Podmínky pro zemědělskou činnost v sultanátu nejsou identické po celém rozlehlém území. Sultanát se rozkládá na území o rozloze 309,500km². Omán, to jsou především hory (16% z celkové rozlohy území sultanátu) a hluboká říční údolí a koryta (tzv. vádí), rozlehlé pouště (81%), oázy a přímořská pobřežní území (3%). A právě v pobřežních oblastech se nachází až 60% zemědělské půdy Ománu. Zcela zemědělsky výjimečné a hodnotné je pak území v regionu/guvernorátu Dhofar na jihu země u Jemnských hranic (Salalah Plain), kde je výrazně větší množství srážek a vegetace a také území v regionu/guvernorátu Batinah na severu země u pohoří Jebel Al Akhdar (Batinah Plain).

Klima v sultanátu se liší, od suchého ve vnitřních oblastech, přes vlhké na pobřeží až po tropické v jižních částech země. S teplotním rozsahem od nuly (v pohořích Jebel Akdar a Jebel Shams) do 50°C v létě v poušti. Průměrné roční srážky dosahují okolo 100 mm a přichází většinou od listopadu do února, s výjimkou oblasti Dhofar, kde během července – září přichází monzunové deště (200–250 mm). Klima potřebné pro sazenice je během ománské zimy, tj. od října či listopadu až do konce dubna. Zemědělská činnost vyžaduje vodu. Příhodnou pěstitelskou teplotou jsou pro zdejší druhy rostlin teploty kolem 20 až do maximálně 35°C (teploty v létě v Ománu mohou dosahovat až 48°C).

Zemědělci na většině území sultanátu provádí orbu a výsadbu už v říjnu. Pěstují se různé plodiny: pšenice, česnek, cibule, rajčata, pískavice, koriandr, kari listy, máta a podobně. Podle UN Food and Agriculture Organization (FAO) jsou v Ománu podmínky pro pěstování 12 polních plodin (v praxi pak: pšenice, ječmen, oves, kukuřice, čirok, sezam, cizrna, slunečnice, bavlna, cukrová třtina, světlice barvířská/turecký šafrán, vojtěška, sloní tráva, tabák a kata jedlá), 7 druhů zeleniny (v praxi např. cibule, česnek, melouny, mrkev, okurka, ředkev, okra, rajčata, saláty, zelí, květák, dýně, cukety, brambory a sladké brambory), 11 druhů ovocných stromů (např. datle, mango, granátové jablko, víno, banány, sladké i kyselé citrusy, papája, guava a kokosové ořechy), 20 lesních dřevin a rozlehlých pastvin, několika aromatických a lékařských rostlin, které se v sultanátu pěstují od nepaměti. Omán je také významným regionálním pěstitelem a vývozcem hub (champignon de Paris, giant white, brown button, portabella, hlíva ústřičná, shiitake). Např. v roce 2020 bylo v sultanátu vyprodukováno 3 859 tun hub z čehož 84% směřovalo na export. 

Veškerá zemědělsky obdělávaná plocha se odhaduje na 72.588 ha. Na vesnicích žije jen 16% ománské populace. Velikost místní farmy se pohybuje od méně než 0,4 ha do více než 84 ha. Farem s méně než 1,26 ha je asi 11%; farem s rozlohou mezi 1,26 až 12,60 ha je většina 65% a na více jak 12,6 ha hospodaří 23,8% farem. Dle FAO jsou největšími výzvami pro zemědělství v sultanátu kvalita půdy, slanost vody, sucho, nedostatek zavlažovací vody a vysoký tlak na pastvu způsobený velkým počtem hospodářských zvířat. 

Velký potenciál má v sultanátu rozvoj rybářství. V roce 2020 dosáhl objem produkce tohoto sektoru meziročního růstu 6,5%. Délka mořského pobřeží přesahuje 3.000km. Vládní program plánuje a podporuje rozvoj tohoto sektoru v řadě oblastí. Jde především o výstavbu a údržbu rybářských přístavů, podporu farem pro chov krevet a mušlí. Stát reguluje období výlovu. 

Ministerstvo zemědělství, rybolovu a vodních zdrojů podporuje hospodařící zemědělce prostřednictvím systémů cílené podpory a zvláštních projektů. Podpora cílí na produkci plodin, jako jsou datle a ovoce, na produkci zeleniny, krmiva pro dobytek a polních plodin a chov hospodářských zvířat (širokou škálu plemen ovcí, koz, skotu a drůbeže). Dlouhodobý národní hospodářský plán věnuje pozornost diverzifikaci zemědělské výroby a udržitelnému využívání stávajících zdrojů. Od 90. let má Omán také svoji národní strategii a akční plán pro biologickou rozmanitost. Sektor zemědělství a rybolovu v roce 2019 podílel 2,4% na celkovém HDP sultanátu. V roce 2019 produkce tohoto sektoru meziročně rostla tempem 6,1% (v letech 2016-2018 pak dokonce každoročně telpem 7,5%). 

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., diplomat pro Omán, Velvyslanectví ČR v Rijádu