Ministerstvo zahraničí, jako ústřední orgán, přijímá a vyhodnocuje podněty k zařazení subjektů na sankční seznamy EU a na vnitrostátní sankční seznam.  Zároveň vede vnitrostátní sankční seznam na svých internetových stránkách (zde).

Jak proces funguje?

Získá-li MZV kvalifikovanou informaci o tom, že subjekt se dopustil nebo dopouští postižitelného jednání, předloží návrh na jeho zařazení na sankční seznam vládě. Klíčové je, aby zařazení subjektu bylo v zahraničněpolitickém nebo bezpečnostním zájmu České republiky.

Sankcemi postižitelné jednání je definováno v platných sankčních režimech Evropské unie. V sankčním režimu vůči Rusku je to například narušování nebo ohrožování územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny nebo kroky destabilizující situaci na Ukrajině. EU má v současné době přes 40 sankčních režimů, včetně těch sankcionujících napadení Ukrajiny.

Primárním cílem MZV vždy bude zařazení tohoto subjektu na sankční seznam EU. K takovému zařazení však z povahy věci nedochází okamžitě po rozhodnutí vlády. Proto zákon umožňuje, aby na základě rozhodnutí vlády byl subjekt zapsán na vnitrostátní sankční seznam, pokud není zařazen na sankční seznam EU do jednoho měsíce od podání návrhu EU. V případě, že bude hrozit nebezpečí zmaření účelu, pro který má být subjekt zařazen na sankční seznam EU, může být subjekt zapsán na vnitrostátní sankční seznam ihned, bez prodlení po rozhodnutí vlády. Tudíž se rovněž ihned, bez prodlení, uplatní vnitrostátní sankce.

Před podáním návrhu vládě jej MZV nejdříve projedná v rámci Meziresortní koordinační skupiny pro sankční seznamy, v níž jsou zastoupeny Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Finanční analytický úřad, Policie ČR a zpravodajské služby ČR. MZV také návrh projedná s dalšími ústředními správními úřady, Českou národní bankou nebo Generálním ředitelstvím cel, pokud se provádění navrhovaných omezujících opatření týká jejich působnosti. Pokud to MZV považuje za nezbytné, projedná návrh i s dalšími orgány výkonné moci.

Na základě návrhu, který obdrží od MZV, rozhodne vláda o tom, zda subjekt navrhne na zařazení (či vyřazení nebo změnu zápisu) na sankční seznamy EU, případně zda subjekt ihned zapíše na vnitrostátní sankční seznam.

K zaslání podnětů k listaci či delistaci subjektů lze využít adresu sankce@mzv.cz. Na tuto adresu je možné zasílat také podněty k listaci či delistaci subjektů na sankční seznamy OSN (na zpracování těchto podnětů se sankční zákon nevztahuje, o návrzích na zařazení či vyřazení subjektu ze sankčních seznamů OSN rozhoduje ministr zahraničních věcí).

Podnět k zařazení subjektu na sankční seznam EU nebo OSN by měl obsahovat identifikaci dotčeného subjektu a dostatečně přesné odůvodnění založené na důkazech, které prokazují naplnění kritérií příslušného sankčního režimu. Důkazy by měly pocházet z důvěryhodných zdrojů a zahrnovat dostupné dokumenty, odkazy nebo jiné podklady umožňující posouzení předložených informací.

Subjekt může proti svému zápisu na vnitrostátní sankční seznam podat písemně odůvodněnou námitku. Ta je adresována MZV s tím, že o ní rozhoduje vláda. Pokud subjekt tuto možnost vyčerpá, může následně žádat o soudní přezkum. Ani jeden z těchto dvou nástrojů nemá odkladný účinek.

Při provádění omezujících opatření vůči subjektům zařazeným na vnitrostátní sankční seznam se podle sankčního zákona nepostupuje, uplatní se zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.

Sankční politiku na MZV ČR má v gesci Oddělení sankčních politik Odboru společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

 Odkaz na text sankčního zákona naleznete zde.