česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: SZ ČR při EU, Brusel
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo

Ministryně Karla Šlechtová jednala v Bruselu o budoucnosti politiky soudržnosti

V Bruselu proběhlo 15. listopadu 2017 zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), jehož hlavním tématem byla diskuze k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 na základě 7. kohezní zprávy. Ministři členských zemí EU přijali závěry Rady, které jsou vodítkem pro přípravu nového programového období. ČR na jednání reprezentovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Před samotným jednáním proběhla také koordinační schůzka zemí rozšířeného formátu V4+ 4 (Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Slovinsko).
 

„Na dnešním jednání jsme spolu s ministry ostatních evropských zemí diskutovali základní rysy budoucí politiky soudržnosti. Vysíláme tím jasný signál Evropské komisi, jakým směrem by se budoucí podpora regionů měla ubírat. Je důležité, aby kohezní politika zůstala silnou investiční politikou v evropském víceletém finančním rámci, která si zachová svůj dlouhodobý ráz. Diskuze probíhala v kontextu výstupů 7. kohezní zprávy zabývající se dopady politiky soudržnosti na hospodářský, sociální a územní rozvoj regionů EU,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. „Díky evropským fondům byla nejen v ČR, ale i v celé Evropě financována řada užitečných projektů zlepšujících kvalitu života občanů.“ dodala Šlechtová.

Sedmá kohezní zpráva o hospodářské, územní a sociální soudržnosti konstatuje obecně pozitivní ekonomický vývoj v EU, ale upozorňuje i na rizika spojená s demografickými a sociálními aspekty. Akcentuje nutnost investovat unijní prostředky ve všech regionech. Navrhuje, aby se politika soudržnosti zaměřila na tři cíle – obecný trend modernizace průmyslu a inovací; sociální aspekty (podporu zaměstnanosti, rozvoj podnikání a boj proti vyloučení) a podporu strukturálních reforem v členských státech.

Ministři na zasedání Rady hlavně diskutovali o možnosti nastavení budoucích mechanismů politiky soudržnosti vyplývajících ze zprávy – mezi nimi například snahu o vytvoření jednotné sady pravidel pro čerpání ze všech pěti evropských strukturálních a investičních fondů, nová pravidla pro přidělování finančních prostředků členským státům či větší flexibilitu prostředků, kdy by určitá část alokace mohla být zacílena na aktuální potřeby členských států. Na základě diskuzí o těchto a dalších aspektech Rada přijala vodítka pro směřování politiky soudržnosti tak, aby měla vliv na přípravu nového víceletého finančního rámce a legislativy pro politiku soudržnosti.

Další informace a podrobnosti lze nalézt na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR.