Albánská ekonomika se v posledních letech vyznačovala solidní makroekonomickou stabilitou (růst HDP v letech 2002-2007 dosáhl 5-6%, v roce 2008 byl 7,2%, na rok 2009 Ministerstvo financí Albánie (MF AL) odhaduje růst ve výši 6%, i když MMF předpovídá růst pouze ve výši 3,5-4%). V prosinci loňského roku se rozpoutala diskuse mezi INSTAT a MF AL o růstu HDP za období leden – září 2008. INSTAT deklaroval růst ve výši 9,9% HDP, MF AL oponovalo s růstem pouze ve výši 7% HDP. Premiér Berisha se postavil na stranu INSTATu a využil zmíněnou informaci k prezentaci úspěchů vlády. V prosinci 2008 vláda vydělila ze státního rozpočtu částku 20 miliard ALL (156 mil. EUR), která může být v případě potřeby použita na sanaci krizí zasaženého sektoru.

Poměrně slušných výsledků bylo dosaženo v podpoře obchodu: přijetí do WTO, podpis Stabilizační a asociační dohody (12.6.2006) a její vstup v platnost (1.4.2009), členství v CEFTA (19.12.2006), odstraňování celních bariér, proces reformy tarifního systému.

Globální finanční krize až dosud Albánii výrazněji nepostihla. Bankovní sektor je zdravý. Současná situace je monitorována MMF a Centrální bankou Albánie (BoA). Albánské banky přijaly opatření, které mají zabránit snadnému poskytování úvěrů. Smyslem je snížit hladinu úvěrů z 55% na 45%. Vkladové (depozitní) portfolio albánských bank dosáhlo 363,7 miliardy ALL (2,85 miliardy EUR, což je 1/3 HDP za rok 2008). Centrální banka se rozhodla v lednu 2009 snížit úrokovou míru o 0,5% bodu na 5,75%, čímž si vysloužila kritiku vlády. Po podzimním neklidu, kdy docházelo k masovým výběrům vkladů střadatelů z bank, se situace počátkem letošního roku stabilizovala. Vláda schválila opatření, jímž garantuje bankovní vklady až do výše 2 500 000 AL (cca 20 000 EUR, dříve pouze do 700 000 ALL, tj. 5 400 EUR).

Velkým problémem albánské obchodní bilance je její deficit, kdy dovozy do AL čtyřnásobně převyšují vývozy. Zadluženost ekonomiky tak roste. V současnosti činí 54,7 % HDP. Na deficitu se významně podílejí dovozy elektrické energie a potravin. Rozhodujícím faktorem v platební bilanci AL jsou platby zasílané Albánci pracujícími v zahraničí do AL, tzv. remitendy (v r. 2007 947 mil. EUR, v r. 2006 činily 933 mil. EUR). Remitendy v roce 2008 činily 800 mil. EUR, tj. pokles o 16% při srovnání se stejným obdobím 2007.

Lze očekávat, že důsledky ekonomické recese se projeví i v AL v průběhu prvního pololetí letošního roku, a to především snížením albánského exportu (textilu, obuvi a nerostných surovin), emigrantských remitent, přímých zahraničních investic a propadem domácí kupní síly. Následky je možno cítit již dnes, a to poklesem cen nemovitostí na místním trhu až o 20%.

