Švédský monopol maloobchodního prodeje alkoholických nápojů

(budoucnost s otazníky)

Úvod: Prodej alkoholických nápojů s vyšším procentem alkoholu než 2,8% (objemové jednotky) podléhá jednotnému systému (Systembolaget), který se řídí přísnými uzancemi. Systembolaget (SB) je státním podnikem kompetenčně spadajícím pod ministerstvo zdravotnictví. Není bez zajímavosti, že generální ředitelkou SB je Anitra Steen, manželka premiéra Görana Perssona. Tím je částečně dána prioritní důležitost problematiky spotřeby alkoholických nápojů a v podstatě větší kontrola. Monopol je postaven na principu, že prodej nemá být motivován osobním ziskem a tudíž není v jeho vlastním zájmu prodat alkoholu co nejvíce. K upevnění monopolu maloobchodního prodeje došlo v době, kdy spotřeba alkoholu byla jedna z největších na světě (přelom 19.a 20. století), současná spotřeba je naopak jedna z nejnižších. Po vstupu Švédska do EU se podmínky změnily, přesto však švédská vláda doufá, že návyky švédské populace se příliš nezmění. Střídmé pití alkoholu, jeho nepožívání před jízdou, konzumace kvalitních nápojů, snižování podílu pašovaného alkoholu - to vše považuje vláda za "záchrannou brzdu" při kontaktu s alkoholem.

Pro přesnost uvádíme, že obecně vžitý názor, že ve Švédsku je zavedena prohibice, se nezakládá na pravdě. Alkohol si může koupit a veřejně konzumovat každá osoba starší 20 let. Podobné systémy jsou v Norsku, Finsku a některých státech USA. Od roku 2000 však postupně roste privátní dovoz zejména tvrdého alkoholu a SB ztrácí svoji pozici jako výhradního zásobitele švédského trhu.

Indikativní limity pro soukromý dovoz alkoholických nápojů, v litrech

	Před 1/7 2000	1/7 2000	1/1 2001	1/1 2002	1/1 2003	1/1 2004
Lihoviny	1	1	1	2	5	10
Víno	5	20	26	26	52	90
Pivo	15	24	32	32	64	110

Zdroj: SoRAD (Centrum pro sociální výzkum alkoholu a drog při Stockholmské universitě)

V porovnání s rokem 2000 (před 1. červencem, kdy skončilo přechodné období), se k dnešku zvýšila kvóta pro dovoz lihovin 10x, vína 18x a piva více než 7x. Jak se limitní úpravy projevily na objemech soukromě dováženého alkoholu?

Soukromý dovoz , v tisících litrech

	2000	2001	2002	2003	2004
Lihoviny	11 545	12 780	13 090	18 580	23 690
Víno	29 915	30 910	34 890	38 730	41 010
Pivo	49 447	63 460	64 780	74 920	90 890

Zdroj: SoRAD [1]

Z tabulky vyplývá, že více než stoprocentní nárůst byl zaznamenán u dovozu lihovin, které jsou ve Švédsku nejvíce zdaněny. Objemově nejvýznamnější položkou je pivo (dovoz se blíží 100 mil. litrů, tj. cca 10 litrů na hlavu). Soukromý dovoz vína je zřejmě ovlivněn geografickou vzdáleností produkčních oblastí, relativně bohatým výběrem v SB a gastronomickými zvyklostmi (víno se převážně konzumuje v restauracích).

Jak se zvýšení limitů pro soukromý dovoz projevilo na podílech jednotlivých zdrojů?

LIHOVINY

pozn: pojmem "ostatní domácí spotřeba" se míní prodej v restauracích, domácí výroba a pašování

PIVO

U lihovin byl poprvé v roce 2004 soukromý dovoz vyšší než prodeje ze Systembolaget. Podíl soukromě dováženého piva se v roce 2004 dostal přes 20%, pozice SB se neoslabila. Rozhodujícím ukazatelem je objem soukromě dováženého piva. Zatímco v 1. čtvrtletí 2000 to bylo asi 7 mil litrů, ve 3. čtvrtletí 2004 již 30 mil. litrů.

