Sektorová zpráva: dřevozpracující průmysl ve Švédsku

Dřevo - největší přírodní bohatství Švédska

Přístup ke zdrojům dřeva je založen na dvou základních principech: dřevo je významným zdrojem obživy a důležitou exportní komoditou ve všech jejích formách a les je nenahraditelnou složkou ekosystému. Dřevo je obnovitelnou surovinou, řada výrobků je recyklovatelná (např. papír, celulóza, obaly). Výrobky ze dřeva jsou běžnou součástí našeho života (jako zdroj energie, noviny, textil, nábytek, obaly, atd.) a jejich význam do budoucna poroste. Švédsko je v tomto směru horlivým zastáncem účelného využívání dřevní hmoty na úkor obtížně dostupných a neobnovitelných zdrojů.

Nezanedbatelným aspektem posilování rozvoje dřevozpracujícího průmyslu je tradice a nový trend dodat k surovině hodnotu a zvýšit vývoz výrobků na úkor vývozu dřevní hmoty. Do dřevozpracujícího sektoru jsou zahrnuty tyto obory: výsadba a péče o lesní porosty, kácení stromů, přibližování a doprava dřevní hmoty ke zpracování, výroba papíru a celulózy, výroba pelet, výroba nábytku a výrobků ze dřeva. K těmto sektorům se řadí i energetika, přestože se jedná o odpad vzniklý zpracováním dřeva.

Lesy pokrývají zhruba 60% území Švédska. Celková plocha 22 619 tis. ha se člení na 2 248 veřejných lesů, 8 830 ha v péči organizací [1] a 11 541 ha je v soukromých rukou. V lesnickém průmyslu je zaměstnáno zhruba 100 000 lidí. Podle všeobecného zákona (Allemansrätt) je dovolen - až na vzácné výjimky - vstup do všech lesních porostů na území Švédska, čímž je zachována multifunkčnost systému (turistika a sport, sběr plodů, lov).

Vlastnická struktura se v průběhu 50 let změnila, současná orientace inklinuje spíš k racionalizaci zvětšováním a sdružováním zemědělských usedlostí a lesních farem [2], neboli rodinného lesního hospodaření. Průměrná plocha jedné rodinné farmy je 47 ha. V současné době vlastní stát cca 50% lesů (objem). Situace je však značně rozdílná podle geografických pásem. V jižním Švédsku patří soukromým (rodinným) firmám až 78% plochy lesů, ve středním Švédsku je poměr mezi rodinným a státním hospodařením vyrovnaný (v ploše), na severu vlastní státní organizace skoro 60%.

V zemi je registrováno 350 000 soukromých vlastníků lesa, 70% z nich žije na půdě, kterou bezprostředně obhospodařují. Z dřevin, které jsou ve Švédsku nejvíce rozšířené, jsou dva typy: z jehličnanů to je smrk obecný [3] , který pokrývá 45% plochy a borovice s 39%, z listnáčů je to bříza s podílem 10%. Objem tvrdých dřevin (buk a dub) postupně roste, od roku 1945 se zdvojnásobil.

Péče o lesy - základ rozvoje dřevozpracujícího průmyslu

Kdyby nebylo systematické péče o lesní plochy a zavedení určitého stupně regulace těžby, byly by některé oblasti Švédska zcela bez vegetace. K masivnímu kácení docházelo koncem 19. a počátkem 20. století. Tehdejší vize, které se dochovaly v podobě novinových článků a studií, dokonce předvídaly vymizení lesů z jižních částí Švédska a při pobřeží. Následkem odlesnění by došlo k masivní erozi půdy a odplavení slabé vrstvy zeminy usazené na kamenitém podkladu.

Za přelom v péči o lesní porosty se považuje rok 1903, kdy byl přijat Lesní zákon, který ukládal zalesnit vykácené plochy. Například v roce 1925 dodaly Lesní regionální úřady 500 tun semen a miliardu sazenic.

V období let 1923 až 1948 platil nový lesní zákon. V období světové krize našla řada nezaměstnaných uplatnění v lesnictví. Pracovali jako kopáči a hloubili příkopy podél lesních pásů. Tato činnost přináší dodnes ovoce v podobě odvodu excesívního množství vody z tajícího sněhu. Rovněž byly ve velké míře vybudovány lesní cesty.

