OBSAH 

1. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu KSA            

 Distribuční kanály, využívání místních zástupců,faktory ovlivňující prodej            

Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil                                                        

Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku                     

Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)                                  

Způsoby řešení obchodních sporů                                                                            

Režim zadávání veřejných zakázek                                                                           

Problémy a rizika místního trhu                                                                              

Problematika ochrany duševního vlastnictví                                                          

Obvyklé platební podmínky, platební morálka                                                        

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu                                                                    

 2. Dovoz zboží do KSA (dovozní doklady, atd.)                                                

 3. Investiční prostředí                                                                                        

 Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)            

Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)               

České investice v teritoriu                                                                                         

Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty              

Rizika investování v teritoriu                                                                                   

 4. Daňová struktura

 Daň z příjmu společností (Corporate Income Tax)                                                 

Daň z příjmu jednotlivců (Personal Income Tax)                                                   

Zdanění neresidentů:                                                                                                

Srážková daň z plateb (Withholding tax)                                                                  

Zdanění zahraniční kontraktů na dovoz zboží                                                     

 5. Místní specifika obchodního jednání                                                                 

  

1/ Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Království Saúdské Arábie

 Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej  

Z obchodního hlediska lze Saúdskou Arábii rozdělit na tři oblasti: Džiddu na západním pobřeží a její okolí, jako hlavní obchodní centrum země, Rijád, který je hlavním a také největším městem s cca 5 mil. obyvateli a oblast severovýchodního pobřeží - souměstí Dammam, Dahran a Al Khobar-, kde je soustředěn průmysl navazující na těžbu ropy a nerostů.

Distribuční a prodejní kanály odpovídají nejrozvinutějším ekonomikám. V maloobchodě jsou běžné velké hypermarkety a nákupní centra s  obchody a butiky všech světových značek. Ve velkoobchodě převládají velcí dovozci a distributoři, většinou velké rodinné holdingy, které se kromě obchodu specializují též na řadu dalších činností - výrobu, stavebnictví atd.

Bez místního zástupce nebo partnera (distributora) se  zahraniční firma neobejde, je třeba jej používat prakticky na všechny kroky pro fungování na trhu, a to např. od vyřízení víza na obchodní návštěvu až po založení pobočky (v takovém případě vč. lokálního právního poradce). Významná role místních partnerů je klíčová i v souvislosti s účastí zahraničních společností na státních zakázkách. U zbrojních zakázek je využití zástupce-agenta při sjednávání obchodu zakázáno.

Obchodní zastoupení právně upravuje tzv. Agency Law, což je královský dekret č. M/11 ze dne 22/7/1962 ve znění zákona M/32 z roku 1980 a prováděcí vyhlášky Ministerstva obchodu č. 1897 z roku 1981. KSA má nejliberálnější právní úpravu obchodního zastoupení ze všech zemí GCC.

Zástupce, resp. zastupitelská smlouva s ním,  musí být registrována u ministerstva obchodu a průmyslu, které vypracovalo  vzorovou zastupitelskou smlouvu. Tato vzorová smlouva obchodního zastoupení sice není povinná, nicméně řada místních firem z ní vychází a odvolává se na její obligatorní chrakter. Důvodem je  zejména skutečnost, že zvýhodňuje práva zástupce a zakotvuje pro zástupce tzv. "reasonable compensation“ v případě rozvázání smlouvy.  V saúdském obchodním právu však tato povinost zakotvena není, a proto se doporučuje tuto podmínku ze smouvy vypustit nebo ji bliže specifikovat, aby se předešlo případným nedorozumněním.

Výběr vhodného zástupce je nezbytné pečlivě zvážit, neboť případná změna může přinést komplikace v podobě odstupného, nebo překážek v další obchodní činnosti. Ministerstvo obchodu v každém případě nezaregistruje smlouvu s novým zástupcem, dokud nebyl zastupitelský vztah s původním zástupcem řádně ukončen, např. pokud zástupce s důvody pro ukončení smlouvy nesouhlasí a domáhá se kompenzací soudní cestou.

Exklusivita obchodních zástupců není povinná. Řada místních firem ji však vyžaduje nebo se snaží, aby Ministerstvo obchodu a průmyslu nezaregistrovalo další zastupitelskou smlouvu pro stejného zahraničního dodavatele. V tomto případě se doporučuje obejít požadavek exklusivity jejím omezením na region, či město a dále na vybranou část výrobního portfolia firmy (pokud její aktivity zahrnují více oborů). Ministerstvo však vyžaduje exklusivitu u dovozu a distribuce léků. U dovozu léků zákon též stanoví, že provize agenta nesmí být vyšší, než 15%.

Angažování několika zástupců je praktické i z hlediska velké vzdálenosti mezi jednotlivými obchodními oblastmi a jejich etnickými (kmenovými) rozdílnostmi.

Z faktorů ovlivňujících prodej nabývá tak na důležitosti míra štěstí při výběru místního zástupce a finanční možnosti mateřské firmy na časté obchodní návštěvy v teritoriu.

Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 

Zahraniční společnost, která v zemi zřídí svoji pobočku, společnost s ručením omezeným, či akciovou společnost může zaměstnávat místní i zahraniční osoby. Pro poměr mezi zahraniční a místní pracovní silou platí tzv. saudizační kvóty, které se liší podle jednotlivých sektorů ekonomiky, případně implementovaných projektů na zakladě licence vydané agenturou SAGIA. Podle zákoníku práce (labour Law) z roku 2005 všeobecně platí, že podíl Saudů by měl být 75% všech zaměstnanců firmy a Saúdové by měli dostávat 50% všech mzdových prostředků. V roce 2006 však ministerstvo práce vyhlásilo redukci saúdizačních kvót v oborech, o které je ze strany Saúdů malý zájem. Kvóty v obchodu a průmyslu byly sníženy na 30%, pro firmy poskytující stavební a montážní práce (tzv. "contractors") byla min. kvóta stanovena na 10%. Desetiprocentní saúdizace platí též pro drobné podnikání v oblasti služeb, jako jsou autoopravny, benzínové stanice, nákladní doprava a taxi služby, lékárny, pekárny, krejčovské a truhlářské dílny. V těchto profesích je však téměř nemožné, alespoň ve velkých městech, se se Saudy setkat.    

Obecně platí, že zahraniční investor si může pro svoji investici - projekt vyjednat individuelní kvóty, např. pokud by nedostatek místní kvalifikované síly mohl projektový záměr ohrozit, požádá o výjimku z předepsaných kvót. To platí zejména v oblastech, kde jsou požadavky na zaměstnání Saúdů vysoké, např. v bankovnictví a konzultačních službách (podle SAGIA 75%). Podle oficiálních statistik tvoří Saúdové zaměstnaní v soukromém sektoru pouze 10% všech zaměstnanců v tomto sektoru pracujících, což potvrzuje malý zájem Saúdů o práci v soukromém sektoru (nižší mzdy, méně prestižní povolání, vyšší pracovní nasazení) a současnsě i nedůslednost pracovního úřadu při kontrole naplňování předepsaných kvót.

