Na úvod Rady JHA ministři diskutovali návrh směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu. Nová směrnice by měla zaplnit existující mezeru v úpravě elektronického obchodu, neboť v současné době na úrovni EU neexistují závazná pravidla pro obchodování s digitálním obsahem. Směrnice by měla zvýšit důvěru spotřebitelů, kteří by se mohli spolehnout na to, že ve všech členských státech budou mít při nakupování digitálního obsahu zajištěnou účinnou ochranu svých práv. Zároveň by však měla pomoci i podnikatelům, pro něž je orientace v různých právních úpravách velmi komplikovaná. Zatím nicméně zůstává řada otevřených otázek, které bude třeba dále diskutovat (např. míra harmonizace, co všechno zahrnout do pojmu digitálního obsahu prostředky nápravy, otázka ochrany osobních údaj či koherence s dalšími předpisy EU).

Následně ministři spravedlnosti schválili dva návrhy nařízení, která by měla snížit nejistotu v otázkách vlastnických práv mezinárodních párů a která tak mají zásadní význam pro každodenní život mnoha evropských občanů. Jak uvedla komisařka Jourová: “ V EU žije 16 miliónů mezinárodních párů, nová nařízení jim pomohou vyřešit jejich majetkovou situaci pro případ rozvodů či úmrtí.“ Jelikož se však v minulosti nepodařilo nalézt jednomyslnou shodu všech členských států, nařízení jsou přijata v režimu tzv. posílené spolupráce, do níž se doposud zapojilo 18 členských států, včetně České republiky. „Manželé nebo partneři z různých zemí EU již nebudou muset zahajovat soudní řízení v několika členských státech ve stejné věci. Příslušným pro veškeré záležitosti bude soud, u kterého probíhá hlavní řízení o rozvodu“, přiblížil jednu z výhod náměstek Jäger. „V České republice je ročně uzavíráno asi 5000 manželství, kterým tato nová úprava může pomoci“, doplnil šéf české delegace. Další členské státy se na zapojení do posílené spolupráce připravují.

V bloku věnovaném trestněprávním předpisům nizozemské předsednictví informovalo o postupujících vyjednáváních o návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Ministři přes určité výhrady v obecné rovině podpořili pokrok dosažený ohledně ustanovení upravujících administrativní a finanční fungování úřadu, jakož i vztah k dalším unijním institucím (Europol, Eurojust). Nadále se ovšem nepodařilo dosáhnout shody ohledně zahrnutí podvodů v oblasti DPH do rozsahu působnosti směrnice o boji vedeném trestněprávním cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmu Unie. Diskuse tedy bude dále pokračovat i na technické i politické úrovni. Podrobně byl diskutován též návrh týkající se rozšíření stávajícího Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS) o informace o odsouzeních pachatelů trestné činnosti vyměňovaných mezi členskými státy o údaje o státních příslušnících třetích států. „Do budoucna podpoříme takové technické řešení, které bude funkční a efektivní a přiměřené z hlediska účelu, kterého jím má být dosaženo. Mohli bychom souhlasit s tím, aby za základ další diskuse byl vzat centralizovaný systém. Nicméně v této fázi bychom neradi definitivně omezovali rozsah zkoumání nejvhodnějšího technického řešení právními a technickými experty.“ shrnul pozici České republiky náměstek Jäger.

V závěrečném bloku Evropská komise a předsednictví informovali o průběhu dialogu s poskytovateli internetových služeb o boji proti nenávistným projevům na internetu, výsledcích ministerského jednání mezi EU a USA, jehož hlavním předmětem byla ochrana dat. EU se podařilo nalézt shodu s velkými hráči IT průmyslu o jejich aktivní roli při boji proti nenávistným projevům na internetu. ČR jednoznačně přivítala tzv. Code of Conduct podle podle kterého se velké internetové společnosti jako Facebook, Google nebo Twitter zavázali přezkoumat podaná oznámení na nenávistný, xenofobní obsah během 24 hodin. Boj s extremistickou trestnou činnosti resp. projevy rasismu a extremismu v kontextu nenávistných projevů patří dlouhodobě mezi priority ČR.