Zásady politiky lesního hospodářství z roku 1979 se týkaly především dřevovýroby. Důkladný rozbor situace a posílení významu dřeva pro švédské hospodářství vedly k okamžitému zákazu používání DDT a k omezení aplikace herbicidů. Na přelomu 21. století došlo k přehodnocení dotační politiky a přeskupení prostředků především do investic a regenerace lesů.

Od roku 1993 platí nová vládní politika pro hospodaření s lesy, která konvenuje s principy švédské vládní politiky udržitelného vývoje, ochrany životního prostředí a posilování švédského vývozu. Je třeba upozornit na to, že vládní politika je v mnoha ohledech shodná s filozofií běžného švédského občana a tudíž má širokou podporu - viz dále.

V roce 2004 schválila vláda dotaci ve výši 4,2 mil. SEK určenou na realizaci projektu vládní agentury Invest in Sweden (ISA). Cílem projektu je podpora zahraničním investicím do dřevozpracujícího průmyslu v deseti švédských krajích.

Zatím poslední aktivitou na vládní úrovni je návrh komise [4], která doporučila vládě zásadní administrativní změny. Komise navrhla, aby Švédská lesní správa (SVO) byla jedinou vládní agenturou s dotyčnou problematikou, aby byly zrušeny krajské výbory (respektive fúzovaly s SVO) a aby byly služby týkající se kontraktů převedeny mimo státní správu.

V noci z 8. na 9. ledna 2005 postihla jižní Švédsko přírodní katastrofa, která nemá v moderních dějinách země obdoby. Hurikánu Gudrun (42 - 45 m/s, tj. 170 - 190 km/h) padlo za oběť 70 miliónů m3 dřeva, což je zhruba roční těžební objem. Katastrofu dokonal uragán o 4 dny později, když poškodil další lesní porosty. Podle Ministerstva financí se katastrofa pravděpodobně podepíše na růstu HDP v tomto a příštím roce - jeho růst poklesne o cca 0,2%. [5] Problematickou zůstává otázka využitelnosti spadaných stromů a rozsah kůrovcové kalamity. Je pravdou, že většina stromů má povrchový kořenový systém a "padla ve stoje". Při včasném odvozu lze dříví zpracovat na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

K potenciálním škůdcům ve velkém měřítku lze zařadit i losy, kteří se v posledních letech přemnožili a působí stamiliónové škody na porostech, zejména na mladých stromcích a kůře. [6]

Vybrané ekonomické indikátory

Graf. č. 1 - HDP ve Švédsku, EU 15 a USA, v tržních cenách, 1960 = 100

Zdroj: Confederation of Swedish Enterprise

Graf č. 2 - růst průmyslové výroby ve Švédsku, EU 15 a US, 1976 = 100

Zdroj: Confederation of Swedish Enterprise

Graf č. 3 - Zaměstnanost v hlavních sektorech, % z celkové zaměstnanosti

Zdroj: Confederation of Swedish Enterprise

Graf č. 4 - Skladba průmyslové výroby podle přidané hodnoty, 1980

Zdroj: Confederation of Swedish Enterprise

Graf č. 5 - Skladba průmyslové výroby podle přidané hodnoty, 2004

Zdroj: Confederation of Swedish Enterprise

Graf č. 6 - Závislost na zahraničním obchodě ve vybraných zemích, podíl vývozu k HDP 2003

Zdroj: Confederation of Swedish Enterprise

Z uvedených údajů vyplývá, že výkonnost švédské ekonomiky od 70. let minulého století klesala a země postupně ztrácela svoji pozici - ze 4. místa v roce 1970 se propadla na 14. místo v roce 2003, měřeno HDP na hlavu. V současné době je tento ukazatel na úrovni Francie a činí 264 000 SEK (PPP). Švédsko ztrácí na vedoucí Lucembursko SEK 213 000, na srovnatelné ekonomiky, jako například norskou SEK 81 000, irskou SEK 53 000, kanadskou SEK 31 000 a Dánskou SEK 21 000.

Závislost na zahraničním obchodě je značná, vývoj ekonomiky fluktuuje podle konjunkturální situace ve světě a má tendenci k větším výkyvům během jednotlivých cyklů. Vysoký podíl exportu na tvorbě HDP je mimo jiné podmíněn internacionalizací podnikatelského prostředí. Pro ilustraci uvádíme, že v roce 2002 bylo registrováno cca 8 500 firem jako zahraničních [7]. Z nich bylo 77%, které byly činné v terciálním sektoru a pouze 16% ve zpracovatelském sektoru.

Podíl dřevozpracujícího průmyslu na přidané hodnotě se pohybuje kolem 19%. Silnější jsou pouze strojírenský průmysl (který ale mj. vyrábí stroje a zařízení pro dřevozpracující průmysl).

Celkový vývoj situace za posledních 25 let je rozdílný, pokud rozdělíme sektor na dvě části: zatímco samotná výroba produktů ze dřeva klesla (především řeziva a stavebního dřeva), přidaná hodnota při výrobě papíru, celulózy a výrobků pro grafický průmysl zůstala v podstatě nezměněná.

Zaměstnanost celého sektoru (včetně zemědělství a rybolovu) postupně klesala a v současné době činí asi 2% z celkové zaměstnanosti.

Z mezinárodního hlediska je Švédsko jedním z klíčových hráčů. Je 4. největším světovým vývozcem celulózy, zaujímá 3. místo ve vývozu papíru a 2. místo ve vývozu řeziva. Švédsko je třetím největším producentem papíru v Evropě (za Německem a Finskem). Průmysl se vyznačuje velkou investiční náročností - obor včetně navazujících sektorů pohlcuje kolem 30% ročních investic. Váže na sebe a propojuje další sektory, jako například chemický, strojírenský, dopravní, stavební a IT. Přitahuje pozornost výzkumných a vývojových institucí.

Švédsko pokrývá 10% spotřebu papíru a 12% spotřebu dřeva v EU (15). Severské průmyslové skupiny se aktivně podílejí na celosvětových restrukturalizačních procesech. Vlastní téměř polovinu západoevropské výrobní kapacity.

Švédský "cluster" [8] dřevozpracujícího průmyslu

Jaako Pöyry , významná poradenská firma z oblasti lesního průmyslu, zdůraznila v šetření pro Švédskou federaci lesnického průmyslu [9] nezastupitelnost odvětví v ekonomice. Tvrzení doložila následujícími fakty: [10]

• Kumulovaný vývoz clusteru činil cca SEK 110 mld., což je ekvivalent dovozu ropy, potravin, ošacení a automobilů
• 23% obratu zpracovatelského sektoru a 27% přidané hodnoty se vytváří v clusteru dřevozpracujícího průmyslu
• 27% zaměstnaných z celkového množství všech pracovníků v průmyslu pracuje v daném průmyslovém odvětví a odvedou 32 mld. na daních
• 33% všech investic směřovalo do clusteru. Lesnický průmysl investoval SEK 12 mld.

Graficky vypadá cluster takto:

Výrobní sektory	Dodavatelé	Zákazníci
	Chemikálie
	Recyklovaný papír
	Lesní technika
	Stroje a zařízení pro papírenský průmysl
Lesy	Výrobní automaty	Grafický průmysl
Celulóza	Plsti a lana	Vydavatelé novin a knih
Papír a lepenka	Elektřina	Výrobci obalů
Řezivo	Paliva	Stavebnictví
Překližka a dřevovláknité desky	Transport	Tesařství
	Logistika	Výroba nábytku
	Údržba
	Výzkum
	Technické konzultační služby

Dřevozpracující průmysl je veřejností vnímán velmi pozitivně

Švédští občané jsou z 82% spokojeni nebo velmi spokojeni se stavem lesního hospodářství. 87% se domnívá, že švédský lesnický a dřevozpracující sektor má příznivý vliv na ekonomiku a životní úroveň.

Podle průzkumů veřejného mínění, které provedl na základě objednávky Asociace lesního průmyslu [11] Demoskop je lesnický a dřevozpracující průmyslu velmi významný pro chod národní ekonomiky a je hodnocen výše než například IT a automobilový průmysl. Podle stejného zdroje je sektor pouze mírným znečišťovatelem životního prostředí.

Graf č. 7. - Průmyslová odvětví z hlediska významu pro Švédsko a znečištění ŽP

Zdroj: Demoskop, 2005

Využití dřeva a dřevní suroviny

Podle statistiky Švédské asociace dřevařského průmyslu bylo v roce 2003 zpracováno 69 mil. kubíků dřeva [12]. Z toho bylo 67,6 mil. vytěženo ve Švédsku, 1,6 mil. vyvezeno, 8,3 mil. dovezeno. Biopalivo činilo 6,2 mil. kubíků a 0,9 mil. byly zásoby.

Z celkového objemu bylo použito: 35,6 mil. jako řezivo a 33,3 mil. kubíků bylo zpracováno na celulózové produkty. Z 35,6 mil. bylo 23,9 mil. zpracováno na překližku a další výrobky a zbytek 11,7 mil. byl zpracován na dřevní vlákno. Celkově tedy bylo v roce 2003 zpracováno 45 mil. kubíků v celulózkách.

Dřevo - zdroj energie

" Dodávky energie ve Švédsku lze zabezpečit pouze na základě takového energetického systému, který bude využívat ekologické, převážně domácí a obnovitelné zdroje energie a jejichž užití bude hospodárné." Z energetického zákona , 1996/97:84

Spalování dřevného odpadu je významným zdrojem elektrické energie a tepla. Zplodiny neobsahují CO2 a palivo je tudíž šetrné k životnímu prostředí. Přibližně 45% vytěženého dřeva a 10% odpadu (špičky stromů a větve) se používá k výrobě energie. V Evropě je Švédsko na 1. místě s největším podílem energie získané z biopaliv.

Podle propočtů Federace lesního průmyslu se z 1 miliónu dřevního paliva vyrobí 1,7 TWh tepla, v kombinovaných zařízeních 1,3 TWh tepla a 0,4 TWh elektřiny a v kondenzačních elektrárnách 0,7 TWh.

Průmysl papíru a celulózy

Papírenský průmysl vyprodukoval v roce 2004 celkově 11,6 miliónů tun papíru, což bylo o 5% více než v roce 2003. K výrobě bylo použito 45% suroviny z chemické celulózy, 27% z mechanické celulózy, 15% z obnovené celulózy, 10% plnidel a pigmentů a 3% semichemické celulózy.

Největší podíl na výrobě v roce 2004 měl novinový papír (2 649 tis. tun), skládací obalový materiál [13] (2 299 tis. tun), a sulfátový kartón (2 186 tis. tun).

Vývoz ve stejném roce činil 9 968 tis. tun (6% nárůst oproti 2003). Dominantní položky tvořily novinový papír (2 262 tis. tun), krabicový karton (1 922 tis. tun), sulfátový kartón (1 513 tis. tun) a dřevitý papír na tisk a psaní (1 421 tis. tun).

Hlavními odběrateli bylo Německo (1 820 tis. tun), V. Británie (1 410 tis. tun) a Itálie (751 tis. tun).

Celkový objem výroby celulózy v roce 2004 překročil 3,7 mil. tun (nárůst 1% oproti 2003). Celková potřeba byla 4,2 mil. tun (+2%). Využitelnost kapacit byla 97%.

Švédsko vyvezlo ve sledovaném roce 3,2 mil. tun bílé celulózy, domácí spotřeba činila 513 tis. tun. Největším odběratelem celulózy bylo Německo (851 tis. tun), Francie (389 tis. tun) a Itálie (261 tis. tun). Vývozy do Číny dosáhl 122 tis. tun a oproti 2003 vzrostl o 32%.

Největší podíl na "evropské" spotřebě má Německo -z celkového množství cca 80 mil. tun v roce 2003 bylo v SRN spotřebováno 19%. Ve Francii 12%, Švédsku a Finsku po 11% a Itálii 10%.

Spotřeba papíru ve Švédsku se za posledních 12 let pohybuje stabilně mezi 1,7 a 2,3 mil. tunami ročně. Je zajímavé, že roste dovoz . V roce 1992 činily dovozy cca 0,4 mil. tun, v roce 2004 to bylo 0,85 mil. tun.

Největším světovým výrobcem je nadnárodní koncern EnsoStora, který vznikl fúzí švédské firmy Stora a finské Enso Gutzeit - www.storaenso.se .

Řezivo a stavební materiál

Spotřeba řeziva v letech 1980 - 2004 lineárně rostla. Zatímco dodávky ze švédských pil pro vlastní spotřebu oscilují kolem 5 mil. m3 ročně, export s výjimkou konce 80. let rostoucí měrou naplňoval zahraniční poprávku. V roce 2004 byla celková výroba 16,9 mil. m3, vývoz činil 11,3 mil. m3. Švédsko je nejen soběstačné v uspokojování vlastních potřeb, ale je hlavním dodavatelem dřeva převážně na evropský trh. V roce 2004 našlo na trhu EU uplatnění 7 mil. m3 švédského řeziva.

Největším příjemcem je V. Británie - cca 2,65 mil. m3, následuje Dánsko s 1,3 mil. m3, Německo a Holandsko shodně 0,87 mil. m3.