Ženy mohou být zaměstnány jen v několika málo profesích, nejčastěji jako učitelky, lékařky a zdravotní sestry. Řada žen pracuje  v bankovnictví, a to pouze tam, kde mají pobočky vytvořeny specielní sekce pouze pro ženskou klientelu.  V oblasti Džiddy je tzv. "mixování pohlaví - gender mixing" benevolentnější, ženy tam pracují společně s muži, např. v cestovním ruchu, obchodních komorách a maloobchodě.  

Mzdy a platy se nedaní, ale odvádí se z nich sociální pojištěníu tzv. GOSI (General Organisation for Social Insurance), které je upraveno zákonem o sociálním pojištění - Social Security Law vydaném královským dekretem č. M/33 of 27/8/1421 H.  Zaměstnavatel odvádí u místních sil 11%,  u zahraničních 2%, místní pracovní síly odvádějí ze svého platu 9% . Pro zahraniční pracovníky není sociální ani zdravotní pojištění povinné. Zahraniční firmy však většinou svým zahraničním zaměstnancům zdravotní pojištění platí. Pro Saudy je lékařská péče zdarma.

V březnu 2011 byl vydán dekret, který stanovil minimální měsíční mzdu ve státním sektoru na 3000, SR (cca 15.000,- Kč). Pro soukromý sektor tato hranice neplatí. Průměrná měsíční mzda v soukromém sektrou se pohybuje kolem 8.000,- SR. (řidič - 2.000,- , účetní - 4.000,-, stavební inženýr 7,500,- , stavební manažer 15.000,- SR. ).

Rozvazování pracovního poměru s místními silami je všeobecně riskantní, zejména bez konzultace s právníkem. Pracovní vztah upravuje tzv. "Labour and Workmen Law" - Royal Decree No. M/21 of 1389 H. Pracovní smlouva musí být písemná, v arabštině a dvou originálech. Před soudem však obstojí v případě sporu i ústně uzavřená pracovní smlouva. Podmínky uzavřené v pracovní smlouvě nesmějí být v rozporu se zákony.

 

Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 

Registrace pobočky zahraniční společnosti či joint venture v podobě společnosti s ručením omezeným či akciové společ zahrnuje 3 hlavní fáze:

1/ žádost o licenci u státní instituce pro zahraniční investice - SAGIA,

2/ po získání licence sepsání společenské smlouvy (SAGIA vydala vzorový text) u notáře a složení základního jmění na účet v bance,

3/ registraci firmy u Ministerstva obchodu a průmyslu

Po vydání tzv. obchodní registrace je nezbytné firmu zaregistrovat u obchodní komory, na daňovém úřadě, sociálním a pracovním úřadě.

Výše uvedené  fáze jsou podrobně rozpracovány na jednotlivé postupy  na webových stránkách SAGIA – www.sagia.gov.sa. , kde jsou uvedeny též veškeré nezbytné podmínky, které musí zahraniční společnost splnit, aby příslušnou licenci obdržela, včetně seznamu nezbytných dokumentů, které musí být přeloženy do arabštiny a superlegalizovány.

Nejčastější formou zahraniční společnosti je společnost s ručením omezeným. Tato nově vzniklá společnost může být 100% vlastněna zahraničním kapitálem. Minimální jmění je v případě společnosti s ručením omezeným 500.000, SR , přičemž společnost musí mít nejméně 2 společníky s minimáním podílem 250.000,- SR u každého z nich. Toto platí v případě, že společnost požádala o licenci na "general contracting". Pokud hodlá společnost provozovat výrobu, musí složit 1 mil. SR, u obchodní činnosti je minimální požadavek na zahraničního partnera 20 mil. SR a max 75% z celkového jmění. V zemědělství je minimální jméní stanovené na 25 mil. SR a může být 100% vlastněno zahraničním subjektem, obdobně jako v průmyslu.   

U akciových společností je minimální jmění stanoveno na 2 mil. SR (10 mil. v případě veřejného úpisu akcií) a je vyžadováno min. 5 společníků.  

Zahraniční firma může v zemi založit též svoji pobočku, u které je požadován základní kapitál 500.000,- SR obdobně, jako u společnosti s ručením omezeným.

Při získání kontraktu, který zahrnuje montáž a další práce, zahraniční firmy zřizují tzv. "temporary branch". Tyto dočasné pobočky nesmějí vykonávat jiné činnosti, než je plnění kontraktu, na který byly zřízeny.

Kromě výše uvedených forem zahraničních společností v teritoriu je dovoleno zřídit též tzv. "Technical and Scientific Office" nebo "Representative Office". Zde není požadováno žádné základní jmění, nicméně tyto formy zahraniční účasti nesmějí vykonávat ziskovou činnost a slouží pouze k získávání informací, kontrole a technické podpoře obchodních zástupců apod.  

 

Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Formy propagace, marketingu a reklamy odpovídají rozvinutým ekonomikám a využívání hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci je zcela běžné. Pro uvedení zejména spotřebního zboží na trh je nutno investovat prostředky do reklamy, pro prosazení zboží do obchodních sítí (zejména FMCG [1]) je nutno počítat stejně jako na ostatních rozvinutých trzích s náklady na slevové akce, na propagaci v letácích vydávaných obchodní sítí apod.

Při oslovování cílové skupiny spotřebitelů je nezbytné počítat s demografickýcm složením obyvatelstva - 60% obyvatel je do 30 let. Reklamní kampaně bývají agresivní a sofistikované.  

Z důvodu silně zakořeněné tradice nebo trestnosti je však mnoho témat nepoužitelných, například z politiky, cizího náboženství, sexu nebo konzumace alkoholických nápojů a vepřového masa. Dále se nepoužívá řada metod z oblasti přímého marketingu, např. osobní prodej po domácnostech (respektování soukromí obydlí) a distribuce letáků pomocí pošty - státní pošta není doručována do jednotlivých domů a bytů ale pouze na PO Boxy. Home delivery je možná pouze při kurýrních zásilkách soukromých firem jako DHL, TNT, apod. Při marketingových akcích je nezbytné respektovat přísnou segregaci pohlaví z důvodu místního výkladu a praktikování  islámu a zákazu jakékoli pracovní a veřejné činnosti v dobách modliteb.

V současné době většina firem využívá kombinaci různých druhů reklamy jako je rádio, televize (zejména satelitní), deníky, bilboardy a předváděcí akce, např. s nákupních střediscích.

Saúdsko arabský reklamní trh se rychle rozvíjí , příjmy z reklamy mají v příštích 5 letech zaznamenat meziroční nárůst o 20%. Největší podíl na reklamním trhu (60%) mají stále tištěná média, zejména arabsky psané deníky, jako je Al Shark Al Awsat, Okaz, Al Hayat, Al Jazeera, Al Riyadh, které vycházejí v nákladu 80-170. tis. výtisků. Podíl tištěných médií nicméně postupně klesá, zejména v souvislosti  s nárůstem venkovní reklamy (velkoplošné obrazovky pro projíždějící řidiče) a digitálních médií.   

---

[1]  FMCG = Fast Moving Consumer Goods, rychloobrátkové spotřební zboží.

