Dle zkušeností jde z velké části o situace, kdy chorvatská města zřizují ke správě parkovného vlastní obchodní společnosti, které v případě neuhrazení parkovného (např. v parkovacích zónách) vystavují složenky na dlužnou částku, většinou odpovídající ceně denní parkovací karty – „dnevna parkirna karta“, které ponechávají na předním okně vozidla. Tyto společnosti pak mohou v rámci vymáhání dlužného parkovného uzavírat různě druhy smluv právě s advokáty či společnostmi specializujícími se na vymáhání pohledávek.

Na rozdíl od české praxe, kdy jsou za nezaplacené parkování udělovány pokuty ve smyslu správního trestání, jde v Chorvatsku většinou o soukromoprávní nároky (plynoucí z uzavření smlouvy o užívání parkovacího místa za úplatu), které se města snaží vymáhat i v zahraničí (tj. vymáhá se dluh z nezaplaceného parkovného a nikoliv pokuta).

Zastupitelský úřad nemá informace o tom, že by byl tento postup nelegální. Může však být sporný, a to zejména v případě, kdy jde o vymáhání parkovného, které bylo uloženo již před delší dobou (zpravidla více než 5 let) a může být teoreticky promlčeno. Sporný může být také způsob získávání osobních údajů o majitelích vozidel. Advokáti a společnosti vymáhající dlužné částky by proto měli být schopni odpovědět na otázku, jakým způsobem získali údaje o vlastnictví vozidla, resp. osobní údaje.

Některé výzvy obsahují informaci o možnosti zahájení exekučního řízení. V této souvislosti informujeme, že stejně jako v Česku platí i v Chorvatsku, že vykonávacímu řízení (exekuci) musí předcházet řízení nalézací a podkladem pro případnou exekuci musí být exekuční titul (např. vykonatelné rozhodnutí soudu). Bez takového rozhodnutí by neměl být výkon rozhodnutí možný.

V případě pochybností o tom, zda takový nárok skutečně vznikl, doporučujeme oslovit přímo příslušnou instituci (nejčastěji přímo městské společnosti), která dluh eviduje. S nimi se lze rovněž dohodnout na dalším postupu a případném zaplacení. Pokud jde o související částky, které požadují zaplatit advokáti či společnosti specializované na vymáhání, doporučujeme konzultovat další postup přímo s nimi. V případě zaplacení dlužné částky či její části je nutné o zaplacení vyrozumět jak příslušnou instituci, tak i advokátní kancelář či vymáhající společnost. V každém případě doporučujeme vyžádat si potvrzení o tom, že byl nárok zaplacen a pohledávka zanikla.

Upozorňujeme, že zastupitelský úřad není oprávněn závazně vykládat chorvatské právo, závaznou právní radu týkající se místního práva může poskytnout pouze advokát zapsaný v seznamu advokátů vedených Chorvatskou advokátní komorou. V případě zájmu je možné využít i některého z česky hovořících místních advokátů.

Pro úplnost také sdělujeme, že Ministerstvo zahraničních věcí ČR nemá přístup k údajům z registru silničních vozidel a v žádném případě je nesdílí s dalšími subjekty.

 

Při cestách do Chorvatska proto doporučujeme:

před zaparkováním vozu zkontrolovat oprávnění k parkování na daném místě;
řádně zaplatit stanovený poplatek;
doklad o zaplacení umístit na viditelné místo uvnitř auta a následně si jej uschovat, ideálně okopírovat nebo si doklad vyfotit;
v případě, že byl vyměřen doplatek za překročení uhrazené doby parkování či za nezaplacení parkovného – většinou formou složenky  umístěné za stěračem vozu, doporučujeme vyměřenou částku obratem zaplatit a doklad si uschovat. Složenku je možné uhradit například na pobočkách místní pošty, v bankách nebo v novinových stáncích „TISAK“.
v případě jakýchkoli dotazů k parkování (např. nefunkčnost parkovacího automatu)  kontaktovat správce parkoviště.
nefunkční automat bohužel nezbavuje povinnosti uhradit parkovné, to lze často učinit i jinou formou (mobilní aplikace apod.) ;
doklady o zaplacení parkovného po příjezdu z dovolené nevyhazovat, ale raději uschovat pro pozdější možné použití.