14.1. Vyslaný člen personálu

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích neumožňuje, aby diplomatický zástupce provozoval v přijímajícím státě pro svůj osobní prospěch další zaměstnání nebo obchodní činnost (viz čl. 42 Úmluvy). Hlavní a jedinou oblastí činnosti diplomatického zástupce musí být výkon jeho diplomatických funkcí. Diplomatický zástupce se však může věnovat takové vedlejší činnosti, která leží v oblasti jeho osobního zájmu, není na škodu výkonu jeho diplomatických funkcí a není provozována výlučně pro materiální prospěch (např. přednášky na vysoké škole apod.).

V případě, že by přesto diplomatický zástupce provozoval pro svůj osobní prospěch další povolání nebo obchodní činnost, není pro tuto oblast vyňat z civilní a správní jurisdikce přijímajícího státu.

Uvedený zákaz pracovní činnosti se však vztahuje pouze na diplomatického zástupce, nikoliv na členy jeho rodiny(1) a ostatní kategorie personálu, i když rovněž u těchto členů personálu se výkon pracovní činnosti vedle plnění úředních funkcí předpokládá pouze výjimečně.

__________

(1) zaměstnávání rodinných příslušníků – viz následující bod

Administrativní a technický personál

Pokud člen administrativního a technického personálu přijme v České republice další zaměstnání, nevztahuje se na tuto činnost vynětí z civilní a správní jurisdikce (viz čl. 31 odst. 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích). Člen administrativního a technického personálu rovněž podléhá v této oblasti všem povinnostem požadovaným právními předpisy České republiky (musí tedy získat pracovní povolení, je-li vyžadováno, platit ze své mzdy daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění atd.

Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci konzulárního úřadu

Tyto osoby jsou vyňaty z jurisdikce soudních a správních orgánů České republiky pouze pokud jde o úkony prováděné při výkonu konzulárních funkcí (viz čl. 43 odst. 1 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích). V případě přijetí dalšího zaměstnání nejsou v této oblasti vyňaty z jurisdikce České republiky
a podléhají rovněž všem povinnostem požadovaným právními předpisy České republiky (musí tedy získat pracovní povolení, je-li vyžadováno, platit ze své mzdy daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění atd.

Služební personál

Člen služebního personálu diplomatické mise požívá imunity pouze pokud jde o činnost vykonávanou v rámci jeho služebních povinností na diplomatické misi (viz čl. 37 odst. 3 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích). Člen služebního personálu konzulárního úřadu požívá omezeného rozsahu výsad dle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích. V případě přijetí dalšího zaměstnání nejsou tyto kategorie osob v pracovně-právní oblasti vyňaty z jurisdikce České republiky a podléhají rovněž všem povinnostem požadovaným právními předpisy České republiky (musí tedy získat pracovní povolení, je-li vyžadováno, platit ze své mzdy daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění atd.).

Mezinárodní organizace

U personálu mezinárodních organizací a jejich rodinných příslušníků se postupuje podle příslušných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv.

14.2. Rodinný příslušník

V souladu s § 98 písm b) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, se povolení k zaměstnání a jiné formy pracovního povolení (zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta) nevyžaduje k zaměstnání cizince, který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky.

14.2.1. Zaměstnání manželky/manžela člena personálu

Registrace v Diplomatickém protokolu zůstává v platnosti i poté, kdy rodinný příslušník člena personálu přijme zaměstnání v České republice. Vynětí z civilní a správní jurisdikce se však nevztahuje na činnost vykonávanou v rámci tohoto povolání. Každý rodinný příslušník, který je v České republice zaměstnán, musí ze své mzdy platit daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění v souladu s českými pracovněprávními předpisy.

Vzhledem k tomu, že manžel/ka člena personálu má v důsledku přijetí zaměstnání jiný rozsah výsad a imunit je nezbytné, aby velvyslanectví o přijetí zaměstnání takové osoby neprodleně informovalo Diplomatický protokol (s uvedením základních údajů – jména, příjmení, adresy a názvu zaměstnavatele a data nástupu do zaměstnání). Po ukončení pracovního poměru je nezbytné o této skutečnosti rovněž informovat Diplomatický protokol, a to včetně data ukončení pracovního poměru. 

14.2.3. Zaměstnání dítěte člena personálu

Svobodné děti členů mise ve věku 18 – 26 let jsou Diplomatickým protokolem registrovány pouze za předpokladu, že nejsou samostatně výdělečně činné a studují v České republice v řádném denním celoročním studiu bakalářského nebo magisterského programu.

Pokud dítě člena mise přijme zaměstnání v České republice, ztrácí nárok na registraci v Diplomatickém protokolu, je třeba odevzdat jeho identifikační průkaz a dále již nepožívá diplomatických výsad a imunit.