 

Způsoby řešení obchodních sporů 

Při uzavírání jakéhokoliv smluvního vztahu s místním partnerem je nezbytné mít na paměti případné řešení sporu soudní cestou. Pro zahraniční subjekt je vzhledem k neznalosti místního práva a místních soudních procedur samozřejmě snažší si do smlouvy (po dohodě s místním partnerem) zakomponovat české či evropské právo a evropský soud či arbitráž. Rozhodnutí cizích soudních a arbitrážních instancí však nejsou v KSA přímo vykonatelné a podléhají předchozímu schválení místními justičními orgány, což je velmi nepravděpodobné zejména v případě, že byl soudní spor řešen podle jiného než islámského práva. Pokud saudský partner nemá prokazatelně majetek v zahraničí, resp. v zemi, kde jsou uznávané výkony cizích soudních a arbitrážních rozhodnutí, pozbývá příslušnost zahraničí arbitráže ve smlouvě svůj praktický význam. Níže uvádíme další specifika této problematiky.

Spory s partnerem v joint venture – např. v KSA založené Limited Liability Company

Spory řeší podle saúdského práva tzv. Board of Grievances (zvláštní tribunál určený pro řešení určitých typů sporů, např. mezi kontraktorem a státem v případě státních zakázek a sporů zahraničních subjektů s místními partnery). Tato instituce potvrzuje též rozsudky zahraničních arbitráží v případě, že nejsou v rozporu s místním právem Šárija, a předává je místnímu soudu k vykonání rozhodnutí. V opačném případě vydá tato instituce rozhodnutí, že rozsudek musí být potvrzen místním soudem, což v praxi znamená zahájení nového soudního řízení u mísntího soudu a podle místního práva.

Spory s obchodním zástupcem

Podle vzorové smlouvy o obchodním zastoupení publikované Ministerstvem obchodu a průmyslu KSA (text není obligatorní) se spory řeší podle místního práva u Board of Grievances nebo u místní či zahraniční arbitráže. Pokud si strany dají do smlouvy zahraniční právo a soud, možné to je, nicméně uznání rozhodnutí zahraničních soudních subjektů je v KSA těžko dosažitelné, zejména pokud byl spor řešen podle jiného, než islámského práva.  Pro uznání výkonu cizího soudního rozhodnutí je nezbytné, aby oba státy měly podepsánu příslušnou bilaterální dohodu. KSA tuto dohodu nemá s žádným nearabským státem. Rozhodnutí zahraničního soudu jde tedy znovu před místní soud, který případ posuzuje od začátku a podle místního práva.

KSA v roce 1992 sice přistoupila k mnohostranné dohodě o uznávání rozhodnutí mezinárodních arbitráží (New Your Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitration Awards), nicméně si vyhradila právo, že rozhodnutí uzná pokud nebude v rozporu s právem Šarija a zájmy státu. Rozhodnutí zahraniční arbitráže jde tedy před Board of Grievance, která posoudí, zda z tohoto pohledu vyhovuje. Jsou případy, že byl rozsudek uznán, nicméně ve většině případů ne, zejména pokud byl spor řešen podle odlišného práva. Arbitráž v jiné zemi, než v KSA se tedy vyplatí, pokud má místní zástupce majetek v zahraničí. Pokud má majetek pouze v KSA, právníci doporučují řešit případné spory saúdskou arbitráží, jejíž rozhodnutí je rychlé. Rozsudek místní arbitráže je potvrzen Civil Right Directorate, který dá pokyn místnímu soudu k vydání příkazu k příslušnému plnění (zabavení majetku apod.)

V současné době se připravuje systém uznávání arbitrážních rozsudků vydaných mezinárodní arbitráží při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži. Pro potvrzování těchto rozsudků budou v KSA zřízeny specializované arbitrážní tribunály.  

Spory mezi kontraktorem (místním, či zahraničním) a saúdským státním subjektem (investorem)

Saúdské státní firmy a instituce nesmějí podle zákona o veřejných zakázkách do svých smluv s dodavateli zakomponovat příslušnost zahraniční arbitráže. Spory výhradně řeší Board of Grievances.

Ochrana českých investic v KSA podle bilaterální smlouvy o podpoře a ochraně investic

Dohoda o podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost 13.3.2011. Rozhodčí doložka v dohodě se vztahuje na řešení sporů mezi stranami, tedy státy a dále mezi státem a obchodním subjektem druhé strany. Neřeší spory mezi obchodními subjekty navzájem. Mezinárodní arbitráž je možná.

 

Režim zadávání veřejných zakázek 

Systém udělování státních zakázek je v KSA regulován řadou královských dekretů a ministerských nařízení. Hlavním zdrojem informací ohledně postupů při avizování výběrových řízení, předkládání a vyhodnocování nabídek a udělování kontraktů je královský dekret č. M/58 ze dne 4/9/1427 (9/28/2006).

V KSA neexistuje ústřední komise pro udělování státních zakázek. Každá vládní agentura, či ministerstvo má plnou pravomoc udělovat zakázky na základě podmínek příslušné legislativy a za tímto účelem vypisovat tendry.

Zahraniční firmy, které se hodlají účastnit příslušných tendrů musejí být nejprve zaregistrováni u orgánu vypisujícího tendr (ministerstvo, místní samosprávy, státní agentury)  a projít obecnou předkvalifikací. U veřejných prací musí kontraktor získat příslušný stupeň kvalifikace (třídu) u Ministry of Municipality and Rural Affairs. Když dojde k vypsání tendru příslušná organizace je následně sama osloví k předložení nabídky. Zákon totiž stanoví, že příležitost k účasti na státních zakázkách ostanou  všechny "kvalifikované" společnosti. Minimální počet oslovených je 3, v případě stavebních prací 5. Zakázky do 1 mil. SR (200 tis. EUR) je možné udělit bez výběrového řízení. V případě nákupu zbraní o "kvalifikovanosti" výrobce rozhoduje předseda vlády. Některé rezorty (např. ministerstvo zdravotnictví v případě nákupu léků) kažoročně aktualizují seznam firem, které se mohou státních zakázek zůčastit (tzv. "eligibility").

Zákon o státních zakázkách se nevstahuje na veřejné akciové společnosti jako je např. Saudi Aramco, nebo SABIC, nicméně v praxi se i tyto subjekty příslušnými pravidly řídí.   

Zákon, který předepisoval zahraničním společnostem, aby měly v případě jejich zájmu o účast ve státním tendru v zemi svého oficielně registrovaného zástupce byl  zrušen v roce 2001. Zahraniční společnosti se tak mohou tendru zúčastnit napřímo, nicméně jejich šance na vítězství se zvyšují v případě, že mají v zemi registrovanou pobočku, či ještě lépe společný podnik s místním partnerem. Zákon totiž uvádí, že v případě státních zakázek mají přednost saúdské firmy následovány společnými podniky s převahou saúdského kapitálu a saúdské zboží má přednost před zahraničním, a to i v případě jeho nižší kvality, pokud splňuje požadavky tendru. Zadání tendru většinou též předepisuje minimální podíl zakázky, který zahraniční firma musí udělit saúdskému subkontraktorovi (v případě kontraktu na veřejné práce je to 30%), nebo minimální podíl zboží a služeb kontrahovaný v místě. V případě, že má zahraniční firma v zemi svého místního zástupce či distributora, je státní subjekt povinen příslušné zboží nakoupit od něj (např. automobily a náhradní díly). Náhradní díly se mohou nakupovat pouze od oficiálního dealera.