I přes nárůst spotřeby až o 30% se vládě dařilo zajišťovat pravidelné dodávky elektrické energie. V září se projevil deficit dešťových srážek a docházelo k částečným výpadkům dodávek v Tiraně i v dalších městech a venkovských oblastech. Spotřeba byla pokryta jak z domácích zdrojů (60%), tak dovozem ze zahraničí (40%). K zastavení růstu spotřeby elektrické energie přispěla i teplá zima. Výhodou je dostatek dešťů, což významně napomáhá domácí výrobě (pozn. 98% se vyrábí ve vodních elektrárnách). Optimální podmínky dovolily AL v lednu letošního roku prodat nespotřebovanou elektrickou energii Řecku (pozn. AL a GR podepsaly v lednu 2009 dohodu na dodávky elektrické energie do GR ve výši 200 MW během následujících 45 dnů). Ministerstvo hospodářství, obchodu a energetiky AL vyhlásilo v loňském roce 112 výběrových řízení (tendrů) na provozování (koncesi) malých vodních elektráren. Podepsalo již více než 50 koncesních dohod s vítězi tendrů a další smlouvy jsou v jednání. Dosavadní fakta ukazují, že tato skutečnost neměla významný vliv na řešení problémů současné albánské energetiky, neboťsektor stále zůstává v kritickém stavu, plně závislý na přírodních podmínkách. Albánská energetika není závislá na zemním plynu (pozn. v AL neexistuje plynofikace), tudíž dopady lednové plynové krize na albánskou ekonomiku byly minimální.

Albánská vláda dokončila privatizaci největších státních podniků. Privatizace ARMO byla ukončena; vítězem se stalo americko-švýcarské konsorcium Refinery Associates of Texas & Anika Enterprises & Merkury Energy Group Limited, které nabídlo za 85% podíl 125 mil. EUR a dodatečné investice ve výši 240 mil. EUR. Výběrového řízení se zúčastnila i česká finanční skupina Penta Investment Ltd., která se svojí nabídkou 10 mil. EUR se umístila až na čtvrtém místě.

V privatizaci operátora distribuční sítě KESH (OSSH) zvítězila firma ČEZ a.s., která nabídla 102 mil. EUR za 76% podíl v distribuční společnosti. ČEZ hodlá investovat 420 mil. EUR na úhradu stávajících dluhů a do zlepšení technického vybavení. Příslušná dohoda mezi ČEZ a Ministerstvem hospodářství, obchodu a energetiky byla podepsána v Tiraně 11.3.09. Albánský parlament schválil dohodu 23.4.09.

Americký fond rezervního životního pojištění (American Reserve Life Insurance) zaplatil za 100% podíl v pojišťovně INSIG 41 mil. EUR, z toho 25 mil. získá MF AL a zbylou částku si rozdělí další akcionáři IFC a EBRD. Na přípravě tendru se podílela firma KPMG.

Řecká firma Cosmote Mobil Telecommunitation S.A. zvítězila ve výběrovém řízení na12,6% státem vlastněný podíl v operátorovi mobilní sítě AMC s nabídkou 48,2 mil. EUR.

Od 1.5.09 vstoupilo v platnost snížení sazeb na sociální zabezpečení hrazené podnikateli z 20% na 15% (pozn. práce na přípravě zákona byly zahájeny nezávisle na ekonomické a finanční krizi již v létě minulého roku).

Dodatečný rozpočet na rok 2008 ve výši 20 mld ALL (165 mil. EUR) byl použit na výdaje na granty pro obce a municipality (2 mld ALL, tj. 16,5 mil. EUR) a na výstavbu a rekonstrukci silniční infrastruktury, především na výstavbu dálnice Durrës - Kukës - Morinë (12 mld ALL, tj. 99 mil. EUR). Z rozpočtu byla také hrazena kompenzace rodinám v důsledku zvýšení cen elektrické energie, zvýšení platů a penzí. Dodatečný rozpočet se také podílel na snížení celkového deficitu z 7,9% na 5,2% HDP dle požadavků MMF. Lze se domnívat, že v důsledku finanční náročnosti výstavby dálnice Durrës - Kukës - Morinë nedojde letos k dalším větším investicím.

Pozitivem je, že se vládě daří výběr daní a cel, přesto ekonomika stále zůstává silně zranitelná vlivem daňových úniků a růstu veřejného dluhu.

JCR Eurasia Rating přiznala AL rating ve výši BB+. Moody Investors Service ve výši Ba1.

            Priority vlády pro rok 2009

·        udržení makroekonomické stability prostřednictvím další fiskální konsolidace, snižování domácího zadlužení,

·        zajištění vysokého ekonomického růstu 6%,

·        udržení inflace v rozmezí 2 - 4%,

·        posílení růstového potenciálu prostřednictvím pokračujících reforem podporujících veřejné a soukromé investice,

·        snižování veřejného dluhu,

·        rozumná monetární politika zajišťující dlouhodobou stabilitu,

·        stabilní pozice v platební bilanci, zvyšování zahraničních rezerv a snižování deficitu běžného účtu.

