odcházejí za prací či vzděláním do Česka.
Luboš Veselý, léto 2011