Celková spotřeba alkoholu

SoRAD spočítal spotřebu alkoholu na hlavu (osoby starší 15 let). Z čísel vyplývá, že spotřeba tvrdého alkoholu se od roku 2001 zvýšila o 0,4 litru. Dnes připadá na každého Švéda 2,9 litru. 44,6% si doveze sám, 34,7% nakoupí v SB. Doma je vyrobeno 8,4%, předmětem pašování je 7% z celkové spotřeby. Růst soukromě dovážených lihovin je impozantní - z 0,7 litru na hlavu v roce 2001 to bylo 1,3 litru v roce 2004

Vína vypije v průměru každý Švéd 4 litry ročně. Převážnou část, 2,5 litru (62,8%), si nakoupí v SB, 0,8 litru si doveze ze soukromé cesty (20,8%) a malá množství se konzumují v restauracích a je pašováno (8,2% resp. 2%).

Téměř 42% roční spotřeby piva jde přes SB, přibližně stejné množství (18%) si Švédové dovezli sami a vytočilo se v restauracích a barech. Překvapivé je množství, které bylo pašováno - celá pětina. [2]

Spotřební daň

V roce bylo od 708 právnických osob vybrána daň ve výši 10 240 mil. SEK.

Mezi plátce spotřební daně z alkoholu patří:

- autorizované sklady

- registrovaní obchodníci

- neregistrovaní obchodníci

- daňoví zástupci

- osoby, které prodávají zboží podléhající spotřební dani a které je dovezené formou objednávkových služeb

- osoby, které se zabývají dovozem zboží mimo EU

- osoby, které vyrábějí zdanitelné výrobky mimo celní sklady nebo jiným způsobem vyrábějí meziprodukty nebo etylalkohol ve Švédsku, a

- osoby, které využívají daňovou výjimku na zboží, které ale slouží jinému účelu než ke kterému bylo původně určeno a na které se vztahovala výjimka z povinnosti platit daň

Daňové tabulky

Pivo

minimálně 0,5 ale ne vyšší než 2,8 0,00

převyšující 2,8 1,47

________________________________________________________________________

Víno

Min. 1,2 ale ne vyšší než 2,25 0,00

Min. 2,25 ale ne vyšší než 4,5 7,58

Min. 4,5 ale ne vyšší než 7 11,20

Min. 7 ale ne vyšší než 8,5 15,41

Min. 8,5 ale ne vyšší 15 22,08

Meziprodukty

min 1,2 ale nepřevyšující 15 27,20

SEK 501,41/litr čistého alkoholu

Pozn:: tyto údaje jsou platné k 1. lednu 2005. Změny, které mohou nastat, lze zjistit na stránkách Švédského daňového úřadu www. skatteverket.se.

Závěr: Uvedené informace slouží k orientaci českých firem v cenotvorbě a odhadu vyhlídek, které mají při vstupu na švédský trh z pohledu konzumace a podílu jednotlivých zdrojů. V současné době podniká EK kroky proti diskriminačnímu zacházení s prodejci vína. Problém je v různém zdanění vína a piva při stejném obsahu alkoholu. Zatímco litr piva s obsahem alkoholu 10% je zdaněn 14,7 SEK, stejně silné víno je v sazbě 22,08 SEK/litr. Šetřením bylo dokázáno, že tato praxe odporuje článku 90 Smlouvy a v praxi znamená, že brání vyšší spotřebě vína, které je téměř výlučně dováženo. Daňový systém tak efektivně působí na výběr spotřebitele jaký výrobek si má koupit a působí také ve prospěch domácích výrobců piva. Komise nenavrhuje Švédsku výši daně, ale jejich harmonizaci u výrobků, které si navzájem konkurují.

Jan Maruška, Stockholm, září 2005