Exlibris - Praha srdce Evropy
02.01.2007 / 22:03 | Aktualizováno: 24.09.2012 / 03:19
Knihy patří k přátelům nejspolehlivějším a nejmilejším. Právě z tohoto krásného vztahu pravděpodobně vznikala první exlibris.
Co je exlibris ?
Slovo ex libris pochází z latiny a znamená "z knih". Původně bylo nazýváno i knižní značka. Jedná se o malý ozdobný lístek, který většinou obsahuje název exlibris, jméno, erb, či monogram objednavatele, výtvarný motiv nebo jiné vyjádření vztahu majitele ke knize. Ex libris se vlepuje do knih, aby zde připomínalo jejich majitele.
Exlibris jsou prokazatelně starší než knihtisk, objevovaly se již ve středověkých rukopisných kodexech. V počátcích je používali především panovnici, šlechtické rody a kláštery. Již v té době se kladl důraz na umělecké řešení exlibris. Jejími tvůrci byli přední umělci té doby Albrecht Durer, Lukas Cranach, Bartel Beham a další.
Česká historie exlibris ?
Exlibris má i na území bývalé České koruny téměř tisíciletou tradici. Prvé věnovací exlibris je v rukopise Gumpoldovy legendy o sv.Václavu, který dala kolem roku 1000 pořídit kněžna Emma, vdova po českém knížeti Boleslavovi II. Z řady gotických a renesančních knižních značek je pravděpodobně nejvýznamnějším exlibris krále Jiříka z Poděbrad, datovatelný do rozmezí let 1458-1471. Vzrůstajícími možnostmi tisku se postupně zvětšuje i počet knižních značek, patřících nejen šlechtě a vysokému kléru, ale postupně se rozšiřujících i do vrstev vzdělanců, bohatého měšťanstva a státních a veřejných institucí.
Za první českou moderní knižní značku se obecně považuje dřevoryt Josefa Mánesa z roku 1868 pro významného českého průmyslníka, sběratele a mecenáše Vojtěcha rytíře Lannu.
Zásadní průlom do oblasti knižní značky učinila na sklonku 19. století generace mladých umělců sdružená kolem Moderní Revue, jejímž cílem bylo "otevírání oken do Evropy" a která proto navazovala bezprostřední kontakty s tehdejšími hlavními uměleckými centry - Paříží, Mnichovem a Vídní. Český básník a výtvarník Karel Hlaváček vytvořil na žádost Jiřího Karáska ze Lvovic sérii exlibris pro své přátele, kterou uveřejnil v pátém svazku Moderní Revue roku 1897. Tyto knižní značky pak doprovodil studií o exlibris básník Stanislav K.Neumann. Ten dokonce ve své vlastní revui, Novém Kultu, vypsal následujícího roku první českou soutěž na originální knižní značku. Mezi tvůrce exlibris patřili i význační čeští umělci té doby Alfons Mucha , Max Švabinský , Vojtěch Preissig , Mikoláš Aleš .
V roce 1908 byl založen Spolek českých bibliofilů, který sdružil milovníky krásné knihy a její umělecké výbavy. Zde se sešlo i nemnoho tehdejších zájemců o knižní značku, ať již šlo o výtvarné umělce, získávající své ostruhy v grafickém umění nebo o první z těch, kteří podlehli kouzlu rodícího se sběratelského odvětví, do té doby v české společnosti takřka neznámého. Členové odboru sběratelů exlibris ve Spolku českých bibliofilů byli velice aktivní. Po vzoru evropských společností vydali první výměnnou listinu, časopis Český bibliofil přinášel v každém čísle zprávy o činnosti odboru a vše vyvrcholilo v roce 1910, kdy jako členská prémie vyšlo album knižních značek Vojtěcha Preissiga. Téhož roku se také konala v Uherském Hradišti i první česká výstava exlibris.
První světová válka znemožnila uskutečnění dalších výstav, nepřerušila však vlastní sběratelství, naopak v této době sběratelů přibylo. V roce 1926 existuje na pět tisíc původních českých exlibris. Hned v prvních dnech po vzniku Československa (28.říjen 1918) založili Spolek sběratelů a přátel exlibris, který si přes všechny peripetie další války a okupace i politicky nepříznivých období zachoval svou kontinuitu a činnost až do dnešních dnů.
Hlavní sbírka exlibris se v ČR nachází v Knihovně Národního muzea na Václavském náměstí. Obsahuje více než grafik, od 16. století po dnešek, nejvíce jsou přitom zastoupena 20. a 30. léta 20. století. Časté jsou náměty z přírody, mytologie, pohádek, víry, každodenního života i dětských exlibris. Vedle českých knižních značek je zastoupena též zahraniční produkce z Rakouska, Francie, Anglie, Belgie, Švýcarska, Itálie, Polska, Rumunska, zemí bývalé Jugoslávie, Ruska, skandinávských zemí, nemnoho z Ameriky, Austrálie a Japonska. Mezi autory jsou zvučná jména: J. Váchal, J. Zrzavý, L. Jiřincová, F. Kobliha, M.Aleš, J. Lada, J. Trnka, grafické miniatury: A. Mucha, M. Švabinský, K. Svolinský, C. Bouda, J. Liesler, V. Preissig, J. Švengsbír, Z. Mézl..ad., stejně tak i mezi majiteli: J. Vrchlický, J. Zeyer, E. Vojan, E. Holub, J. Portman, E. Destinnová.
Spolek sběratelů a přátel exlibris a Praha srdce Evropy
Spolek sběratelů a přátel exlibris má v současné době má na pět set členů z České republiky a zahraničí; jsou mezi nimi jednotlivci i organizace. Členové se scházejí zpravidla třikrát do roka; hlavní náplní těchto setkání je výměna knižních značek a drobné grafiky. Pro své členy a zájemce o sběratelství knižních značek vydává Spolek časopis Knižní značka, vycházející nepřetržitě od roku 1937, Sborník pro exlibris a drobnou grafiku se zajímavými studiemi a s grafickým listem některého z významných autorů, soupisy exlibris a v neposlední řadě i stále doplňovaný Slovník tvůrců exlibris. Bližší informace o spolku jsou k dispozici na internetové stránce www.natur.cuni.cz/el/.
Praha srdce Evropy je jednou z výstav Spolku sběratelů a přátel exlibris. Grafiky, které mohou návštěvníci shlédnout, jsou výběrem soutěže, jež Spolek vypsal pro české i slovenské výtvarníky a pro studenty středních a vysokých škol uměleckého směru při příležitosti volby Prahy evropským městem kultury roku 2000. Výstava zahrnuje 72 originálních grafik rozdělených do dvou kategorií - dospělí a studenti. Do soutěže poslalo 47 výtvarných umělců celkem 102 grafické listy (v kategorii dospělých 25 účastníků 65 prací, v kategorii studentů 22 účastníků 40 prací).
Porota udělila v kategorii dospělých dvě druhé ceny Karlu Zemanovi a Evě Haškové, jednu třetí cenu Karlu Benešovi a pět čestných uznání - Aleně Antonové, Daniele Benešové, Jiřímu Boudovi, Karlu Šafářovi a Blance Votavové, v kategorii studentů tři druhé ceny Magdaleně Jurčišinové, Janě Viktorové a Štěpánu Volkovi, dvě třetí ceny Silvii Gajdošíkové a Evě Peškové, a tři čestná uznání Kamilu Juráškovi, Silvii Kořánkové a Zdeňku Patákovi.
V Sarajevu 21. července 2006
Text připravilo Velvyslanectví ČR v BaH z příspěvků Spolku sběratelů a přátel exlibris