14.3. Místní síly

Zaměstnávání občanů České republiky event. osob v České republice trvale usedlých, které nebyly vyslány k práci na diplomatické misi vysílajícím státem (tzv. místní síly), se řídí právním řádem České republiky, tj. zejména zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a vládním nařízením č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Současně jsou diplomatické mise, konzulární úřady a mezinárodní vládní organizace v postavení zaměstnavatelů povinni řídit se zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V rámci pracovně-právních vztahů se na úkony diplomatických misí nebo úřadů neuplatňují s výjimkou exekuce jurisdikční imunity státu.

Z hlediska řádného plnění povinností vyplývajících ze shora uvedených právních předpisů je možné upozornit zejména na následující ustanovení.

14.3.1. Pracovní doba a doba odpočinku

Délka pracovní doby činí 40 hodin týdně. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, stanoví zaměstnavatelům mj. následující povinnosti.

Přestávka v práci (§ 88 odst. 1) – zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut.

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami (§ 90 odst. 1) – zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin.

Nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 92 odst. 1) – zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin.

Dny pracovního klidu (§ 91 odst. 1, odst. 2, odst. 3) – jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky. Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně, a to v případech výslovně stanovených v § 91 odst. 3.

14.3.2. Příplatky

Standardní délka pracovní doby činí 40 hodin týdně. V případě, že zaměstnanec pracuje nad rámec tohoto limitu stanoveného právními předpisy České republiky, musí být jeho práce finančně ohodnocena, a to následujícím způsobem dle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, ve znění pozdějších předpisů:

Práce přesčas (§ 114 odst. 1 a odst. 3) – za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku nebo (v případě dohody se zaměstnancem) náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas.

Výjimkou je pouze případ, kdy je výše mzdy sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Pokud byla mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, musí být toto uvedeno v pracovní smlouvě, sjednán rozsah práce přesčas (zákonný limit je nejvýše 150 hodin ročně), a výše mzdy musí tomuto ujednání odpovídat. Pokud práce přesčas přesáhne 150 hodin ročně, musí být zaměstnanci poskytnuta dosažená mzda spolu s výše uvedeným příplatkem za práci přesčas nebo náhradní volno.

Pokud zaměstnavatel preferuje poskytování náhradního volna místo příplatku za práci přesčas, musí se na této formě odměny se zaměstnancem dohodnout.

Práce ve svátek (§ 115) – za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Noční práce (§ 78 odst. 1 písm. j a písm. k, § 116) – jedná se o práci konanou mezi 22. a 6. hodinou, pokud zaměstnanec odpracuje během této noční doby nejméně 3 hodiny.

Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Je však zároveň nutné dodržet povinné přestávky v práci, dny pracovního klidu a nepřetržitý odpočinek v týdnu.

Práce v sobotu a v neděli (§ 118 odst. 1) – za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Je však zároveň nutné dodržet povinné přestávky v práci, dny pracovního klidu, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu.

14.3.3. Mzda

Mzda zaměstnanců nesmí být nižší než je příslušná sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů,(3) (§ 112 zákoníku práce).

Do této mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práce ve svátek, noční práci a za práci v sobotu a v neděli.

Zaměstnavatelé mohou poskytnout dobrovolně svým zaměstnancům tzv. další mzdu (13. popř. 14. „plat“).

__________

(3) Nařízení vlády je pravidelně novelizováno - s účinností od 1. 1. 2015 byla nařízením vlády č. 204/2014 Sb. stanovena základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin 55 Kč za hodinu nebo 9 200 Kč za měsíc.

Náhrada mzdy za dovolenou

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (§ 213 odst. 1). Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru pracoval alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popř. její poměrná část, pokud pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku (§ 212 odst. 1).

Zaměstnanci, který nepracoval v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v kalendářním roce (§214).

Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 1). Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru (§ 222 odst. 2).

Překážky v práci na straně zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci mj. po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění (část osmá zákoníku práce).

Povinným finančním plněním podle zákoníku práce je zároveň:

• náhrada mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci v případech stanovených zákoníkem práce (např. za dovolenou - § 222) a při některých překážkách v práci na straně zaměstnavatele i zaměstnance (část osmá zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci);
• cestovní náhrady, které náleží zaměstnanci za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce.

Ryze fakultativní plnění jsou např.:

• příspěvek na stravování (stravenky);
• příspěvek na dopravu;
• příspěvek na důchodové připojištění.

14.3.4. Spolupráce s orgány České republiky

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje diplomatickým misím, konzulárním úřadům a mezinárodním vládním organizacím spolupracovat s inspektoráty práce a kontrolními orgány sociálního a zdravotního zabezpečení zejména včasným poskytnutím všech požadovaných informací a dokladů souvisejících se zaměstnáváním tzv. místních sil, a rovněž zvážit možnost provedení kontroly v místnostech mise se souhlasem jejího vedoucího.

14.3.5. Kontakty

V případě dotazů souvisejících s problematikou zaměstnávání je možné využít pravidelných konzultačních hodin Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, které se konají každou středu od 14.30 do 17.15 hodin v hlavní budově ministerstva na adrese Praha 2, Na poříčním právu 1. Informace
jsou zároveň uvedeny i na webových stránkách ministerstva (www.mpsv.cz).