U zbrojních zakázek je naopak zakázáno jednat přes prostředníky či zástupce a vyplácet jim provizi, která by zvyšovala cenu zakázky.

Zahraniční firma, která nemá v zemi pobočku a získala kontrakt, si musí do 30 dní od udělení zakázky zaregistrovat tzv. "temporary branch".

Zákon o státních zakázkách předepisuje, aby výběrová řízení byla vyhlašována v oficiálním věstníku (vychází pouze v arabštině), dvou místních denících a v elektronických médiích, včetně stránek regionálních obchodních a průmyslových komor. Doba od vyhlášení tendru do jeho uzávěrky nesmí být kratší, než 30 dní.

I přes nezbytnost předchozí kvalifikace na seznam jednotlivých ministerstev (vendor list) bývá většina velkých tendrů dvoukolová. První kolo, tzv. "beauty contest" slouží k vyřazení uchazečů, kteří nesplňují požadavky na finanční přiměřenost, technickou kvalifikaci či nemají požadované reference předchozích zakázek srovnatelných s vypsaným tendrem. V druhém kole jsou vybraní uchazeči vyzváni k předložení technické a finanční nabídky (předkládají se zvlášť v zalepených obálkách).

Spolu s nabídkou je vyžadována nabídková záruka "bid bond" ve výši 2 % z hodnoty nabídky, který musí být vystaven nebo potvrzen saúdskou bankou nebo pojišťovnou akreditovanou u Saudi Arabian Monetary Agency. Bid bond musí být vrácen nabízejícímu do 7 dnů od uplynutí jeho platnosti.

Každý vypisovatel tendru musí jmenovat dva tříčlenné nabídkové výbory. Tzv. "opening committee"  otevírá obálky a posuzuje, zda nabídka splňuje formální požadavky tendru. "Decision Committee" poté nabídku hodnotí po technické stránce (výbor si může vyžádat stanovisko nezávislého experta). Cenová a finanční část nabídky smí být otevřena pouze pokud nabídka prošla technickou částí výběrového řízení. Nejnižší cena nebývá jediným kritériem pro udělení zakázky, posuzuje se celková výhodnost i z hlediska doby plnění, finančích podmínek a doprovodných služeb (délka záruky, bezplatného servisu atd.). 

Zakázky nad 3 mil. SR (600 tis. EUR) musí být schváleny vedoucím pracovníkem zadavatele tendru (např. ministrem), zakázky nad 100 mil. SR (20 mil. EUR) schvaluje předseda vlády.

Vítěz tendru musí do 10 dní od obdržení příslušného oznámení otevřít záruku za dobré provedení díla (Performance Bond) ve výši 5 % hodnoty zakázky a následně je přizván k podpisu kontraktu. Každá státní agentura má svůj "modelový kontrakt" jehož podmínky jsou více-méně dané až na technická specifika zakázky. Většina kontraktů bývá v arabštině, ve výjimečných případech však může státní agentura uzavřít kontrakt i v agličtině. Znění kontraktu bývá součástí tendrových podmínek. Pokud jde o platební podmínky, standardní bývá plat předem do 20%hodoty kontraktu, dále platba vázaná na provedení částečného plnění (dodání zboží, měsíční výkazy prací apod.) a tzv. zádržné "retention money" ve výši 10% zakázky, které je uvolněno po převzetí díla zákazníkem a předložení potvrzení o úhradě všech daní spojených s předmětem plnění kontraktu, které vydává daňový úřad (Department of Zakat and Income Tax). Za pozdní plnění zakázky bývá penále do max výše 4% z hodnoty zakázky u dodávek zboží a 10% u zakázek na stavební nebo montážní práce.

Zákon zakazuje státním institucím začlenit do kontraktu arbitrážní doložku s příslušností sporu u zahraniční arbitráže. Případné spory řeší tzv. Board of Grievances, což je zvláštní tribunál, který je mimo v zemi převažující systém islámských soudů Šarja.

 

Problémy a rizika místního trhu 

SAK je největším dovozcem na Blízkém východě nejen díky své kupní síle, ale především proto, že saúdskoarabská domácí produkce nestačí na uspokojení místní poptávky. Vzhledem k relativně krátké historii vzájemných diplomatických a obchodních vztahů nelze těžit ze znalosti „české značky“, takže možnost uplatnění českých výrobků na zdejším trhu je determinována pouze kvalitou a cenou nabízeného zboží. Silná konkurence na trhu navíc vyžaduje jeho důkladné zmapování a systematická osobní jednání s partnery.

Na saúdském trhu je nezbytné mít místního partnera nebo zástupce a zároveň štěstí při jeho výběru, které však nelze pojistit. Místní firmy mají často značně rozvětvené zájmy, takže pro praktické výsledky s takovými partnery je většinou nutno častěji vykonávat povzbuzující a usměrňovací návštěvy nebo v zemi zřídit zastoupení s vlastní stálou přítomností.

Ačkoli se na první pohled zdá, že je saudký trh dostatečně transparentní, opak je pravdou. Obchodní legislativa je směskou prvků francouzského obchodního práva s islámským právem šarijá (např. nemožnost vymáhat úroky za opožděné patby) a moderním pojetím anglosaského obchodního práva. V zemi neexistuje obchodní zákoník ani občanský zákoník v našem pojetí, který by obchodním vztahům položil stabilní právní základ. Místní soudy nezveřejňují svá rozhodnutí, takže nelze vycházet z precedensů. Kvalitně sepsaný kontrakt v našem pojetí se tak může v konečné fázi před místním soudem projevit jako zbytečný a v rozporu s místním pojetím islámského práva. Místní právní poradce je proto při uzavírání důležitějších obchodních vztahů nezbytný.  

Klíčová místní obchodní spojení jsou založena na rodinných  vazbách, dlouhodobých známostech a blízkosti k širší královské rodině, která ovládá hlavní oblasti rozdělování národního bohatství. V zemi existuje několik velkých rodinných holdingů, které získávají rozhodující  zakázky. Na tyto vlivné firmy jsou napojeny přední zahraniční společnosti, které mají v zemi své pobočky již řadu let. V zemi má své účasti např. cca 130 britských a 200 amerických firem.

V byrokratickém systému státní správy s na první pohled jasnými pravidly (mnohdy zveřejněnými na internetu), ale ve skutečnosti s pravidly "toho silnějšího" je samozřejmě velmi obtížné se pro nově začínající firmu na trhu prosadit a dlouhodobě uspět. Spolupráce s vlivným a schopným parnterem, který nově začínající firmě pomůže "zamést cestu"  je proto klíčová.

 

Problematika ochrany duševního vlastnictví 

Během přijímacího řízení do WTO byly přijaty následující zákony, které jsou v souladu s mezinárodními dohodami TRIPS.