Prioritou nadále zůstává výstavba rychlostní silnice Durrës – Kukës – Morinë (směr Priština), výstavba dálkového elektrického vedení mezi Elbasanem - Tiranou - Podgoricí (Černou Horou), Elbasanem a Ohridem (Makedonií) s cílem zajistit pro AL plynulejší dodávky. Prioritou je i výstavba přenosové sítě Fierza (sever AL) – Prizren a Tirana 2 - Priština.

Albánská ekonomika se potýká s fenoménem hospodářské kriminality. Přes řadu přijatých opatření to stále zůstává klíčovým problémem albánské ekonomiky.

Přímé zahraniční investice (PZI) dosáhly v roce 2008 700 mil. EUR (v r. 2007 463 mil. EUR, v r. 2006 260 mil. EUR, v r. 2005 224 mil. EUR, v 2004 278 mil. EUR). Největším investorem do albánské dopravní infrastruktury zůstává Světová banka, EIB, EBRD, Itálie, Rakousko a SRN.

AL se stále potýká s nerozvinutou infrastrukturou. Chybí čističky odpadních vod, spalovny komunálního odpadu, kanalizace a vodovodní řády jsou v havarijním stavu.

Pozitivem je, že albánská vláda přijala řadu zákonů ke zlepšení podnikatelského prostředí (zákon o veřejných zakázkách, zákon o koncesích, zřídila Národní centrum pro registraci firem, tzv. One stop shop, zákon o úpadku). Od 1.1.2007 vstoupily v platnost nové zákony o Obchodní a průmyslové komoře (podle článku 6 bylo povinné členství v komorách zrušeno), veřejných zakázkách a koncesích. Vláda přijala opatření, kterým se zamezuje platbám v hotovosti vyšším než 300 000 ALL (2 417 EUR). Platby v hotovosti budou limitovány 10% celkového obratu firmy nebo 10% obraty za sledované daňové období. Parlament schválil antidumpingový zákon a zákon o mimořádných obchodních opatřeních.

Nejvýznamnějšími odvětvími zůstávají služby, doprava, stavebnictví a zemědělsko-zpracovatelský průmysl (potraviny).

Dne 30.7.2007 parlament schválil legislativní balíček týkající se rovné daně (flat tax) pro fyzické osoby a právnické osoby ve výši 10%. Místo pěti pásem byly od 1.8.2007 zavedeny u daně z příjmu fyzických osob pouze 2 pásma. Příjem do 30 000 ALL měsíčně je zdaněn pouze z částky překračující 10 000 ALL, příjemci s vyšším než 31 000 ALL měsíčně odvádějí 10% z celé částky. Rovná daň pro právnické osoby ve výši 10% byla zavedena od 1.1.2008 (snížení daně z příjmu právnických osob o 50%, v roce 2006 daň činila 20%).

Vládě se nepodařilo provést žádné zásadní změny v energetice, rozvodu pitné vody, kanalizaci a zpracování odpadních vod.Celkově lze konstatovat, že energetický sektor je stále v kritickém stavu.

Vláda dne 21.7.2008 podepsala dohodu s francouzskou firmou Sagem Securite, vítězem tendru na osobní doklady s biometrickými prvky. Žádosti o nové osobní průkazy začaly být přijímány v lednu 2009, o cestovní pasy 25.3.2009. Cena osobního průkazu je přibližně 9 EUR, pasu 50 EUR.

Ministerstvo hospodářství, obchodu a energetiky podepsalo dvě dohody s vítězi tendru na provozování průmyslových zón ve Vloře a v Shengjinu. PZ Vlora bude provozovat albánská firma IDEA a hodlá investovat do PZ 21 mil. EUR. PZ Shengjin bude provozovat německá firma ATX International a hodlá investovat 17 mil. EUR.