Dopolední části dominovala rozprava nad návrhem závěrů Evropské rady, jež se týkají oblastí bezpečnosti a obrany, sociální dimenze a vzdělání a kultury. Rada rovněž diskutovala téma migrace, které bude předmětem neformální večeře první den Evropské rady. Společně s tímto bodem se Rada GAC věnovala následným krokům vedoucím k naplňování závěrů říjnové Evropské rady.

V oblasti bezpečnosti a obrany státy uvítaly zahájení stálé strukturované spolupráce (PESCO), které se nyní účastní 25 zemí, zdůrazněna byla také spolupráce EU-NATO a pokrok v programu rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP). Členské státy přivítaly zahrnutí sociálních aspektů, vzdělávání a kultury, některé státy včetně ČR nicméně zdůraznily potřebu dodržování principu subsidiarity a proporcionality v této oblasti. K naplňování říjnových závěrů Rada zdůraznila značný pokrok, přičemž stabilizace migračních toků zůstává stále jednou z hlavních priorit, mj. prostřednictvím navýšení příspěvků do Svěřenského fondu pro Afriku. Státní tajemník Aleš Chmelař v tomto ohledu zdůraznil, že:„ČR přispěla do fondu částkou 1,7 milionů euro a je připravena dále se angažovat v projektech regionu Sahel“.

Rada rovněž schválila společné prohlášení k legislativním prioritám do poloviny roku 2019 (pozn. toto období se shoduje s koncem funkčního období současného Evropského parlamentu a Evropské komise). V závěru dopolední části Komise představila Roční analýzu růstu v rámci Evropského semestru pro rok 2018 a vyzvala členské státy, aby vzaly na vědomí priority analýzy a také doporučení pro jednotlivé státy eurozóny.

Během oběda zástupci ČS společně se zástupci pěti kandidátských zemí (Albánie, Černá Hora, Makedonie, Srbsko a Turecko) a komisařem pro rozšíření Johannesem Hahnem diskutovali budoucnost politiky rozšíření a procesu stabilizace a přidružení.

V odpolední části zástupci evropské sedmadvacítky vyslechli informace o aktuálním vývoji jednání o brexitu z úst hlavního vyjednavače o vystoupení UK z EU Michela Barniera. Směrem k přípravě Evropské rady dle čl. 50 Smlouvy o EU (opět ve formátu EU27) na konci tohoto týdne ministři odsouhlasili, že lze konstatovat dostatečný pokrok v dosavadním jednání s UK a umožnit tím posun do druhé fáze jednání. Během ní by mohla začít diskuze mezi EU a UK ohledně rámce budoucího nastavení vztahů a případném přechodném období, o němž by se mohlo začít jednat již od počátku r. 2018. EU také využije prostor do března 2018 k tomu, aby si sama definovala, jak by si budoucí vztah UK představovala. Rada zdůraznila, že než začnou samotná jednání, bude důležité, aby i UK upřesnilo, jak moc ambiciózní a blízký vztah s EU si do budoucna přeje.

Státní tajemník Aleš Chmelař výsledek dosavadních jednání přivítal s tím, že:„přináší jistotu občanům EU žijícím ve Velké Británii“. Dále uvedl, že „poslední dva týdny potvrdily jednotu sedmadvacítky a je v zájmu jak EU, tak Velké Británie, začít co nejdříve hovořit o budoucím vztahu, neznamená to však, že máme zapomenout na další otázky spojené s vystoupením“.