1/ zákon o autorských právech z roku 2003 a příslušné prováděcí předpisy z roku 2004

Kopírování a nezákonný prodej plagiátů je penalizován vysokými pokutami (za první prohřešek 67 tis. USD, za opakovaný 133 tis. USD). I přes velké pokuty existují v KSA "kamenné" obchody, kde se dají koupit přepálené hry, počítačové programy a filmy.

2/ patentový zákon a prováděcí předpisy z roku 2004

Žádosti o registraci patentů se podávají na "King Abdulaziz City for Science and Technology"  Předmětem patentové ochrany může být výrobek nebo výrobní proces a jejich zdokonalení. Patenty se vydávají na 20 let. Poplatek za vydání patentu je 213 USD, roční poplatky se pohybují od 133 USD (první rok) do 2 666 USD (dvacátý rok).   

3/ zákon o ochranných známkách z roku 2002

Ochranná známka může být vydána pouze saúdské fyzické nebo právnické osobě a má platnost 10 let. Slova nebo symboly, které jsou v rozporu s islámskými principy nemohou být předmětem ochranných známek, stejně tak jako vlajky nebo symboly KSA nebo dalších států. Žádosti se podávají a ochranné známky se registrují na ministerstvu obchodu a průmyslu.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka 

Nejobvyklejší platební podmínky jsou akreditiv nebo dokumentární inkaso, které technicky udržují platební morálku na vysoké úrovni. Přispívá k tomu také skutečnost, že místní banky místní měnu volně směňují, takže saudští dovozci nemají s otevíráním akreditivů problém.

I přes dostatek financí ve státním i soukormém sektoru je platební morálka na místním trhu špatná. Velké soukromé firmy, zejména stavební firmy a maloobchodní řetězce platí až s nekolikaměsíčním zpožděním.

U státních zakázek je ze strany investora platební morálka lepší, nicméně i zde dochází ke zpožďování plateb, které je  způsobené zejména administrativními procesy při schvalování měsíčních faktur. Největším problémem je tzv. "zádržné" neboli "retention money", které bývá obvykle ve výši 10% a je strháváno z měsíčních faktur s tím, že vedle záruky za dobré provedení díla slouží investorovi jako "zástava" pro případ, že by kontraktor během záruční doby neodstranil na díle vzniklé závady. Investor se většinou zdráhá zádržné vyplatit a požaduje po kontraktorovi nejen oprávněné odstranění vzniklých závad ale též další služby a práce. Někdy bývá vyplacení zádržného spojeno s korupčím jednáním zástupce investora.

Platební podmínky hlavních kontraktorů jsou řetězově přenášeny i na jejich subdodavatele, včetně vyplacení zádržného, což zejména menším firmám může způsobit existenční obtíže.  

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu 

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy jsou pořádány ve třech nejvýznamnějších lokalitách SAK, a to v oblasti Rijádu (střed státu, hlavní město), Džiddy (západ) a Dammámu (východ). Výstavy a veletrhy v SAK však nedosahují rozsahu, které mají nejvýznamnější výstavy a veletrhy v ČR (Brno) či Evropě. Rozsahem se podobají spíše veletržním akcím, pořádaným v Praze-Letňanech. Největší akce regionálního významu se obvykle pořádají ve Spojených arabských emirátech.

Přehled akcí, podrobnosti o nich a podmínky pro vystavovatele jsou uvedeny na internetových adresách pořadatelů:  www.recexpo.com - Riyadh,   www.acexpos.com - Jeddah, a www.dhahran-expo.com - Dhahran.

 

2/ Dovoz zboží do KSA (dovozní doklady, předpisy atd.)

Dovoz do Saúdské Arábie podléhá celní kontrole při vstupu do země nebo do některého ze sousedních států GCC, které od 1.1.2003 vyhlásily celní unii.

Od svého přijetí do WTO v r. 2005 KSA postupně snižovala celní sazby. V současné době je průměrné clo na průmyslové zboží 3,2 %. Něteré položky jsou beze cla (např. PC a produkty ICT, potraviny, léky ), na většinu položek je stanoveno clo 5% (např. osobní automobily). Podrobnosti o výši celních sazeb a pravidlech dovozu jsou uvedeny na webových stránkách Saudi Customs Office www.customs.gov.sa . Daň z přidané hodnoty ani spotřební daně nejsou v zemi zavedeny. Od roku 1991 je používán Harmonizovaný celní tarif.

Některé položky je zakázáno dovážet, např. alkoholické nápoje, vepřové maso, pornografický materiál, produkty s náboženskou symbolikou jiných náboženství, než islám (povolena 1 bible pro osobní potřebu) a zboží izraelského původu.

Obchodní faktura, certifikát o původu zboží, konosament nebo letecký nákladní list, pojistný certifikát, balící list a prohlášení o shodě jsou dokumenty požadované při dovozu. Od přijetí do WTO se též zjednodušily celní formality, a proto faktura a Certifikát o původu již nemusí být superlegalizovány zastupitelským úřadem KSA v zemi vývozu. Vývozce též může prodávat své zboží přímo a ne cestou autorizovaného distributora, jak tomu bylo dříve.

Každý výrobek musí být doprovázen tzv. Certificate of Conformity, který potvrzuje, že je výrobek v souladu s normami saúdského trhu, které vyhlašuje Saudi Arabian Standard Meteorology and Quality Organisation - www.saso.org.sa.  Dřive mohly vydávat Certificate of Conformity pouze instituce k tomuto pověřené od SASO. V současné době může prohlášení o shodě vystavit jakákoli instituce k tomuto oprávněná v zemi výrobce (např. specializovaná inspekční firma)  nebo i sám výrobce. Ten tak přebírá za výrobek příslušnou odpovědnost. Pokud pro výrobek neexistuje v KSA příslušná norma vydaná SASO musí prohlášení o shodě uvádět odkaz na normy mezinárodní. Některé normy SASO jsou přísnější, než normy mezinárodní, a to zejména s ohledem na místní klimatické podmínky (např. na pneumatiky). Celnice provádí namátkové kontroly dováženého zboží ve svých nebo smluvních soukromých laboratořích, které výrobek testují a porovnávají s místními normami. U potravin a léků je testování povinné. Všechny výrobky musí být označeny nesmazatelným názvem země původu.

Zvláštnímu kontrolnímu režimu podléhá dovoz potravin a léků, zejména pokud jde o jejich obaly (označení výrobku a jeho složení musí být v arabštině), způsob přepravy a dovozní kontrolu kvality a požadavky na trvanlivost. Dovoz léků a potravin (včetně živých zvířat) bude do budoucna řídit  zvláštní orgán tzv. Saudi Food and Drug Organisation www.sfda.gov.sa , která bude propojena s celními orgány, referenčními laboratořemi, SASO a příslušnými ministerstvy. V současné době se tento systém teprve vytváří, a proto SFDA nemá zatím na svých webových stránkách ucelené informace. Informace o dovozu potravin jsou zatím k dispozici  na www.saso.org.sa  nebo stránkách Ministry of Commerce and Industry - Quality Control and Inspection Department -  www.commerce.gov.sa.

Dovoz zdravotnického zařízení podléhá pravidlům a normám Ministerstva zdravotnictví - Ministry of Health - Medical Supply Department www.moh.gov.sa.

 

3/ Investiční prostředí KSA

Saúdská Arábie učinila za posledních 5 let značný pokrok v liberalizaci investičního prostředí, což potvrzuje každoroční hodnocení Světové banky v oblasti „Ease of Doing Business“, v němž Saúdská Arábie pokročila z 35. místa v roce 2005 na 11. místo v roce 2011. Tento úspěch se zákonitě projevil v nárůstu přímých zahraničních investic. Podle poslední zprávy UNCTAD vydané v roce 2010 zaujala Saúdská Arábie s přílivem investic ve výši 36 mld. USD za rok 2009 celkově 8. místo na světě. Stala se tak největším příjemcem přímých zahraničních investic ze všech arabských zemí.

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vstup zahraničního kapitálu v jednotlivých případech schvaluje a zároveň podporuje zvláště k tomuto účelu zřízená státní agentura Saudi Arabian General Investment Authority (SAGIA). Podrobnosti jsou uvedeny na jejích internetových stránkách (www.sagia.gov.sa), kde jsou rovněž specifikovány obory, které jsou zatím pro zahraniční investory uzavřeny.

Stoprocentní podíl cizího kapitálu v podniku je možný a repatriace fondů, zisku a platů není omezena.

Základní formy vlastnictví (stručný souhrn, blíže viz SAGIA):

• společnost s ručením omezeným - LLC, tj. limited liability company - min. 2 společníci - 100 % zahr. vlastnictví - min. vklad 500 000 SAR
• společný podnik - JSC, tj. joint stock company - min. 5 společníků - min. vklad 2 mil. SAR (pokud veřejně nabízené akcie, pak 10 mil. SAR) - cizinci z GCC max. podíl 25 % - vlastnictví cizincem nad 51 % pouze u společností s kapitálem nad 20 mil. SAR
• kancelář časově omezená na realizaci projektu - project branch office - 100% zahr. vlastnictví - min. vklad není požadován
• kancelář trvalá - permamnent branch office - 100% zahr. vlastnictví - min. vklad 500 000 SAR

Při zakládání společného podniku nebo samostatné společnosti je třeba dát pozor na diferencované danění zahraničních a saúdských společníků.

 

Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

ROK	2005	2006	2007	2008	2009
mil. USD	12 097	17 140	22 821	38 151	35 514

Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2010 (pozn: zpráva za rok 2011 bude zveřejněna v 07/2011)

Ačkoli v roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu přímých zahraničních investic do KSA o 7%,  je toto číslo v porovnání s ostatními zeměmi a oblastmi světa velmi pozitivní (celý svět vykázal podle výše uvedené zprávy UNCTAD pokles PZI o 47%, EU o 33%, SAE o 71%). KSA přilákala v roce 2009 více zahraničních investic než např. Brazílie, která vykázala pokles v meziročním srovnání s rokem 2008 o 42,4 % a nebo Indie, kde v roce 2009 pokles zahraničních investic činil 14,4%.

V absolutních hodnotách byl v roce 2009 příliv přímých zahraničních investic do KSA největší ze všech zemí GCC (pro srovnání SAE vykázaly pouhých 4 003 mil. USD) a tvořil 52% všech zahraničních investic směřujících do zemí Západní Asie. Pro porovnání: přímé zahraniční investice do Ruské Federace činily v roce 2009 celkem 38 722 mil. USD.   

Nejvíce přímých zahraničních investic v roce 2009 směřovalo do petrochemie (zejména stavba rafinérií) a zpracování nerostných surovin (3,8 mld. USD),  průmyslu a zemědělství (14 mld. USD), infrastruktury (6 mld.), finančních služeb a pojištění (2,9 mld. ) a nemovitostí (8 mld. USD)

Nějvětšími zahraničními investory v KSA  z hlediska zemí původu jsou podle zprávy UNCTAD 2010 investoři z následujících zemí:  USA (16,4% všech přímých zahraničních investic), Kuvajt (12,1%), SAE (10,7%), Velká Británie (7,2%), Japonsko (5,8%) a Čína (4,7%).

Nejvýznamnějšími zahraničními investory jsou: 1/ Investment Corporation of Dubai (Emirates NBD Bank), 2/ Sumitomo Chemical Co. Ltd. Japan (Rabigh Refining and Petrochemical Company - rafinérie), 3/ SPDC Ltd. Japan (Eastern Petrochemical Company "Sharq"), 4/ Emirates Telecommunication Corporation (Etihad Etisalat Company - mobilní operátor se obchodní  značkou "Mobily"), 5/ Chevron Philips Chemical  USA (Saudi Polymers Company).

Přímé zahraniční investice KSA v zahraničí v roce 2009 činily 6,53 mld. USD, což byl 4 násobný nárůst oproti předchozímu roku.

České investice v teritoriu 

V roce 2009 byl založen první smíšený saúdsko-český podnik v KSA - lázně Saudi Darkov (rehabilitační a lázeńské zařízení, které využívá české know-how a český personál). V roce 2010 byl založen smíšený podnik Plynostav Arabian Ltd. (partnerem na saúdské straně je firma Alinfrad), který v roce 2011 založil dceřinou společnost s českou firmou Optokon. V roce 2011 získal registraci 3 smíšený podnik -architektonická kancelář Atelier Simona. Všechny zmíněné investice jsou společnosti s ručením omezeným s minimálním kapitálem požadovaným dle místních zákonů.

Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty 

Odvětví, která přitahují zahraniční investory nejvíce jsou spojena se zpracováním místních surovin, zejména ropy. Patří k nim tedy petrochemie (rafinérie ropy, výroba chemikálií a plastů) a dále průmysl na zpracování nerostů (výroba hliníku, železa a barevných kovů). V oblasti Dammamu (Ras Al Zour)  postupně roste tzv. "mineral city", které bude hlavním průmyslovým střediskem KSA na zpracování nerostů dovážených po nově budované železnici ze severovýchodní oblasti země. Mineral city bude mít i svůj vlastní přístav specializovaný na nakládku nerostných surovin.

KSA avizovala plány na privatizaci výroby vody pomocí odsolovaích zařízení a privatizaci vodovodních distribučních sítí.

V souvislosti s narůstající spotřebou elektrické energie (nárůst o 8% ročně) a plány KSA na přechod z tradiční výroby elektřiny spalováním mazutu a zemního plynu na výrobu z obnovitelných zdrojů (solár, geotermální energie), dojde postupně k zavedení dotací výkupních cen elektřiny, aby se solární elektrárny staly atraktivními i pro soukromé investory.

Perspektivu pro investice má jakýkoli zpracovatelský a montážní průmysl, jehož produkty najdou na místním trhu uplatňění, např. výroba automobilů, zbraní, domácích spotřebičů, nábytku, obalových materiálů, elektrických transformátorů atd.  

Postupně se rozvíjejí možnosti v oblasti služeb, zejména v souvislostí s cestovním ruchem a logistikou dálkové přepravy. Po vybudování železnice východ-západ, tzv. "land bridge" dojde k výraznému nárůstu transitní přepravy z Asie do Afriky přes území KSA.

