na_celou_sirku

Státní návštěva spolkového prezidenta Rakouské republiky Heinze Fischera v České republice

Spolkový prezident Rakouské republiky Heinz Fischer navštíví na pozvání prezidenta České republiky Miloše Zemana ve dnech 11. - 12. dubna 2016 Českou republiku. Doprovázet jej budou manželka Margit Fischer, vicekancléř a ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner, ministryně pro vzdělávání a ženy Gabriele Heinisch – Hosek, zemský hejtman spolkové země Burgenland (Hradsko) Hans Niessl a předseda Hospodářské komory Christoph Leitl s delegací zástupců rakouských firem, kterou doplňují představitelé vědeckých a kulturních institucí. 

Prezident Fischer přicestuje z Vídně na hlavní nádraží do Prahy vlakem, odkud pojede historickým salónním vlakem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka do železniční stanice Stochov. Oba prezidenti odhalí ve Stochově pamětní desku, která připomene setkání prezidentů Tomáše Garrigue Masaryka a Michaela Hainische 16. prosince 1921 a podpis první smlouvy o spolupráci mezi Československem a Rakouskou republikou. Oba prezidenti pak položí věnce u hrobu prezidenta Masaryka. Na zámku v Lánech proběhne rozhovor prezidentů s delegacemi. Večer se na Pražském Hradě na počest rakouského prezidenta koná státní večeře.

12. dubna 2016 oba prezidenti Miloš Zeman a Heinz Fischer společně zahájí Česko – rakouské hospodářské fórum.  Prezident Heinz Fischer se v Praze setká k pracovnímu rozhovoru s předsedou vlády ČR Bohuslavem Sobotkou, navštíví Rakouské gymnázium a Národní památník obětem Heydrichiády. Na programu je rovněž návštěva výstavu v Galerii současného umění na Kampě a návštěva firmy Reinwag/Komwag v Praze.

Smlouva z 16. prosince 1921 navazuje přímo na celoevropský komplex mírových smluv, zejména na Dohodu ze Saint Germain z 10. září 1919 a dohodou z Trianonu ze 4. června 1920. Smlouva garantovala neměnnost společných hranic daných St. Germainskou dohodou. Strany se též zavázaly, že nebudou na svých územích podporovat organizace vyvíjející činnost proti územní integritě a bezpečnosti druhého státu. Smlouva obsahovala příslib československé ekonomické pomoci i závazek řešit finanční otázky vyplývající z rozpadu Rakouska - Uherska. V únoru 1922 poskytlo Československo Rakousku zálohu na půjčku ve výši 130 milionů korun a tehdejší předseda československé vlády Edvard Beneš se snažil vyřešit poválečné ekonomické problémy Rakouska celoevropským řešením - garantovanou půjčkou a dalšími finančními opatřeními i aktivní podporou tohoto cíle ve Společnosti národů. Sanace rakouského hospodářství, jak se tento program nazýval, se společně s Československem podílely také Francie, Velká Británie a Itálie. Později nazval Edvard Beneš program záchrany rakouského finančního a hospodářského systému „nejlepším ponaučením, jak pracovat k rekonstrukci střední Evropy“.

Literatura:

Československo, jeho sousedé a velmoci ve XX. století (1918-1992). Vybrané kapitoly z dějin československé zahraniční politiky. Praha, Centrum pro ekonomii politiku 2002, ISBN: 80-86547-07-8

Korespondence T. G. Masaryk – Edvard Beneš 1918–1937, Masarykův ústav AV ČR, ISBN: 9788087782064

Ota Konrád: Nevyvážené vztahy. Československo a Rakousko 1918 - 1933. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha 2012

 

přílohy

Politická dohoda mezi Československem a Rakouskem tzv.... 29 KB DOC (Word dokument) 6. 4. 2016