Na druhé straně krize přináší celou řadu příležitostí i pro CZ subjekty a to i vzhledem k vládnímu balíku opatření na podporu ekonomiky, s názvem „Podpora Rumunska“.

SB upřesnila na základě růstu cen včetně za energii, že v lednu inflace dosáhla 8,4 %, za celý rok 2022 odhaduje její výši na 9,8 %. Světová banka varuje, že kvůli válce na Ukrajině a doznívající pandemii Covid-19 jsou rizika nárůstu inflace vysoká.

Dle EK v lednu 2022 dosáhla inflace 8,4%, v únoru 2022 pak 8,5%, a celoroční predikce EK je 6,1%, což je ještě konzervativní odhad viz názor SB.

Před začátkem ruské invaze na Ukrajinu se očekávalo, že inflace spotřebitelských cen vyvrcholí v dubnu na 11,2 %, jakmile vyprší režim podpory pro domácnosti s elektřinou a zemním plynem, a na konci roku zůstane blízko dvouciferných hodnot tj. 9,6 % dle EK resp. 9,8 % dle SB.

Rezervy Rumunska (měny + zlato) měly v březnu 2022 hodnotu 41 miliard EUR.

V kontextu invaze Ruska na Ukrajinu ministr hospodářství Florin Spătaru ohlásil plán na revitalizaci těžby cenných kovů, na kterých je EU závislá (měď, zinek, olovo, grafit pod.). EU identifikovalo celkem 137 výrobků a kritických surovin, ve kterých má Rusko z velké části dominantní pozice. Část z těch surovin se nachází v Rumunsku (např. župa Gorj lokalita Baia de Fier, kde se nachází mj. titan, zirkon, grafit použitelný na výrobu grafenu pro automotive, nebo župa Bihor, kde se nachází polymetalické rudy, měď, zinek, molybden a další).

Ministr energetiky Virgil Popescu ohlásil, že Rumunsko nemá přímé smlouvy s Ruskem o dodání plynu, ani přímé kontakty s Gazpromem, nehrozí tak možnost úhrady v rublech. Je to problém prostřednických firem, které mají smlouvu s Gazpromem. Rumunsko  má jednu z největších rafinérských kapacit ve východní Evropě.

Z důvodu války na Ukrajině se Rumunsko začalo připravovat na změny v exportu zemědělských komodit, především pšenice.

Vláda reaguje na válku na Ukrajině resp. na vyvolanou ekonomickou krizi, a prezentovala balík opatření na podporu ekonomiky s názvem „Podpora Rumunska“. Balík opatření má celkovou hodnotu 17,3 mld. RON. Opatření vstoupí v platnost 1. července.

Balík má tři hlavní cíle: podporu ekonomiky pro zdravý ekonomický růst, sociální kohezi a solidaritu mezi generacemi. Příjemci opatření jsou malé a střední podniky (IMM), velcí investoři, dopravci a distributoři. Například každý malý podnik, který je postižený válkou na Ukrajině může obdržet granty v hodnotě až 400 000 EUR.

Vzhledem k uvedeným masivním investičním opatřením, které Rumunsko přijímá k překonání válečné krize, doporučujeme obrátit zájem CZ firem k těmto oborovým příležitostem:

Obranný průmysl

Rumunsko bude nově poskytovat na obranu 2,5 % HDP. Očekávají se, nebo již probíhají významné akvizice, včetně moderního hasičského vybavení, pátracích a záchranných vrtulníků, speciálních vozidel a sanitek atd. Pro české firmy může být perspektivní například participace na přezbrojování, vybavení letišť, zdravotní potřeby.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Rumunská vláda přikládá této oblasti zásadní význam, do rozvoje infrastruktury bude vkládat nemalé prostředky.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Pro české firmy může být perspektivní participace např. na modernizaci, restrukturalizaci a rozšiřování ropné a plynárenské infrastruktury, participace na zpracování a těžbě surovin, kamenolomy, štěrkopískovny, výstavba a modernizace rafinérií a nových nalezišť plynu v Černém moři a ve vnitrozemské části Rumunska.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Rumunské Ministerstvo vodního a lesního hospodářství podporuje nové projekty rozvoje infrastruktury vodního hospodářství.

Příležitosti pro české firmy mohou být také v podobě dodávek a subdodávek technologií na ochranu životního prostředí. Hlavně dodávek v oblasti čištění a úpravy vody, technologických součástí pro čistírny odpadních vod, technologií na úpravu pitné vody a v oblasti nakládání s odpady. Příležitosti jsou i v odpadovém hospodářství měst, neboť většina z nich zatím nemá vybudovanou funkční infrastrukturu třídění odpadů.

Zemědělství

Klíčovým imperativem rumunské vlády bude potravinová bezpečnost. Šanci na úspěch u CZ podniků mají s ohledem na chystanou masivní finanční podporu dodávky zemědělské techniky a technologií, zemědělských strojů, zařízení a zemědělských hnojiv.

Uvedené priority se do značné míry překrývají s dlouhodobě podporovanými sektory ze strany ZÚ, resp. s mapou oborových příležitostí.

 

Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti