„Mimořádnou pozornost jsem dnes věnoval návrhu nařízení k zajišťování elektronických důkazů. V posledních dnech jsem o možnostech boje proti trestné činnosti v digitálním věku jednal bilaterálně se svým rakouským protějškem i německým státním tajemníkem. Dnešní evropská debata mne naplňuje optimismem, že se podaří orgánům činným v trestním řízení usnadnit a zrychlit přístup k elektronickým důkazům, které jsou uchovány na území jiného státu EU. V této souvislosti jsem však rovněž zdůraznil potřebu záruk práva na soukromí a na svobodu slova.“

E-mail, sociální sítě a jiné internetové služby jsou v dnešní době zcela běžně používány ke komunikaci, mohou však také sloužit k páchání trestné činnosti. Důkazy ve formě elektronických dat však mohou být umístěny kdekoliv a mohou být rychle smazány. Proto je podstatou návrhu rychlé vzájemné uznávání justičních příkazů k vydání nebo uchování elektronických důkazů napříč členskými státy. „Zvláště jsem ve svém vystoupení zdůraznil, že vzájemná důvěra a uznávání rozhodnutí nemohou zacházet tak daleko, že by se výkon cizího příkazu k vydání elektronických důkazů provedl bez součinnosti s justičními orgány státu, o jehož území se jedná,“ doplnil ministr Kněžínek.

Na jednání ministrů spravedlnosti členských zemí EU se ministři dále shodli na důležitém právním nástroji, který má podpořit ekonomický růst v EU a vytvořit podmínky pro předcházení úpadku podniků, které se dostaly do ekonomických potíží. Podnikatelé by měli získat dostatek času k restrukturalizaci vedoucí k ozdravení jejich podnikání. Smyslem návrhu je tak hladší a efektivnější fungování ekonomiky, včetně zachování pracovních míst. Poctivým podnikatelům by též měla být poskytnuta možnost získat druhou šanci prostřednictvím oddlužení. „Za důležité především považuji přijetí spolehlivých pojistek před zneužíváním systému oddlužení, které zabrání zvýhodnění nepoctivých podnikatelů“, uvedl ministr Kněžínek. Po dosažení shody s Evropským parlamentem budou mít členské státy tři roky na úpravy svých národních právních řádů.

Rada EU vyslechla informaci o postupu příprav spuštění Úřadu evropského veřejného žalobce, zejména však návrh na rozšíření působnosti evropského prokurátora, vedle dosavadních trestných činů poškozujících finanční zájmy EU, i na přeshraniční teroristické trestné činy. „Osobně zastávám zdrženlivý postoj k jakémukoliv rozšiřování pravomocí Úřadu, který ještě ani nezahájil svou činnost. Budeme-li za pár let přesvědčeni, že se evropský prokurátor tak, jak je nyní koncipován, osvědčil, bude to teprve vhodná chvíle pro úvahy o přenesení větší odpovědnosti na Úřad“, uzavřel ministr Kněžínek.

Vzájemná důvěra mezi justičními orgány členských států a uznávání soudních rozhodnutí napříč EU byly předmětem pozdější široké debaty mezi ministry i z toho důvodu, že rozdílnost právních a materiálních podmínek v členských státech může, podle judikatury Soudního dvora EU, znamenat v krajním případě překážku justiční spolupráce. Společným zájmem členských států je odstraňovat potenciální překážky justiční spolupráce prostřednictvím expertních konzultací a vzájemných hodnocení.

Bez dalších připomínek ministrů byla přijata nová směrnice o boji proti praní peněz, která stanoví minimální požadavky na trestněprávní úpravu praní výnosů z trestné činnosti. Cílem je zamezit pachatelům v přístupu k finančním zdrojům, včetně prostředků používaným pro teroristické aktivity, a zefektivnit spolupráci členských států při potírání této kriminality.