Z celkového množství 5,6 mil. m3 dřeva, které bylo v roce 2004 ve Švédsku zpracováno ve stavebnictví a na různé výrobky, bylo:

Ø 19% obalového materiálu (bedny, kontejnery)

Ø 16% impregnovaného dřeva

Ø 12% stavebního dříví (domy, chaty)

Ø 8% materiálu na renovaci a rozšíření staveb

Ø 6% podlahovin

Ø 6% nábytkových desek

Ø 4% lepených laminátových výrobků

Ø 3% oken a dveří

Ø 1% latí a rámů

Ø 25% ostatních výrobků

Největším světovým výrobcem řeziva z měkkého dřeva jsou USA (2003 - přes 60 mil. m3) před Kanadou, Ruskem a Švédskem. Největším vývozcem byla Kanada (cca 37 mil. m3), následována Švédskem, Ruskem a Finskem.

Největší švédští výrobci:

· Setra Group - www.setragroup.se

· SCA Timber - www.sca.se

· Södra Timber - www.sodra.se

· Moelven - www.moelven.se

· Stora Enso Timber - www.storaenso.se

Recyklace a výzkum

Švédsko patří mezi čelní země světa, které dbají na třídění odpadu a recyklaci obnovitelných materiálů. Problematika recyklace je úzce spjata s výzkumem. Lídrem v oblasti vývoje a výzkumu je STFI-Packforsk AB. Její aktivity sahají od základního výzkumu přes spolupráci s mezinárodními institucemi až po aplikaci zejména ve třech oblastech: balící materiály, grafický průmysl, energetika na bázi biomasy a chemikálie.

Firma je vlastněna z 51% šesticí severských společností: Billerud, Holmen, Korsnäs, M-real, Stora Enso a Södra. 29% je ve vlastnictví vlády prostřednictvím IRECO Holding, 10% vlastní asociace STFI a zbytek soukromí vlastníci. Hlavní cíle a současné projekty jsou popsány na www.stfi-packforsk.se.

Kromě STFI-Packforsk je ve Švédsku činná celá řada středních a malých firem, výzkumných středisek a akademických rad, které se zabývají v různé míře výzkumem lesů, biotopů, životního prostředí, progresivními metodami a prognózami vývoje.

Graf č. 8 - Podíl obnovy výrobků z papíru, vybrané země, 2003

Zahraniční obchod [14] Švédska ve sledovaných komoditách

EXPORT, SITC, SEK mil.

	2004	2003	Podíl 2004 [15] v %	Změna v % 04/03
Dřevo a výrobky z papíru	110 134	109 442	12,2	1
dřevo	21 841	22 264	2,4	-2
Celulóza a papírový odpad	14 863	13 685	1,7	9
Papír a papírové výrobky	66 680	66 625	7,4	0

IMPORT, SITC, SEK mil.

	2004	2003	Podíl 2004 v %	Změna v % 04/03
Dřevo a výrobky z papíru	24 671	23 112	3,4	7

Zdroj: Švédský statistický úřad, www.scb.se

Český vývoz do Švédska

Podle naší statistiky se skladba vývozu výrobků ze dřeva a papíru vyznačuje velkou rozmanitostí. Například v roce 2004 bylo vyvezeno kolem 70 položek (podle pětimístné nomenklatury SITC) třídy 6. Podle dvojmístné nomenklatury byl překročen 1% podíl z celkového vývozu do Švédska u tř. 64 (papír, lepenka a výrobky z nich) podíl 1,04% , u tř. 63 ( výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku )) podíl 1,20%. Poměrně úspěšnou komoditou jsou dřevovláknité desky o hustotě od 0,50 do 0,80 g/cm3 a třískové desky ze zušlechtěného a rekonstruovaného dřeva. Stabilní vývozní položkou jsou obaly, okna, dveře, nádobí, dýhy a překližky. V roce 2004 bylo také exportováno větší množství stavebního tesařského a truhlářského dřeva.

Z papíru stojí za zmínku vývoz kraftového papíru, lepenka, balicí papír. Hodnoty vývozu uvedených položek se pohybuji od 10 do 40 mil. Kč.

