1. U korespondenční volby nemůžeme vědět, zda lidé skutečně hlasují svobodně a nebyli k volbě někým donuceni. Nepopírá to demokratický princip voleb?

SKUTEČNOST: Vzhledem k tomu, že korespondenčně hlasuje volič s předstihem, může si kromě místa vybrat i svůj vlastní nejvhodnější moment k zaslání obálky se svým hlasem. Není proto důvod se obávat, že by nemohl svůj hlas projevit svobodně. Korespondenční způsob hlasování tím, že umožní přístup většímu množství oprávněných voličů, demokratický princip voleb naopak posiluje.

2. Korespondenční volba otevírá dveře kupčení s hlasy a dalším podvodům.

SKUTEČNOST: Kupčení s hlasy nebylo v případě korespondenčního hlasování
v zahraničí nikdy prokázáno. Kupčení s hlasy je v málo koncentrovaném voličském prostředí, navíc rozptýleném na geograficky velkém území, fakticky vyloučené. Chybí možnost osobního kontaktu mezi korumpujícím a významnější skupinou korumpovaných. Nelze tak ovlivnit větší skupinu osob.

3. Hlasy se mohou po cestě do Česka někde „ztratit“ a nebudou do výsledku započítány.

SKUTEČNOST: Hlasy do Česka necestují. Jsou doručeny v uzavřené doručovací obálce na příslušný zastupitelský úřad v zahraničí, který je na chráněném místě uchovává do okamžiku, kdy je ukončeno hlasování. Následně je zastupitelský úřad předá volební komisi, která je řádně zařadí k hlasům odevzdaným prezenčně. Pokud volič napíše na doručovací obálku údaje o sobě, může před volbami kontaktovat příslušný zastupitelský úřad s dotazem, zda jeho obálka byla v pořádku doručena. Pokud obálka doručena nebude, volič má stále možnost přicestovat na zastupitelský úřad a odvolit prezenčně.

4. Korespondenční volba popírá princip tajnosti voleb. Chybí plenta!

SKUTEČNOST: Ústavní volební princip tajnosti voleb spočívá v nemožnosti propojení hlasu s konkrétním voličem. Hlasování za plentou je předepsané jen pro volby ve volební místnosti, a to proto, aby členové volební komise nemohli narušit tajnost jeho hlasování. Jinde se ani dosud plenta z organizačně-technických důvodů nepoužívala (např. při hlasování do přenosné volební schránky).

Při korespondenčním hlasování je tajnost volby u voliče zajištěna technikou dvou obálek, což v zásadě nahrazuje plentu.

Zvláštní okrsková volební komise tedy ani zde nevidí, jak jednotlivý volič hlasoval. Postup je takový, že volební komise po ukončení hlasování otevře nejprve doručovací obálku, v ní najde voličem podepsaný identifikační lístek a obálku, ve které je vložen (a tedy schován) hlasovací lístek. Podle identifikačního lístku komise vyznačí v seznamu voličů, že volič hlasoval korespondenčně. Obálku s hlasem neotevírá, ale vhodí ji do volební urny k ostatním hlasům, odevzdaným prezenčně. Ve volební urně se tyto obálky promísí, a při samotném sčítání hlasů tak není zřejmé, jak konkrétní volič hlasoval.

5. Korespondenční hlasy jsou nástrojem vlád, který je udržuje u moci, protože jim pomáhá „koupit“ hlasy ze zahraničí.

SKUTEČNOST: Každý český občan má ústavní právo volit, a to bez ohledu na to, zda pobývá v Česku nebo v zahraničí. Stejně tak není nijak automatické, že voliči v zahraničí volí vládní strany. Voliči v zahraničí volí dle svých osobních preferencí, ideologického nastavení, své představy o budoucím směřování země, jejímiž občany jsou, stejně jako český volič na českém území.

