Díky přidružení k Horizon Europe se japonští partneři mohou účastnit vybraných výzev Horizon Europe za obdobných podmínek jako subjekty z členských států EU a dalších přidružených zemí. Mohou být součástí konsorcií, v relevantních případech je koordinovat a získávat financování z prostředků EU.

Pro české a evropské subjekty to znamená významné institucionální rozšíření evropského výzkumného prostoru i novou příležitost zapojovat japonské univerzity, výzkumné organizace a firmy do evropských konsorcií v technologických oblastech, kde Japonsko patří mezi globální špičku.

Pilíř II Horizon Europe a Japonsko

Přidružení Japonska se týká především Pilíře II Horizon Europe, který financuje nadnárodní projekty zaměřené na společenské výzvy a průmyslovou konkurenceschopnost. Pilíř II má rozpočet přibližně 52,4 miliardy eur.

Pilíř II je organizován do šesti tematických klastrů: 

• Zdraví – např. prevence nemocí, zdravotní systémy, zdravotnické technologie
• Kultura, kreativita a inkluzivní společnost – např. kulturní dědictví, demokracie, sociální začleňování, společenské dopady technologií
• Civilní bezpečnost pro společnost – např. kybernetická bezpečnost, odolnost vůči krizím, ochrana hranic, bezpečnostní výzkum
• Digitalizace, průmysl a vesmír – např. AI, robotika, polovodiče, pokročilá výroba, kvantové technologie, kosmické technologie
• Klima, energetika a mobilita – např. klimatická neutralita, čistá energie, baterie, udržitelná doprava
• Potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí – například udržitelné potravinové systémy, biodiverzita, cirkulární ekonomika a bioekonomika

Vedle Pilíře II mohou japonské subjekty využívat také části Horizon Europe otevřené třetím zemím, například vybrané aktivity Excellent Science, Innovative Europe a Marie Skłodowska-Curie Actions.

Sdílené priority japonského, českého a evropského výzkumu

Podstatné je, že mezi prioritami Horizon Europe, japonského 7. Základního plánu pro vědu, technologie a výzkum a japonskou Strategií růstu existuje výrazný tematický překryv, který indikuje rostoucí význam výzkumu pro konkurenceschopnost i ekonomickou a národní bezpečnost. Mezi hlavní průsečíky mezi VVI prioritami EU, Japonska a ČR patří zejména:

Polovodiče a mikroelektronika
Polovodiče, návrh čipů, mikroelektronika, advanced packaging, testování, výrobní technologie a komponenty pro AI hardware.

Pokročilé materiály a nanotechnologie
Pokročilé materiály, nanomateriály, kompozity, kritické suroviny, funkční materiály a materiály pro elektroniku, energetiku, mobilitu a zdravotnické aplikace.

AI, robotika a autonomní systémy
Umělá inteligence, AI for Science, průmyslová AI, robotika, autonomní systémy, interakce člověk-stroj a aplikace v průmyslu, zdravotnictví, logistice nebo krizovém řízení.

Kvantové technologie a výpočetní kapacity
Kvantové výpočty, kvantová komunikace, kvantová senzorika, kvantové materiály, HPC, supercomputing a datově náročná věda.

Energetika, jaderné technologie a fúze
Vodík, baterie, perovskitové solární články, nízkouhlíkové technologie, pokročilé reaktory, jaderné technologie a fúzní výzkum.

Zdraví, biotechnologie a medicínské technologie
Biotechnologie, regenerativní medicína, zdravotnické technologie, AI ve zdravotnictví, personalizovaná medicína a technologie pro stárnoucí populaci.

Vesmír, bezpečnost a odolnost infrastruktury
Vesmírné technologie, družicové aplikace, pozorování Země, kybernetická bezpečnost, disaster management, krizové technologie a bezpečnostní využití dat.

V těchto oblastech lze proto očekávat největší potenciál pro nová evropsko-japonská konsorcia a pro zapojení českých univerzit, výzkumných organizací, firem a inovačních center.

Včasná příprava je nutností nejen u Horizon Europe

O spolupráci s japonskými partnery je velký zájem. Příkladem běžících projektů zaměřených na kritické technologie mohou být JASMINE, JENNIFER3, THERABOT, HANAMI či HORIZON-CL4-2026-01-MAT-PROD-24, ve kterých figuruje celé spektrum japonských subjektů od univerzit, přes soukromé laboratoře po firmy.

České subjekty, které chtějí využít nových možností a posílit svou vazbu na japonský VVI ekosystém, by měly k příležitostem přistupovat aktivně a s dostatečným předstihem identifikovat partnery i s pomocí nástrojů jako CORDIS či PartFinder. U větších evropských konsorcií Horizon Europe se partneři často vybírají měsíce před formálním podáním návrhu.

Nejde však o jediný rámec, který české subjekty mohou pro projekty s těmi japonskými využít. Dalšími příklady mohou být:

EIG CONCERT-Japan
Multilaterální evropsko-japonský nástroj pro společné výzkumné projekty. Financování probíhá zpravidla modelem, kdy každá země financuje své vlastní účastníky. Česká republika se účastní prostřednictvím MŠMT, přičemž český subjekt může být financován z české národní výzvy po úspěchu projektu v mezinárodním hodnocení.

V4-Japan Joint Research Program
Program pro spolupráci Japonska a zemí V4, financovaný na japonské straně agenturou JST a na straně V4 příslušnými národními poskytovateli, včetně MŠMT za ČR či IVF. České subjekty se mohou zapojit jako součást konsorcia V4-Japan.

JST ASPIRE
Program JST pro mezinárodní výzkumná partnerství v prioritních oblastech jako AI, biotechnologie, energetika, kvantové technologie, materiály, polovodiče a telekomunikace. Jde o výzvy pro japonské výzkumníky, kteří do projektu zapojují zahraniční partnery - český subjekt se tedy může zapojit jako mezinárodní partner japonského subjektu díky tomu, že je ČR partnerskou zemí.

AMED ASPIRE

Příbuzný program k JST ASPIRE, kde je poskytovatelem finance japonská agentura AMED a zaměření je na zdravotnický a biomedicínský výzkum. I zde je ČR vedena mezi partnerskými zeměmi, ale podmínky zapojení a financování se řídí konkrétní výzvou.

Horizon Europe 2028-2034 a očekávaná kontinuita spolupráce

Evropská komise dne 16. července 2025 předložila návrh programu Horizon Europe 2028-2034 s navrhovaným rozpočtem 175 miliard eur. Program má nadále cílit na posílení evropské konkurenceschopnosti a umožnit i ambiciózní vědecké projekty typu “moonshot” v oblastech jako čisté letectví, vesmírná ekonomika a AI nové generace. Návrh je nyní předmětem meziinstitucionálních jednání mezi Evropskou komisí, Radou a Evropským parlamentem.

Současné přidružení Japonska se sice vztahuje jen na Horizon Europe 2021-2027 a nezakládá automatickou účast Japonska v programu 2028-2034, očekávat lze ale silný zájem obou stran na pokračování spolupráce i po roce 2027. Strategická povaha oblastí, ve kterých se priority EU a Japonska ve vědě, výzkumu a inovacích překrývají, k pokračování spolupráce přímo vybízí. České organizace by proto měly využít zbývající výzvy současného rámce Horizon Europe, ale zároveň budovat vztahy s japonskými partnery s výhledem na programové období po roce 2027.

Velvyslanectví České republiky v Tokiu je připraveno české výzkumné organizace, univerzity, inovační centra a firmy v tomto úsilí podpořit. Pro konzultace je možné kontaktovat ekonomický úsek na adrese: Tokyo.Commerce@mzv.gov.cz.

 

Ondřej Kopečný, DEK ZÚ Tokio

Tereza Kušnerová, stážistka ZÚ Tokio