8.1. Zřízení pevné radiostanice

Podle článku 27, odstavec 1, Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, respektive článku 35, odstavec 1, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, smí cizí mise zřídit a využívat radiostanici jen se souhlasem přijímajícího státu. Žádost se podává formou diplomatické nóty adresované Diplomatickému protokolu
Ministerstva zahraničních věcí.

8.1.1. Žádost o přidělení rádiových kmitočtů

K využívání rádiových kmitočtů jak pevnými, tak mobilními rádiovými zařízeními, je podle české legislativy nezbytné mít individuální oprávnění. Oprávnění vydává Český telekomunikační úřad na dobu určitou (maximálně 5 let) a cizí mise o něj žádá prostřednictvím Diplomatického protokolu. Pro
účel vydání oprávnění je třeba sdělit Českému telekomunikačnímu úřadu některé technické parametry (podle druhu požadované radiokomunikační služby) – minimálně je nutné uvést stanoviště, požadovaný kmitočet, požadovanou šířku vysílacího kanálu, výšku vysílací antény nad terénem a výkon vysílacího
zařízení. Využívání rádiových kmitočtů je bezplatné za podmínky naplnění reciprocity.

Kontakt
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Diplomatický protokol
Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1
tel: +420 224 182 228/281
email: dp_flights.security@mzv.cz

8.2. Diplomatická pošta

Obsah zásilek představujících diplomatickou nebo konzulární poštu (diplomatická zásilka, kurýrní zavazadlo, kapitánská pošta) a označení těchto zásilek musí být v souladu s článkem 27, odstavec 2 a 4, Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích nebo článkem 35, odstavec 4, Vídeňské úmluvy
o konzulárních stycích.

Podle zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví v platném znění, Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, leteckým předpisem L-17 v platném znění, Národním bezpečnostním programem ochrany civilního letectví České republiky v platném znění a Bezpečnostním programem
Letiště Praha není kurýrní/konzulární zavazadlo přepravované v kabině letadla pravidelné letecké linky před odletem vyňato z povinnosti podrobit se detekční kontrole rentgenovým zařízením. Detekční kontrola má za cíl odhalování předmětů, jejichž letecká přeprava je z hlediska bezpečnosti zakázaná. V případě, že tato detekční kontrola shledá vážné důvody k domněnce, že zavazadlo diplomatické pošty obsahuje z bezpečnostního hlediska zakázané předměty, může být odmítnuta jeho přeprava.

8.2.1. Diplomatická pošta zasílaná prostřednictvím kapitána civilního letadla (kapitánská pošta)

Člen personálu cizí mise má právo v souladu s článkem 27, odstavec 7, Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích a článkem 35, odstavec 7, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích předat kapitánovi civilního letadla a převzít z rukou kapitána letadla diplomatickou/konzulární poštu za předpokladu, že se podřídí bezpečnostnímu režimu příslušného letiště. Podrobný návod, jak postupovat při vyzvedávání a předávání kapitánské pošty na Letišti Václava Havla Praha je uveden v kapitole XI, článek 11.3.6.

8.3. Elektronická komunikace s orgány České republiky

Doporučení Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí k problematice elektronické komunikace zastupitelských úřadů cizích států a úřadoven mezinárodních vládních organizací s příslušnými českými orgány

V souvislosti s rozvojem elektronické komunikace s úřady zaznamenalo Ministerstvo vnitra zájem některých zastupitelských úřadů cizích států o zřízení datové schránky. Cílem tohoto dokumentu je popsat a porovnat dostupné možnosti elektronických úkonů vůči českým úřadům.

K 1. lednu 2015 vzniká subjektům, které jsou plátci daní, nová povinnost, a to podávat daňová přiznání elektronicky, pokud mají zřízenou a zároveň i zpřístupněnou datovou schránku, viz ustanovení § 72, odst. 4, zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád. Naopak, původně uvažovaná povinnost činit podání nebo jiné úkony vůči orgánům sociálního a nemocenského zabezpečení, pro které je předepsán tiskopis, pouze elektronicky, byla zrušena a el. komunikace s těmito orgány je i nadále pouze fakultativní.

Informace o elektronickém podání daňového přiznání naleznete zde:

http://www.daneelektronicky.cz

Informace o možnostech elektronického podání v oblasti sociálního a nemocenského zabezpečení naleznete zde:

http://www.cssz.cz/cz/e-podani/zakladni-informace/zakladni-informace.htm

Platná legislativa připouští dva způsoby elektronické komunikace: (a) sítí elektronických komunikací (emailem) s povinným využitím uznávaného elektronického podpisu, nebo (b) datovou schránkou povinného subjektu. Oba druhy podání je současně možné činit prostřednictvím zmocněnce. Možné způsoby elektronické komunikace, včetně popisu jejich výhod a nevýhod, popisujeme níže.