Není jak si korespondenční volbou „kupovat“ hlasy ze zahraničí. Jakékoliv nezákonné ovlivnění českého voliče v zahraničí na dálku je velice obtížné, prakticky nemožné. Na jakékoliv závažné porušení pamatuje trestní zákon.

6. Zkušenosti Rakouska a USA dokazují, že korespondenční volba přináší pouze problémy.

SKUTEČNOST: V Rakousku byly obálky v některých okrscích otevírány příliš brzy nebo osobami bez náležitého pověření a bez náležitého dohledu volebních orgánů, čímž byl porušen zákon a zásada tajnosti voleb. K samotnému zpochybnění institutu korespondenčního hlasování však nedošlo.

V USA byly po prezidentských volbách v roce 2020 plošně zpochybňovány výsledky voleb dosažené korespondenčním hlasováním. V rámci soudního přezkumu na státní a federální úrovni však porušení pravidel nebylo prokázáno. V prezidentských volbách v r. 2024 byl korespondenční způsob voleb opět použit, a to bez jakýchkoliv zpochybnění některým ze dvou hlavních kandidátů.

7. Korespondenční volba umožní rozhodovat o životě v Česku lidem, kteří zde dlouho nežijí a nemají povědomí o problémech země.

SKUTEČNOST: Platí, že každý český občan má ústavní právo volit, a to bez ohledu na to, zda pobývá v Česku nebo v zahraničí. Fakt, že občan v Česku nežije, neznamená, že nemá povědomí o problémech své země, nebo že k ní nemá vztah. Češi žijící v zahraničí mohou mít v Česku své příbuzné, přátele, známé, mohou mít zde část svého majetku, mohou se po pobytu v cizině do Česka vrátit. Tento zájem jim dává právo ovlivňovat budoucnost své země. Při dnešní on-line dostupnosti informací mohou velmi snadno sledovat v reálném čase, co se v Česku děje, jakým směrem se jejich vlast ubírá, a to prakticky stejně, jako tyto informace v reálném čase a on-line sledují občané ve všech koutech naší země. Mohou přitom zároveň volit různé zdroje informací, informace si ověřovat, srovnávat, a získávat tak komplexní, objektivní obrázek o situaci v Česku.

8. Korespondenční volba je zbytečná – kdo chce volit, ať si najde cestu na ambasádu nebo do Česka.

SKUTEČNOST: Všichni čeští občané by měli mít obdobný přístup k výkonu svého volebního práva. V zahraničí je možné volit pouze na zastupitelských úřadech ČR. Ty jsou často vzdáleny stovky, ne-li tisíce kilometrů od místa bydliště českých občanů. Dostavit se na zastupitelský úřad tak velmi často znamená velmi komplikované cestování, nezanedbatelné finanční náklady, nebo několikadenní absenci v zaměstnání. Totéž platí i o cestování do Česka. Tyto těžkosti ostře kontrastují s podmínkami v Česku, kde existuje velmi hustá síť volebních místností, kterých je téměř 15 tisíc.

Volič nebo volička v Česku musí k výkonu svého volebního práva překonat vzdálenost řádově pouze ve stovkách metrů. Tradičně je to právě institut korespondenčního hlasování, který snižuje určitou míru nerovnosti v dostupnosti výkonu volebního práva pro různé skupiny občanů, a tím posiluje princip všeobecnosti volebního práva.

9. Zavádění korespondenční volby probíhá nelegitimním způsobem.

SKUTEČNOST: Zákon zavádějící korespondenční volbu v řádném legislativním procesu schválily obě komory Parlamentu ČR a podepsal ho prezident republiky.

10. Korespondenční volba otevře cestu elektronickému hlasování, a to už bude úplný konec férových voleb.

SKUTEČNOST: Neexistuje žádná spojitost mezi korespondenčním a elektronickým hlasováním. Rovněž v zemích, kde dlouhodobě funguje institut korespondenčního hlasování, nedošlo k jeho následnému nahrazení elektronickou volbou.