V úvodu zasedání informoval vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrel ministry o své cestě do Indie a o situaci ve Venezuele a Bolívii. V této souvislosti oznámil, že by se indický ministr zahraničních věcí měl zúčastnit jednání Rady již na jaře tohoto roku a o tom, že chce jako hlavní téma jedné z příštích Rad navrhnout strategickou diskusi o vztazích se státy Latinské Ameriky.

Následně seznámil německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas ministry s výsledky berlínské konference k Libyi, která proběhla v neděli. Ministři v politické diskusi hodnotili pozitivně výsledky konference, na které se lídři dohodli na příměří a na dodržování zbrojního embarga OSN. Ministři se také vyslovili pro výraznější roli EU v regionu a pro podniknutí konkrétních kroků ke snížení napětí. Podle vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella by EU měla hrát aktivní roli v dohledu nad plněním berlínské dohody.

„Včerejší konference v Berlíně přispěla k hledání řešení i k tomu, abychom dosáhli dlouhodobého příměří v Libyi. Hovoříme o tom především v souvislosti s revizí mandátu operace Sophia, která by mohla být jedním z nástrojů, jak lépe kontrolovat zbrojní embargo. Vysoký představitel Josep Borrell by měl přijít s návrhy, jak se EU může zapojit do monitoringu následného příměří a podporovat proces, který probíhá pod záštitou OSN,“  uvedl ministr Petříček.

Rada pro zahraniční věci se dále zabývala situací v regionu afrického Sahelu. ČR usiluje o efektivnější vliv EU na stabilizaci tohoto regionu. Situace v Sahelu přímo ovlivňuje bezpečnost severní Afriky a tím i Evropy. EU jako celek chce být v Sahelu aktivní, ale dlouhodobé řešení  zůstává v afrických rukou. Ve všech dotčených zemích bude rozhodující zajištění dobrého vládnutí, zajištění efektivity státních institucí i zapojení obyvatel. To vše by mělo být doplněno aktivitami regionálních organizací a Africké unie, samozřejmě též spoluprací s OSN.

ČR v Sahelu již třetí rok naplňuje čtyřletou vládní strategii na podporu stabilizace a rozvoje zemí Sahelu (2018-2021). Proto byl v Mali zřízen zastupitelský úřad ČR, ČR se zde rovněž zapojila do výcvikové mise (EUTM). V rámci EUTM Mali je ČR druhým největším přispěvatelem  a od června 2020 převezme velení celé mise. ČR se výrazně angažuje rovněž v poskytování humanitární a rozvojové pomoci v celém regionu.

V debatě o klimatických otázkách se ministři zaměřili zejména na to, jak by mohla EU, která je která je největším světovým poskytovatelem finančních prostředků na klimatická opatření, vhodně využít svého vlivu v jednáních s dalšími státy o řešení změny klimatu. Pro ČR je v tomto ohledu zásadní, aby srovnatelné úsilí při snižování emisí skleníkových plynů vyvíjely všechny významné ekonomiky, zejména pak Čína, USA, Indie, Rusko, či Brazílie, a přispěly tak k naplnění cílů Pařížské dohody. ČR považuje globální spolupráci za základní předpoklad úspěchu klimatické politiky.

„Jednali jsme především o tom, že Evropská unie nemůže vyřešit problém klimatické změny samotná, protože naše emise jsou necelých 10 procent světových emisí a my potřebujeme i další státy, aby plnily své závazky“, sdělil k tomuto tématu ministr Petříček. „Debata ke klimatické změně probíhá v kontextu nedávno představené Zelené dohody pro Evropu,“ dodal.

V rámci pracovního oběda se ministři věnovali Blízkovýchodnímu mírovému procesu, ale také situaci v širším regionu, včetně Iráku, Íránu a Sýrie.  

Ministr Petříček se na okraji zasedání Rady v neděli 19. ledna zúčastnil zasedání Mezinárodní aliance k připomínce holocaustu (IHRA), které se konalo v předvečer významných výročí spojených s připomínkou holocaustu – 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim a 20. výročí přijetí Stockholmské deklarace, kterou byla založena IHRA.

 

Sledujte nás také na twitteru.