Žebříček WIPO sleduje vědeckotechnologickou aktivitu ve světě a hodnotí regiony podle počtu inovátorů a vědců na základě patentových přihlášek a publikovaných vědeckých prací. Jeho poslední zveřejněné vydání na konci srpna 2024 potvrdilo pozici Japonska, a především a jeho hlavního města jako předního inovačního regionu v rámci celosvětového srovnání.

Tokio globálním centrem inovací

Tokijská aglomerace se pyšní 3 712 patentovými přihláškami a 3 231 publikovanými články na jeden milion obyvatel za posledních pět let. Mezi tři největší patentové žadatele patří tři technologičtí giganti Mitsubishi Electric, NTT a SONY, které dohromady podaly přes 25 000 patentových přihlášek. U publikovaných vědeckých prací jsou největší přispěvovatelé University of Tokyo, Tokyo Institute of Technology a Keio University, které se dlouhodobě řadí mezi ty nejkvalitnější v Japonsku.

Oborově pak pocházelo nejvíce patentů z odvětví počítačových, elektronických a digitálních technologií, což odráží tradiční silné stránky japonských společností. Vědecké práce se nejčastější zaměřovaly na chemii, fyziku, matematiku a medicínu. I tady se jedná o obory, ve který japonské univerzity excelují.

Nejen Tokio a Jokohama

Při pohledu na vědecko-technologický potenciál Japonska by se však neměly přehlížet ani další regiony. Na 7. místě se v celosvětovém srovnání umístil klastr Ósaka-Kóbe-Kjóto, tedy region, kde bude v příští roce probíhat EXPO. Podle očekávání dominují ve vědecké činnosti univerzity z těchto měst (Kyoto University, Osaka University, Kobe University). Největším inovátorem je společnost Murata Manufacturing v závěsu s Kyocerou a NITTO Denko. Za pozornost v regionu Kansai stojí také vědecký projekt Keihanna Science City, který mezi Ósakou, Kjótem a Narou zastřešuje více něž 100 firem a výzkumných organizací.

Na 15. místě figuruje klastr okolo Nagoje, čtvrtého největšího japonského města, průmyslového centra s velikostí ekonomiky Švýcarska, ve kterém v inovacích dominuje společnost Denso následována Autonetworks Technologies a Fuji.

Spojení s českými univerzitami

Poslední Global Innovation Index tak potvrdil silné postavení japonských společností a univerzit ve vědě a technologiích i jejich koncentraci do několika klastrů, které se vyznačují rovněž řadou spojení s českými partnery, především v meziuniverzitní spolupráci, kdy i řada českých univerzit má společné výzkumné projekty či výměny právě s protějšky z Tokia, Nagojy či Kjóta. Při poslední výzvě EIG CONCERT-Japan byly např. vybrány projekty k tématu uhlíkově neutrálních měst, v rámci kterých spolupracují vědci Akademie věd ČR s tokijskou Waseda University nebo Vysoké učení technické v Brně s Nagoya University.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu