Růst spotřeby a změna preferencí

Jedním z hlavních motorů rozvoje albánského pivního trhu je rostoucí spotřeba. Ta dosáhla v minulém roce 95mil. litrů, v roce 2020 byla přitom jen 82.9mil litrů.

Spotřeba piva roste především díky dvěma faktorům. Prvním je dynamicky se rozvíjející turistický ruch, který přivádí do země miliony návštěvníků hledajících kvalitní gastronomii. Druhým je postupná změna životního stylu Albánců, kteří se stále více orientuje na moderní, lehčí a společensky sdílené nápoje. Pivo dnes tvoří přibližně 40 % celkové konzumace alkoholu v Albánii, čímž se stává dominantním nápojem v této kategorii.

 

Import jako klíčový prvek trhu

Rostoucí poptávku zatím nedokáže plně uspokojit domácí produkce, což se odráží ve vysokém objemu dovozu. Import piva do Albánie dosáhl v minulém roce 59,4 milionu litrů a tvoří tak přibližně 62,5 % trhu, což ukazuje na silnou závislost na zahraničních značkách.

Roli zde hrají i čeští exportéři. Podle dostupných celních statistik bylo v roce 2025 z České republiky do Albánie vyvezeno 0,6 milionů litrů piva. Je však nutné dodat, že tato statistika je značně zkreslená, jelikož značky jako Kozel a Staropramen vyrábějí pivo regionálně a takto dovezené pivo se tedy objeví ve statistikách zemí jako je Srbsko nebo Černá Hora. Zmíněné Srbsko je také největším vývozcem piva do Albánie s 20,55 mil. litrů. Srbské značky byste ale v Albánii hledali marně, jde téměř výhradně, stejně jako v případě zmíněných českých piv, o licencovanou výrobu piva zahraničních značek (českých, německých, belgických). Na druhém místě je tradiční a největší obchodní partner Itálie, z níž se dováží 16,57 mil. litrů (jde hlavně o značky Peroni a Birra Moretti), na třetím místě je Řecko, které vyváží 6,84 mil. litrů a čtvrté je Německo s 3,75 mil. litrů.

Přestože jde v případě ČR ve srovnání s hlavními exportními trhy o relativně menší objem, jeho význam spočívá v růstovém potenciálu a vnímání českého piva jako kvalitního prémiového produktu, což se též odráží na jeho poměrně vysokých cenách.

 

České stopy v albánském pivovarnictví

Česká republika není v Albánii přítomna pouze prostřednictvím exportu piva, ale také díky dlouhodobé technologické spolupráci. Již před téměř dvaceti lety dodaly hradecké ZVU Strojírny tanky pro zrání piva pivovaru Korça, zatímco společnost NATE Chotěboř instalovala mycí a plnící linku. Tyto technologie fungují dodnes, což posiluje reputaci českého strojírenství a otevírá dveře dalším projektům (přestože ZVU již bohužel neexistují).

Na tuto tradici navazují i současné aktivity. V roce 2023 vznikla za české asistence Asociace albánských minipivovarů, která si klade za cíl obnovit tradici řemeslného pivovarnictví. Někteří její členové již využívají české suroviny, například žatecký chmel a používají české tanky a technologie což dále prohlubuje vzájemné obchodní vztahy a šíří dobré jméno naší země. Nově také došlo v květnu t.r. k podpisu memoranda o spolupráci mezi Asociací albánských minipivovarů (president Xhimi Begeja) a Českomoravským svazem minipivovarů (president Michal Voldřich), což by mělo albánské straně otevřít cestu k dalším zkušenostem.

Dalším příkladem prosazování českých pivovarských technologií je projekt výstavby nového pivovaru ve městě Lezhe firmou CHARVÁT Pacovské strojírny. Podobné projekty ukazují, že české technologie mohou sehrát klíčovou roli při modernizaci a zvyšování kapacit albánského pivovarnictví.

 

 

Podpora české ambasády

Ekonomické oddělení zastupitelského úřadu České republiky v Tiraně dlouhodobě podporuje jak uplatnění českých technologií při výstavbě a modernizaci pivovarů, tak import českého piva a předávání know-how albánským partnerům. Prvním krokem byla pomoc se založením Asociace albánských minipivovarů v roce 2023 a následně v roce 2025 získání zakázky pro výstavbu středně velkého pivovaru (40 000 hl) pro CHARVÁT Pacovské strojírny, který by měl být provozuschopný do konce tohoto roku.

Dalším krokem bylo uskutečnění týdenní incomingové mise do České republiky. Zúčastnili se zástupci albánských klientů - zájemců o výstavbu či modernizaci velkých pivovarů (Hysenbelliu group – pivovary Tirana a Korča, největší výrobce a dodavatel balené vody na albánském trhu - Lajthiza) a president a členové asociace minipivovarů, kteří mají zájem o společné nákupy české sladu, chmele, sklenic a výčepních zařízení. Během týdne delegace navštívila sladovnu a minipivovar Klusáček, výrobce sklenic Crystal Bohemia a výčepních zařízení Lindr. Delegace navštívila pivovar Budějovický Budvar (nejprodávanější české pivo v Albánii), pivovar a sladovnu Bernard a menší pivovary Kamenice, Zvíkov a Bubeneč. Společnost ENVI-PUR také prezentovala své technologie pro úpravu vody a zpracování odpadní vody a profesor Tomáš Branyik (VŠCHT) účastníky mise jako ředitel provedl po Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Ve všech těchto aktivitách zastupitelský úřad podporuje také Ministerstvo zemědělství ČR, které poskytnulo finance na zmíněnou incomingovou misi.

 

Závěr

Albánské pivovarnictví se nachází ve fázi dynamického růstu, který je tažen kombinací rostoucí spotřeby, turistického boomu a proměny spotřebitelských preferencí. Vysoký podíl importu ukazuje na nedostatek domácí produkce, ale zároveň představuje příležitost pro zahraniční dodavatele, pokud dokážou zaujmout domácí pivovarský průmysl.

Česká republika zde zaujímá významné a specifické postavení – nejen jako exportér piva, ale i jako partner v oblasti technologií a know-how. Albánská pivovarská scéna má zájem i o českou inspiraci v oblasti zdanění a regulace pivní produkce. Historické zkušenosti, současné projekty i rostoucí zájem o české suroviny naznačují, že české firmy mají prostor k uplatnění svých exportních zájmů v dalším rozvoji tohoto perspektivního odvětví albánské ekonomiky.

Albánie tak postupně přepisuje svůj „pivní příběh“ – z trhu závislého na dovozu se může v budoucnu stát zemí moderní pivovarské produkce, která bude schopna stále více uspokojit jak domácí, tak turistickou poptávku.

 

David Černohorský, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tiraně