8.3.1. Podání s využitím uznávaného elektronického podpisu

Konkrétní fyzická osoba, pověřená zaměstnavatelem, může u jednoho z akreditovaných poskytovatelů certifikačních služeb (kontakty na poskytovatele viz níže) požádat o vydání prostředků pro vytváření uznávaných elektronických podpisů včetně kvalifikovaného certifikátu ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), v platném znění. Za pomoci prostředků pro vytváření uznávaných elektronických podpisů a kvalifikovaného certifikátu pak může jeho držitel činit elektronická podání opatřená uznávaným
elektronickým podpisem. Kvalifikovaný certifikát můžete získat buď u některého ze tří českých poskytovatelů, nebo můžete využít kvalifikovaný certifikát vydaný zahraničním poskytovatelem certifikačních služeb, který splňuje požadavky uvedené v § 11 odst. 3 písm. b) zákona o elektronickém
podpisu a který byl vydán v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb jako služba, pro jejíž poskytování je poskytovatel akreditován.

Výhody a nevýhody použití elektronického podpisu:

+ Držení certifikátu Vás k ničemu nezavazuje, o jeho použití rozhodujete sami dle Vašeho rozhodnutí.
+ Pokud nemáte nebo nechcete mít zřízenou datovou schránku, úřady s Vámi budou komunikovat jako dosud.
+ Můžete mít k dispozici více kvalifikovaných certifikátů současně, a to kvalifiko vané certifikáty vydané v české republice i v zahraničí.

− Roční náklady ve výši řádově 400 Kč / jeden certifikát.
− Certifikát je obvykle platný 1 rok od vydání, v některých členských státech EU se však vydávají i na dobu delší (např. 3 až 5 let).

Kde získat prostředky pro vytváření uznávaných elektronických podpisů a kvalifikovaný certifikát?

www.postsignum.cz

www.ica.cz

www.eidentity.cz

Další možností je získat kvalifikovaný certifikát v zahraničí u těch poskytovatelů, kteří jsou v rámci EU vedeni na seznamu důvěryhodných poskytovatelů certifikačních služeb v rámci tzv. „TSL“.

Jak si ověřím, že je vydaný certifikát vydán jako kvalifikovaný?

Ministerstvo vnitra provozuje aplikaci CertIQ umožňující online kontrolu, zda byl certifikát vydán jako kvalifikovaný v některém ze členských států EU v souladu se směrnicí 1999/93/ES pro elektronické podpisy. Aplikace CertIQ je volně dostupná na následující adrese http://tsl.gov.cz/certiq/.

V případě, že aplikace CertIQ ověří certifikát jako kvalifikovaný, lze pak datovou zprávu s tímto kvalifikovaným certifikátem brát jako zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

8.3.2. Podání učiněné odesláním datové zprávy z datové schránky

Ustanovení § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů v platném znění, zavádí možnost činit elektronické úkony prostřednictvím datové schránky. Ačkoli tento zákon přímo zastupitelské úřady cizích států (nebo úřadovny mezinárodních organizací) nezmiňuje (a zastupitelský úřad nelze bez dalšího v dikci platné právní úpravy považovat za právnickou osobu) je možno je posuzovat jako entitu zastupující právnickou osobu (v tomto případě vysílající stát samotný jako zaměstnavatele), resp. jako orgán jednající jménem vysílajícího státu jako subjektu mezinárodního práva, a připustit tak možnost, aby si zastupitelský úřad cizího státu požádal o zřízení datové schránky právnické osoby ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů v platném znění. Jako oprávněný subjekt by byl tedy zaregistrován příslušný zastupitelský úřad (úřadovna mezinárodní organizace) a jako osoba („statutární orgán“) oprávněná jednat jménem právnické osoby (vysílajícího státu, resp. mezinárodní organizace) vedoucí tohoto zastupitelského úřadu (úřadovny mezinárodní organizace). Jelikož zákon č. 300/2008 Sb. (§ 5 odst. 3) stanoví, že právnická osoba má nárok na zřízení pouze jedné datové schránky právnické osoby, bude v případě, že na území ČR působí více zastupitelských úřadů (diplomatická mise a konzulární úřady) téhož státu, možnost zřídit datovou schránku omezena na jeden úřad téhož vysílajícího státu, tj. zpravidla na jeho diplomatickou misi.

Zájemce o zřízení datové schránky však upozorňujeme, že její zřízení s sebou nese nutnost zajistit si na své straně její obsluhu nejen při odesílání datových zpráv (činění el. podání), ale i příjem a uchovávání datových zpráv. Je-li totiž datová schránka zřízena a zpřístupněna, všechny orgány veřejné moci České republiky budou datovou schránku přednostně využívat pro doručování svých písemností jejímu držiteli (viz § 17 téhož zákona). Po přihlášení do datové schránky jsou doručené datové zprávy v datové schránce uchovávány 90 dnů a následně jsou smazány. Chce-li jejich příjemce tyto doručené zprávy mít k dispozici i nadále, je jeho zodpovědností, aby si včas datové zprávy stáhl a bezpečně uložil.

