Rumunsko má pro další digitalizaci rozsáhlou infrastrukturu. Na konci roku 2025 mělo více než sedm milionů pevných internetových přípojek, z toho 5,7 milionu prostřednictvím optických sítí až ke koncovému uživateli. Počet 5G připojení během jediného roku vzrostl o 45 % a překročil pět milionů. Rychlá digitalizace veřejných i soukromých služeb však současně zvyšuje nároky na jejich zabezpečení a spolehlivost.

Rostoucí počet útoků ukazuje, že kybernetické hrozby v Rumunsku rychle nabývají na významu. Rumunské Národní ředitelství kybernetické bezpečnosti (DNSC) zaznamenalo v roce 2025 prostřednictvím svých senzorů přes 25 milionů událostí souvisejících s kybernetickou bezpečností. Počet evidovaných phishingových incidentů meziročně vzrostl o více než 70 %, případů podvodů a pokusů o podvod o 91 % a kompromitovaných uživatelských účtů dokonce o 353 %. Ransomwarových útoků přibylo o více než 150 % a mezi zasaženými bylo 22 veřejných institucí a 119 firem. Útoky přitom směřovaly mimo jiné na finanční sektor, energetiku, dopravu, telekomunikace a zdravotnictví.

S rostoucími hrozbami se zároveň zpřísňují pravidla. Rumunsko již převedlo požadavky evropské směrnice NIS2 do národního práva. Nový rámec rozšiřuje okruh regulovaných subjektů a zvyšuje požadavky na řízení kybernetických rizik, hlášení incidentů i ochranu sítí a informačních systémů. Pro stále větší část rumunské ekonomiky se tak kybernetická bezpečnost stává nejen technickou otázkou, ale také součástí regulatorních povinností a odpovědnosti vedení organizací.

Proměna je patrná také ve veřejné správě. Jedním z jejích největších projektů je Government Cloud, budovaný z prostředků rumunského Národního plánu obnovy. Na jeho realizaci spolupracují Autoritatea pentru Digitalizarea României (ADR), Serviciul de Telecomunicații Speciale (STS) a rumunská zpravodajská služba SRI prostřednictvím Národního centra Cyberint. Na vybudování infrastruktury projektu bylo v rámci PNRR vyčleněno přibližně 375 mil. EUR a dalších 187 mil. EUR na rozvoj cloudových řešení a přesun informačních systémů do cloudu. Cílem je vytvořit jednotnější a bezpečnější zázemí pro digitální služby veřejné správy.

Rychlá digitalizace a nové regulatorní požadavky tak rozšiřují trh s technologiemi zaměřenými na odolnost digitální infrastruktury. Nejde přitom jen o klasickou kybernetickou ochranu. Poptávka roste také po zabezpečení sítí a koncových zařízení, ochraně proti DDoS útokům, bezpečnosti DNS a cloudových služeb, řízení identit a přístupových práv, ochraně dat, monitoringu či provozu bezpečnostních operačních center. Vedle veřejné správy představují přirozené zákazníky provozovatelé energetické, dopravní a zdravotnické infrastruktury, telekomunikační společnosti, banky a další finanční instituce či poskytovatelé cloudových a datových služeb.

Rumunsko má přitom vlastní rozvinutý technologický ekosystém. Vedle globálně působících domácích společností, jako je Bitdefender, zde působí specializované firmy a systémoví integrátoři; významnou úlohu mají také veřejné instituce DNSC, STS, ADR či telekomunikační regulátor ANCOM. Pro zahraniční dodavatele proto nemusí být jedinou cestou přímý prodej koncovým zákazníkům. Důležitou roli může sehrát také spolupráce s místními systémovými integrátory, telekomunikačními operátory a provozovateli infrastruktury.

České technologické firmy přitom na rumunský digitální trh nevstupují bez předchozích zkušeností. Brněnský ThreatMark zde našel uplatnění svého řešení zaměřeného na prevenci digitálních podvodů například u Banca Comercială Română (BCR), jedné z největších bank v zemi. BCR využívá jeho technologie k odhalování a řešení bezpečnostních hrozeb. Rostoucí pozornost věnovanou prevenci digitálních podvodů v rumunském bankovním sektoru potvrdil také letošní Bucharest Fraud Summit, který ThreatMark v květnu uspořádal v Bukurešti za účasti více než stovky zástupců zejména rumunských bank. V širší oblasti digitálních služeb si vlastní zastoupení a více než 50 aktivních klientů v Rumunsku vybudovala také česká Daktela.

Nově se o možnost vstupu na rumunský trh zajímá také český WEDOS. Jeho řešení zahrnují Anycast DNS, ochranu proti DDoS útokům, WAF a monitoring dostupnosti digitální infrastruktury; telekomunikačním operátorům nabízí také partnerská a velkoobchodní řešení. Právě tyto oblasti získávají na významu s novými regulatorními požadavky a rostoucím důrazem na odolnost digitálních služeb. Pro WEDOS i další české dodavatele může být jednou z cest na trh spolupráce s místními operátory, systémovými integrátory a provozovateli kritické infrastruktury.

Příležitostí k navázání kontaktů v rumunském prostředí kybernetické bezpečnosti bude letos také Bucharest Cybersecurity Conference 2026, kterou ve dnech 20.-22. října pořádá DNSC ve spolupráci se společností Bitdefender. Konference propojí zástupce veřejných institucí, evropských organizací, odborné komunity a technologického průmyslu a zaměří se mimo jiné na zavádění NIS1, bezpečnost cloudových služeb a nové kybernetické hrozby. Ve stejném týdnu, 21. října, se uskuteční také ACTIT 2026, zaměřený na kybernetickou obranu, informační a komunikační technologie a vesmírnou doménu. Předchozí ročník ACTIT přilákal více než 350 účastníků z rumunského ministerstva obrany a průmyslu.

Rumunský digitální trh tak dnes není zajímavý jen tempem svého růstu. S postupující digitalizací veřejných i soukromých služeb roste význam jejich bezpečnosti, dostupnosti a spolehlivosti – a s tím i prostor pro specializovaná evropská řešení. České firmy mohou navázat jak na již existující obchodní reference, tak na nové příležitosti, které přináší zavádění NIS2, modernizace státní digitální infrastruktury a rostoucí nároky na ochranu sítí a dat.

 

David Vondráček, ekonomický diplomat ZÚ Bukurešť