Odhad vývoje situace na trhu…

Z dostupných vládních, firemních a výzkumných zdrojů a soudě podle ohlasu některých firem na právě skončeném veletrhu Pulp&Paper, je výhled na příští období mírně optimistický. Poptávka po výrobcích ze dřeva a papíru neklesá a lze očekávat, že dřevní hmota jako palivo částečně nahradí strategické suroviny, jako je ropa [16] a uhlí. Švédsko sází na dostupnost a využitelnost dřevní hmoty a hodlá zvýšit podíl dřeva jako energetického zdroje. Zejména výrobní odpad může být i předmětem dovozu ze sousedních zemí (formou pelet). Cílevědomá politika zachování ekosystému, udržení krajinného rázu, zaměstnanosti, jednoho z hlavních "tvůrců" přidané hodnoty (a plátce daní) - to a další aspekty udrží dřevozpracující průmysl. Zvláštní a důležitou kapitolou je vývoj a výzkum, k jehož posilování dochází "za pochodu", jak v místních podmínkách tak i na mezinárodním poli. V krajích, kde má těžba a zpracování dřeva tradici (střední Švédsko) bude kladen důraz na vytvoření "clusterů" , které by vytvořily další pracovní místa, rozšířily výrobu a zejména zabránily vývozu dříví "na stojato", např. do Norska, odkud Švédsko zpětně kupuje výrobky.

Výrobní sektor je konsolidovaný, většina firem je mezinárodních s podílem finského, norského či kanadského kapitálu. V krátkodobém horizontu se zdá, že k dalšímu spojování firem nedojde, alespoň jak to tvrdí poradenská firma Jaakko Pöyry.

Pulp&Paper 2005 potvrdil velký dosah dřevozpracujícího průmyslu. S nadsázkou lze říci, že zasahuje do všech oborů lidské činnosti. Převahu má strojírenský průmysl (universální i speciální výroba), dopravní průmysl (harvestory, traktory, těžká přibližovací technika), chemický průmysl, energetika a automatizace. A i zdánlivě vzdálené obory, jako například textilní průmysl, mají "své místo" při zpracování dřeva. Silnou pozici si udržuje například laboratorní výzkum, zkušebnictví a poradenství.

Švédsko, Finsko a Norsko využívají dlouhodobou tradici a know-how při zpracování dřeva a zejména první dvě jmenované země hrají "první housle" při zpracování dřeva, výrobě výrobků z něho, produkci strojírenské techniky a propracování technologií, jsou v popředí vývoje a výzkumu, atd. Je těžké jim konkurovat, obsazují velkou výseč světového trhu. Jejich pozice nebude slabší, spíše se dá počítat s novými možnostmi v Číně, Indii, Brazílii a dalších zemích. Inovační aktivita nepovede k rozšíření sortimentní skladby, ale ke zkvalitnění výrobních procesů, dalšímu snižování podílu škodlivých látek vypouštěných do ovzduší a toků a výrobě produktů, které budou opakovaně recyklovatelné a přitom hygienicky nezávadné. Součástí nové politiky je také výchova spotřebitele.

…a co z toho vyplývá pro české firmy

Překvapivým zjištěním na veletrhu byla skutečnost, že zástupci zahraničních firem dobře znali některé naše firmy. Usuzujeme, že český dřevozpracující průmysl má v Evropě dobrý zvuk. Důvodem poměrně nízkého vývozu do Švédska může být teritoriální proximita Německa a Rakouska, které těží z konkurenčních výhod, které nabízejí české firmy. Svoji úlohu hrají dopravní náklady.

V průběhu posledních tří let jsme zaznamenali poptávky na neopracované dřevo, některé druhy papíru, dílce k nábytku a také stavební řezivo. I když vývoz těchto výrobků nebude v celkovém objemu významný, je třeba využít každé příležitosti. ZÚ společně s CzechTrade poptávky švédských firem a nabídky českých výrobců zpracovává a poskytuje i další servis.

Veletrh potvrdil trend, že ČR se dostává do podvědomí jako spolehlivý subdodavatel. Odlitky, výkovky, opracované součástky, technologické celky, atd. mají šanci na uplatnění i v dřevozpracujícím průmyslu. Odhadujeme také, že upřený zájem na Čínu a další země vyčerpá kapacitní možnosti švédských výrobců a tím otevře možnosti pro dodávky hotových výrobků a polotovarů.

České firmy by měly více využívat veletržních akcí a to nejen v hlavním městě, ale také v Jönköpingu (Elmia), Malmö a Göteborgu, k propagaci výroby a k navazování přímých kontaktů. Švédsko je pořadatelem odborných seminářů a konferencí s tematikou lesa. Účast představitele Ministerstva zemědělství či profesní asociace by přispěl k vylepšení image lesního hospodářství ČR, které je v povědomí "čistých"zemí bráno jako málo zdravé a perspektivní.

Ing. Jan Maruška, červen 2005