Vzhledem k tomu, že zastupitelské úřady nejsou vedeny v žádném elektronickém rejstříku, který by byl přímo napojený na informační systém datových schránek, je nutné, aby držitel schránky z vlastní iniciativy informoval Ministerstvo vnitra o případných změnách svých identifikačních údajů (název,
adresa sídla) či změně oprávněné osoby.

Těmto zvýšeným nárokům se lze vyhnout tím, že zastupitelské úřady zvolí způsob komunikace s českými úřady uvedený pod bodem a) podání s využitím uznávaného elektronického podpisu nebo c) podání prostřednictvím zmocněnce.

Výhody a nevýhody zřízení datové schránky:

+ Zřízení i používání datové schránky je zdarma.
+ Používání datové schránky je uživatelsky jednodušší než práce s prostředky pro vytváření uznávaných elektronických podpisů a certifikáty.

− Datová schránka bude sloužit i k doručování písemností od českých úřadů.
− Doručené datové zprávy je vhodné uchovávat.
− Změny údajů držitele datové schránky i změny oprávněné osoby držitele je nutné hlásit správci datových schránek – Ministerstvu vnitra.
− Daňová přiznání musí držitel datové schránky podávat prostřednictvím datové schránky.

Jak si zřídit datovou schránku?

Formulář žádosti o zřízení datové schránky je dostupný ke stažení zde: http://www.datoveschranky.info/assets/metodicke-postupy/zadost_zrizeni_po.pdf.

Doporučujeme, abyste formulář vyplnili, vytiskli a opatřili ověřeným podpisem osoby oprávněné za žadatele jednat. Následně žádost zašlete na adresu Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, 14021Praha 4. Údaje uvedené v žádosti Ministerstvo vnitra ověří v součinnosti s Ministerstvem zahraničních
věcí v evidencích k tomu příslušných. Po zřízení datové schránky budou odeslány přístupové údaje do vlastních rukou oprávněné osoby.

Jak bude datová schrána zpřístupněna?

Datová schránka bude zpřístupněna buď prvním přihlášením oprávněné osoby nebo 15. dnem po doručení přístupových údajů. Upozorňujeme, že ke zpřístupnění může dojít i na základě náhradního doručení (tzv. doručení fikcí).

Přidání pověřené osoby

Protože oprávněná osoba, resp. statutární orgán (jímž bude zpravidla vedoucí zastupitelského úřadu nebo úřadovny mezinárodní organizace) obvykle není tou osobou, která by skutečně datovou schránku zamýšlela obsluhovat, doporučujeme, abyste po obdržení přístupových údajů a po přihlášení do
datové schránky přidali právo k obsluze datových schránek určené pověřené osobě, která následně obdrží vlastní přístupové údaje. Další informace o obsluze a používání datových schránek naleznete na informačním webu www.datoveschranky.info.

8.3.3. Podání prostřednictvím zmocněnce

Nechcete-li se sami zabývat ani jedním z výše popsaných způsobů, můžete zvážit možnost zajistit elektronická podání vůči českým úřadům prostřednictvím zmocněnce, kterým nejčastěji bude Váš daňový poradce nebo externí účetní, případně libovolná třetí osoba, disponující buď prostředky pro vytváření uznávaných elektronických podpisů a kvalifikovaným certifikátem, nebo datovou schránkou. Po registraci plné moci, kterou této třetí osobě vystavíte, na příslušné správě sociálního zabezpečení a finančním úřadu, bude zmocněnec oprávněn činit podání Vaším jménem.

8.3.4. Doporučení

Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí doporučují důkladně zvážit všechny aspekty, výhody i nevýhody výše popsaných možností, jak naplnit legislativní požadavky kladené na zaměstnavatele. S ohledem na svou konkrétní situaci zvolte nejvhodnější způsob.

Pozn.: Výše uvedené postupy nijak nemění způsob doručování soudních písemností cizím státům a osobám, které požívají imunity, v případech, kdy tyto státy a osoby nejsou vyňaty z pravomoci českých soudů: takovéto doručení zprostředkuje, v souladu s mezinárodním právem a s ustanoveními
§ 7, odst. 5 a 6 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Dále platí, že postup ve výše uvedených a jakýchkoliv obdobných případech nemá vliv na imunitu cizích států vůči veřejnoprávním sankcím (pokutám a případným jiným donucovacím opatřením stanoveným v příslušných zákonech).