Albánie zažívá v posledních letech dynamický růst turismu, který během několika let výrazně zvýšil počet návštěvníků a prodloužil sezónu. Poptávka po kvalitních potravinách v hotelech, restauracích a letoviscích roste rychleji než lokální produkce, zejména u ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Podle dostupných údajů vzrostl dovoz ovoce a zeleniny v prvních měsících roku 2024 meziročně o více než polovinu a v roce 2025 o přibližně čtvrtinu, což dál prohlubuje obchodní deficit v agrárním sektoru. Významná část příjmů z turismu tak odchází do zahraničí v podobě plateb za importované potraviny, namísto aby zůstávala u místních producentů a zpracovatelů. Z makroekonomického hlediska jde o promarněný potenciál, který by při lepším propojení zemědělství a turismu mohl přispívat k vyšší přidané hodnotě v zemi.

 

Ve znamení reforem: EuroAgro 2025–2030 a národní schémata bez IPARD

Albánská vláda v reakci na výzvy v zemědělství spustila národní platformu EuroAgro Albania 2025–2030, zaměřenou na přípravu agrárního sektoru na vstup na jednotný trh EU. Program má pomoci farmářům, zpracovatelům i institucím přiblížit se evropským standardům, posílit konkurenceschopnost a lépe cílit veřejnou podporu. V rozpočtových dokumentech pro rok 2025 bylo na přímé platby a investiční schémata pro zemědělství vyčleněno několik milionů EUR, včetně podpory mechanizace, paliva, investic do kapacit a opatření na zvýšení potravinové bezpečnosti. Jak už to u podobných programů na Balkáně bývá teprve nyní po roce od zavedení programu se konečně pomalu začíná rozjíždět a zemědělci začínají čerpat. Tyto domácí nástroje mají částečně zmírnit dopady pozastavení unijního programu IPARD, který byl zastaven po odhalení závažných nepravidelností a podezření na korupci při realizaci IPARD II. V praxi to znamená, že tíha podpory investic nyní leží především na národním rozpočtu a menších národních schématech, často s menším objemem prostředků a přísnější prioritizací.

Skleníky, ovoce a zelenina: technologie pro vyšší výnosy a kvalitu

Jedním z nejdynamičtějších segmentů je skleníkové hospodářství, které již dnes pokrývá několik tisíc hektarů a dále se rozšiřuje. Investice do moderních skleníků, zavlažování, vytápění a řízení klimatu významně zvyšují výnosy i kvalitu, což je klíčové pro dodávky do hotelů a řetězců v turistických oblastech. Sektor ovoce a zeleniny těží z rostoucí domácí poptávky i z exportních příležitostí do EU, přičemž v roce 2025 přesáhly vývozy agrárních produktů do Unie zhruba 320 tisíc tun. Pro udržení trendu je nezbytné investovat do balicích linek, chlazených skladů a certifikace, které jsou předpokladem pro stabilní obchodní vztahy se zahraničními partnery. Právě v těchto oblastech se nabízí prostor pro dodávky českých technologií.

Agroturistika: spojení zážitku, tradice a lokálních produktů

Agroturistika se v Albánii stává jedním ze symbolů snahy propojit zemědělství, turismus a ochranu přírody do jednoho rozvojového příběhu. Podpora ze strany vlády, EU a mezinárodních organizací má pomoci rodinným podnikům rozšířit kapacity, zvýšit přidanou hodnotu a nabídnout turistům originální regionální kuchyni a zážitky. Projekty realizované ve spolupráci s FAO a dalšími partnery ukazují, že agroturistické farmy mohou být platformou pro zavádění udržitelných zemědělských postupů, inovativních závlah, skleníků či diverzifikace plodin. Zároveň jde o nástroj, jak udržet mladé lidi na venkově a vytvořit místní pracovní místa mimo sezónní zaměstnání na pobřeží. Úspěšné příklady agroturistických projektů naznačují, že kombinace investic do ubytování, gastronomie, technologií a marketingu má potenciál vytvářet dlouhodobě životaschopné podniky.

Příležitosti pro české firmy

Pro české exportéry a investory představuje albánské zemědělství kombinaci rostoucí poptávky a dostupné podpory z národních a vybraných mezinárodních zdrojů. Perspektivní jsou zejména dodávky technologií pro skleníky, kapkové zavlažování, malé a střední zpracovatelské linky na ovoce, zeleninu a mléko či vybavení chlazených skladů. Zajímavé možnosti se otevírají také v oblasti poradenství a projektového řízení při využívání národních programů, EuroAgro a dalších grantových mechanismů, kde farmáři a menší zpracovatelé často postrádají zkušenosti. V segmentu agroturistiky mohou české společnosti nabídnout know‑how v oblasti plánování areálů, ekologických technologií, obnovitelných zdrojů energie a digitálních rezervačních systémů. Vzhledem k postupující aproximaci albánské legislativy k EU standardům lze očekávat, že podnikatelské prostředí bude pro české firmy stále srozumitelnější a předvídatelnější – ovšem s důrazem na transparentnost, kterou si po aféře IPARD bude EU pečlivě hlídat.

 

David Černohorský, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tiraně