
Albánie se stává lídrem digitální transformace zemí západního Balkánu
24.08.2022 / 15:45 | Aktualizováno: 24.08.2022 / 15:52
Digitalizace albánské státní správy je na relativně vysoké úrovni, přesto bude dále pokračovat. Výběr daní a řada dalších procesů v různých rezortech státní správy budou převedeny do elektronické podoby. ICT sektor roste tempem 30 % ročně a otevírá řadu příležitostí pro dodavatele digitálních služeb a technologií.
Společný projekt OECD a EU na podporu dobrého vládnutí zmapoval stav digitalizace ekonomik zemí západního Balkánu a spokojenost obyvatel se zaváděním on-line služeb. Albánie se v tomto průzkumu umístila na prvním místě v regionu. Celkem 56 % dotázaných vyjádřilo spokojenost s úrovní digitalizace veřejných služeb, což je několikanásobně víc, než u obdobného průzkumu v ostatních zemích západního Balkánu.
Největší pokrok udělala Albánie v oblasti digitalizace státní správy, kde je 95 % administrativních služeb přístupno on-line. Celkem 377 veřejných služeb je digitalizováno zcela. Zavedení elektronické identity občanů umožnilo např. založení firmy, či vyřízení stavebního povolení on-line. V systému státní správy je zavedeno 55 elektronických registrů, které jsou propojeny v reálném čase. Elektronické žádosti obyvatel se tak z 66% vyplní automaticky.
Albánská společnost má digitalizaci ráda, neboť snižuje přímý kontakt s úředníky a omezuje korupci. ICT sektor je sice malý, ale roste během posledních 5 let tempem 30 % ročně. Cestovní mapa reformy dobrého vládnutí do roku 2030 zahrnuje digitalizaci veřejných financí, zdravotnictví (online recepty a elektronická databáze pacientů) a řadu procesů ve školství, zemědělství, dopravě, justici, kultuře a podnikání. Příležitosti pro české firmy se naskýtají např. v oblasti budování „chytrých měst“, inteligentních dopravních systémů, chytrých budov, chytrých energetických sítí, internetového prodeje či on-line marketingu.
Rychlejšímu růstu digitalizace však brání nedostatek kvalifikovaných pracovníků a váznoucí spolupráce soukromého sektoru s universitami. Také celková počítačová gramotnost obyvatel je na zatím na nízké úrovni, zejména v oblastech mimo velká města, kde není souvislá internetová síť a v základních školách chybí potřebná IT technologie pro výuku dětí.
Petr Vlk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Tiraně