Trh není nasycen ani v oblasti poskytování informačních a telekomunikačních služeb - připojení k internetu je stále výrazně pomalejší, než v Evropě a jeho cena je vyšší.

V oblasti marketingu je perspektivní trh reklamních služeb, který roste o cca 20% ročně.

Perspektivní je i provozování soukromých  zdravotníckých  zařízení, zejéma v oblasti rehabilitace pohybového ústrojí (časté dopravní nehody) a výroba léků a zdravotnického materiálu.

Vzhledem k vysokému nárůstu populace chybí v současné době v KSA cca 1,5 mil. bytů. Developerské projekty jsou proto další perspektivní oblastí pro investice.

V souvislostí s podporou přílivu zahraničních investic a s ohledem na rovnoměrný rozvoj jednotlivých provincií vyhlásila KSA plán výstavby 6 ekonomických měst, z nichž se již několik realizuje. Investice do oblasti těchto ekonomických měst jsou zvýhodněny, zejména pokud jde o pozemky (většinou zdarma) a bezúročné úvěry na rozběh  výroby ze zvláštního fondu rozvoje, tz. Saudi Industrial Development Fund.  Jde o následující ekonomická města: 1/ King Abdullah Economic City v oblasti Jeddah, kde má být soustředěn průmysl energetický a dopravní, 2/ Znalostní město v oblasti Mediny má být zaměřeno na informační a komunikační technologie a biotechnologie, 3/ Princ Abdulaziz bin Musaed Economic City v Hailu bude centrem dopravy a logistiky, 4/ Jizan Economic City má být centrem těžkého průmyslu a zpracovatelského průmyslu, 5/ Tabuk Economic City se zaměří na obchod, logistiku a životní prostředí a 6/ Ras Az Zour Economic city má zpracovávat místní nerostné suroviny (viz výše zmíněné mineral city). Ekonomická města nebudou pouhými průmyslovými zónami, ale budou zahrnovat i bytovou a občanskou infrastrukturu (např. KAEC bude zahrnovat výstavbu 250 tis. bytů a 56 tis. vil).   

 

Rizika investování v teritoriu 

Ekonomika Saúdské Arábie je jedna z nejsilnějších a nejstabilnějších ekonomik zemi Zálivu s perspektivou trvalého růstu v příštím desetiletí, pokud nedojde k mimořádným událostem v podobě vážnějšího regionálního konfliktu. Ten by následně mohl ovlivnit výrazně i bezpečnostní situaci v zemi a potažmo i hospodářskou stabilitu.

Přetrvávají bezpečnostní rizika v podobě potenciálních teroristických útoků na strategické cíle a ubytovací zařízení pro západní cizince (od posledních takovýchto útoků v roce 2005 se vnitřní bezpečnostní situace díky přísným bezpečnostním opatřním výrazně zlepšila) ze strany Al Kajdy. Riziko útoků by se mohlo zvýšit v souvislosti s vývojem situace v sousedním Jemenu, kde je v současné době základna regionální odnože Al Kajdy. tzv. "Al Kaida Arabian Penininsula", jejíž příslušníci pronikají i na území kSA.   

Obchodní rizika investování spočívají v neznalosti místního prostředí a jeho struktur s ohledem na propojení rodinných a kmenových zájmů se strukturami státní správy. Silný místní partner je proto pro zahraničního investora nezbytným.

 

4/ Daňová struktura v KSA

O roku 2005 začal platit nový daňový zákon, který zavedl rovnou daň z příjmu. Znění zákona v anglickém jazyce je zveřejněno na www.dzit.gov.sa, což jsou stránky daňového úřadu, tzv.  Department of Zakat and Income Tax, který spadá pod  ministerstvo financí.

V KSA není zavedena daň z přidané hodnoty ani daň z obratu (prodeje). Mezi hlavní daně patří:

Daň z příjmu společností (Corporate Income Tax)

Pro residentní společnosti vlastněné plně subjekty mimo země GCC je sazba daně ze zisku 20%, společnosti vlastněné Saúdy nebo příslušníky zemí GCC jsou od daně z příjmu osvobozeny a platí pouze Zakat, což je náboženská daň ve výši 2,5%. U joint venture je výše daně ze zisku upravena podle podílu jednotlivých společníků a země jejich původu (GCC x non-GCC).

Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA.

Daň z příjmu jednotlivců (Personal Income Tax)

Sazby daně jsou stejné jako v případě zdanění společností, tj. 20% pro jednotlivce ne-rezidenty zemí GCC a 0% pro občany zemí GCC s residencí v KSA, kteří platí pouze Zakat. Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA, osoba podléhá dani z příjmu, pokud má statut residenta, podle podmínek daňového zákona. Zdanění podléhá příjem ze samostatně výdělečné činnosti (příjem z živnosti, příjem z podílu v akciové spol atd.), zaměstnanci (včetně ne-občanů GCC) firem a úřadů jsou od daně z příjmu osvobození.

Zdanění neresidentů:

Ne-residentní osoby (právnické, fyzické) podléhají dani, pokud na území KSA provádějí činnost podléhající dani a generující příjem prostřednictvím tzv. "Permanent Establishment", což může být zástupce (v případě, že uzavírá kontrakty jménem zastoupeného ne- residenta) nebo pobočka firmy (např. temporary branch zřízená pro realizaci jednoho kontraktu), staveniště nebo montážní místo.

Srážková daň z plateb (Withholding tax)

Vybírá se v případě plateb residentního subjektu do zahraničí nebo osobám, které nejsou registrovanými plátci daní, např. pokud pobočka zahraniční firmy platí za poskytnutí služeb své mateřské společnosti, tak je tento transfer podroben srážkové dani ve výši 15%. Daň se vybírá na straně plátce. Tímto opatřením se předchází fiktivnímu zvyšování nákladů za účelem snižování zisku residentních subjektů.

Zdanění zahraniční kontraktů na dovoz zboží

Prosté dovozy zboží nepodléhají zdanění z příjmu, v případě, že však smlouva na dovoz zboží zahrnuje doprovodnou činnost na území KSA, pak je tato činnost zdaněna (např. montáž zařízení). Pokud nelze ze smlouvy rozpoznat, jakou hodnotu tato činnost má, stanoví se její výše odhadem na 10% z dodávky zboží.

Zvláštní dani je podrobena těžba ropy a zemního plynu (8 - 85%).

 

5/ Místní specifika obchodního jednání

 

Pro obchodní jednání je nejpodstatnější osobní kontakt mezi stranami. Bez vzájemného osobního kontaktu lze jen těžko očekávat získání důvěry, ale i významnějšího pokroku při jednání na straně saúdského partnera.

Dlouhé držení ruky hostitelem při vítání je výraz pohostinnosti. Může dojít i k tomu, že Vás saúdský partner provází společností a drží Vás za ruku – i to je výrazem přátelství k Vám, aniž by v tom měly být hledány jakékoliv jiné úmysly. Vysloveným projevem přátelství je objetí a s krátkým dotekem oběma tvářemi (viz francouzský uvítací zvyk, zde však jedenkrát na levou tvář a jednou až vícekrát na tvář pravou).

Je třeba brát na zřetel, že v arabských zemích je vzájemná vzdálenost komunikujících osob kratší než v Evropě.

Formální anglický pozdrav „How are you“ je při komunikaci v anglickém jazyce naprosto běžný, ba dokonce nutný. I přesto, že jednání budou probíhat v angličtině, je zdvořilé pozdravit arabsky, tedy Salam Alejkum („mír s Tebou“), potažmo na takovýto pozdrav od partnera odpovědět Alejkum Salam. Méně formální rozloučení zní Másalama. Pokud saúdský partner neovládá angličtinu, což je spíše výjimkou, je obvykle schopen z řad vlastních zaměstnanců, podřízených či kolegů zajistit tlumočníka z angličtiny do arabštiny a naopak.

Typické uvítací občerstvení je světlá trpká káva dolévaná do malého šálku, potom malý šálek s ouškem sladkého čaje a někdy také datle. Nejslušnější je si kávu nechat dolít, ale ne více než třikrát. Kávu vždy dolévá obsluha. Pokud další kávu již nechceme dolévat, krátce pokýváme šálkem v prstech ze strany na stranu. Šálek se drží pravou rukou.

Pravou rukou se zásadně konzumují jakékoliv nápoje či potraviny, levá ruka se zásadně nepoužívá. To je důležité brát na zřetel např. zejména při typické arabské večeři, kdy se hoduje na zemi rukama bez použití příborů. [1]

Při jednání se saúdským partnerem je zvykem nejprve zahájit rozhovor obecnými tématy, např. o klimatických podmínkách, o sportu, o významných událostech v zemi či světě, je však vhodné se zdržet jakýchkoliv kritických komentářů k odlišnostem způsobu života a myšlení v SAK, saúdský partner rovněž nebude kritizovat způsob života a myšlení v ČR. Obecně však lze konstatovat, že saúdský partner bude odmítat islamistický terorismus, resp. jakékoliv formy politicky zaměřeného terorismu. Je nutné si též uvědomit, že současná vládní garnitura proti islamistickému terorismu v SAK intenzivně bojuje. Je rovněž zdvořilé se optat na rodinu, pokud již partnera a jeho rodinné poměry známe.

Jednání je nezbytné naplánovat do takových hodin, kdy neprobíhají motlitby. Saúdský partner uvítá, pokud sami berete na zřetel časy motliteb a požádáte o přerušení nedokončeného jednání, abyste umožnili saúdskému partnerovi odebrat se na motlitbu (cca 30 minut). Rovněž není vhodné jednání protahovat nad obvyklou pracovní dobu. Na druhou stranu je saúdský partner namnoze ochoten jednat např. při večeři ve večerních hodinách, na evropské poměry dokonce někdy až neobvykle pozdních.

Je vhodné saúdského partnera, na němž nám záleží, obdarovat. Vhodným dárkem je především český křišťál, nepřijatelné jsou jakékoliv dárky s náznaky křesťanské či jiné než islámské náboženské symboliky a nedostatečně oděnými ženami. Evropská vážná hudba je dárkem pouze pro znalce, evropská melodika je výrazně odlišná od arabské a pro partnera nemusí být srozumitelná. Saúdský partner uvítá rovněž informace o ČR, je však třeba dávat pozor, aby případné informační materiály či publikace neobsahovaly nadměrné množství zobrazení náboženských křesťanských staveb a symbolů, nepřijatelné jsou publikace se zaměřením na židovskou symboliku či židovské památky v ČR.

Kromě svátků má sváteční atmosféru také celý místní devátý měsíc zvaný ramadán, kdy se pravověrní přes den postí (nejedí, nepijí, nekouří, což by v tomto období neměl na veřejnosti činit ani evropský návštěvník) a večer bohatě hodují, a první polovina místního dvanáctého měsíce, kdy se organizuje výroční pouť do Mekky zvaná hadž, které se schopný muslim musí zúčastnit alespoň jednou za život. V době hadže a ramadánu je lépe neorganizovat žádná obchodní jednání.

Při jednání o zřízení zastoupení firmy v KSA je nezbytné zvážit, zda je saúdský partner skutečně schopen se zastoupení plně věnovat. Na mnohé lze usoudit již z velikosti firmy, jejích možností pokrýt svou činností rozsáhlé saúdské území, počtu a kvality jejích zaměstnanců či umístění a vybavení sídla firmy. V případě udělení zastoupení je třeba saúdského partnera správně motivovat a být s ním v častém kontaktu, v osobním kontaktu pak rozhodně vícekrát do roka.

I v anglických textech se často používá místní datování. Pro lepší rozlišení je za místním letopočtem někdy uvedena zkratka "H."[2] a za naším letopočtem zkratka "G."[3]. Místní letopočet začal v roce 622 našeho letopočtu a místní kalendář je lunární. Má také 12 měsíců, ale maximálně po 30 dnech, takže rok je zpravidla o 11 dní kratší.

Rok 2011 začal 26.12.1431 a končí 6.1.1433. [4]

SAK se nachází v jiném časovém pásmu než ČR. V době letního času je rozdíl oproti SELČ +1 hodina, v zimním období činí rozdíl proti SEČ +2 hodiny.

Nejen veřejné, ale i mnohé soukromé prostory a akce bývají buď vyhrazeny pouze pro muže nebo rozděleny zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy.

Ženy nesmějí řídit automobil [5]. Na veřejnosti (a tedy i při jednáních) musí i cizinky nosit přes normální oblečení základ místního kroje zvaný abája, tj. tenký černý plášť od krku až po kotníky a k tomu musí mít vlasy zakryté černým šátkem [6].

---

[1] Zde je na místě upozornit rovněž na dostatečnou hygienu nohou a kvalitní ponožky, neboť se obvykle stoluje ve stanu v sedě na zemi na kobercích a zásadně se zutými botami.

[2] Zkratka názvu místního kalendáře Hijri.

[3] Zkratka názvu evropského kalendáře Gregorian.

[4] Pro přepočty dat je velmi užitečná webová stránka www.islamicfinder.org/Hcal/index.php?home, kde lze flexibilně konvertovat data mezi islámským (hijri) a evropským (gregoriánským) kalendářem.

[5] O možnosti povolit ženám řízení automobilu se hovoří otevřeně v médiích i politických kruzích již několik let.

[6] Občasná tolerance zvyku evropských žen nemít hlavu zakrytou šátkem například při nákupech ve velkých nákupních střediscích či dokonce na ulici může narazit na kontrolu mutawy (náboženské policie), kdy je nutno si hlavu okamžitě zakrýt. Pokud je to možné, je zásadně mutawou upozorněn muž ženu doprovázející (měl by to být vždy blízký příbuzný či manžel a tomu je případně nutno přizpůsobit své vystupování). Dle místních zákonů by mutawa neměla zasahovat, pokud není v doprovodu policie a tudíž je v případě nepřítomnosti policisty teoreticky možné její připomínky ignorovat. V posledních letech docházelo k mnoha porušením těchto pravidel.. Mutawa je v posledních měsících nabádána vládou k větší toleranci k západním cizincům a ke slušnému vystupování