Jen málokdo přiblížil polským čtenářům českou literaturu v takové šíři jako Leszek Engelking (1955–2022). Básník, prozaik, kritik a univerzitní pedagog zasvětil velkou část svého profesního života zpřístupňování české literatury polskému publiku a stal se jedním z jejích nejvýraznějších ambasadorů v Polsku.

Jeho překladatelský záběr byl mimořádný. Do polštiny převáděl díla Jáchyma Topola, Daniely Hodrové, Michala Ajvaze, Ladislava Klímy, Egona Bondyho, Ivana Wernische, Ivana Blatného, Miroslava Holuba, Jaroslava Seiferta či Zdeňka Jirotky. Nešlo přitom pouze o převod slov z jednoho jazyka do druhého. Engelking české autory představoval, interpretoval a zasazoval do širšího literárního kontextu. Jeho překlad Topolovy Sestry získal v roce 2003 prestižní cenu časopisu Literatura na Świecie.

S Českou republikou jej spojovaly také pevné osobní a akademické vazby. Opakovaně působil na Univerzitě Palackého v Olomouci a úzce spolupracoval s českým básníkem a překladatelem Václavem Burianem. Za popularizaci české literatury obdržel již v roce 2003 cenu Premia Bohemica a jeho dlouholeté dílo završilo v roce 2006 vyznamenání nejprestižnější polskou medailí Za zásluhy o polskou kulturu.

Leszek Engelking byl skutečným stavitelem mostů mezi českou a polskou kulturou. Díky jeho talentu, erudici a celoživotnímu zaujetí dostával český literární hlas v Polsku novou sílu a česká kultura v něm získala mimořádně oddaného a přesvědčivého zastánce.