Zásoby ropy a zemního plynu nejsou nevyčerpatelné, a Norsko se tak poohlíží po jiných zdrojích příjmů, kterými by v budoucnu zajistilo udržitelnost současného modelu státu blahobytu. Kromě rozvoje obnovitelných zdrojů energie a souvisejících technologií se jako perspektivní jeví těžba minerálů a vzácných kovů - tedy prvků, které jsou pro nová průmyslová odvětví nepostradatelná. Norská naleziště by přitom mohla výrazně přispět ke snížení závislosti Evropy na dovozu těchto surovin.

Naleziště s názvem Fen ležící v jižním Norsku je dosud největším objeveným ložiskem kovů vzácných zemin v Evropě. Dle aktuálních odhadů obsahuje asi 8,8 mil. tun zásob nerostů využitelných v mnoha odvětvích moderní technologické produkce – mj. k výrobě elektromobilů, mobilních telefonů nebo větrných elektráren. Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Patří mezi ně např. neodym, praseodym, europium či terbium. Tyto zásoby se v lokalitě Fen nacházejí na ploše 4,5 km² a v zatím prozkoumané hloubce do 500 m – skutečná velikost ložiska tedy bude nejspíše mnohem větší. Na realizaci těžby v této oblasti má zájem prakticky celá norská politická scéna, ale i místní samospráva či další evropské země. Cílem je zahájení hlubinné těžby v roce 2030. Roční produkce by měla zpočátku dosáhnout 2000 tun, a to včetně tzv. permanentních magnetů, které se vyrábějí právě z uvedených kovů.

Další příležitosti přitom ukrývá mořské dno v oblasti norského pobřežního šelfu. Také tam se dle zdrojové studie nachází významná ložiska minerálů – např. 38 mil. tun mědi či 45 mil. tun zinku, ale také zatím nevyčíslené zásoby prvků jako olovo, zlato, stříbro, mangan, kobalt, nikl a dalších vzácných kovů. Norská vláda se těmito příležitostmi vážně zabývá a iniciovala k nim poměrně širokou odbornou debatu. Výsledkem bylo rozhodnutí zahájit průzkum ložisek minerálů pod mořským dnem. Ten má být nezbytným předpokladem pro pozdější kvalifikované rozhodnutí, zda těžbu reálně zahájit tak, aby k ní docházelo šetrným a udržitelným způsobem. Podle platné vládní strategie pro minerály a vzácné kovy má pokračovat geofyzikální mapování zásob těchto surovin a má dojít ke zjednodušení procedur souvisejících s posuzováním budoucích těžebních projektů.

Zejména pro české strojírenské a hutnické firmy je proto norský trh velmi perspektivní. Uplatnění najdou např. průzkumné vrtné technologie, součásti pro vrtné soupravy, související logistická řešení, senzorové technologie či geologické služby. Příležitosti pro české společnosti navíc i nadále existují v oblasti těžební infrastruktury ropy a plynu. Její kontinuální modernizace přináší možnosti pro kovozpracovatelský průmysl (konstrukce, dráty, trubky, duté profily ze železa a oceli a podobně) a strojírenství či ICT (např. monitorovací systémy či komponenty těžebních zařízení). Samostatnou kapitolou je zajištění bezpečnosti této kritické infrastruktury – její stěžejní význam pro současnou Evropu se odráží v nutnosti posílení především kybernetické ochrany těchto zařízení. Jejich provozovatelé se proto čile zajímají o kvalitní řešení i v tomto segmentu. Příležitosti nabízí i přípravné fáze před spuštěním těžby – nabízí se např. spolupráce výzkumných geologických institucí v oboru výzkumu dopadů těžby na životní prostředí či zavádění inovativních udržitelných těžebních technologií.

Pro české firmy, které mají zájem o sledování možností na norském trhu, je velmi efektivním nástrojem norský portál veřejných zakázek Doffin. Právě tam státní subjekty průběžně zveřejňují související poptávky, které si lze třídit dle zadavatele či oboru zájmu. Cenné kontakty mohou české firmy navázat na veletrhu OTD Energy, který se koná každoročně – střídavě v Bergenu a Stavangeru. Průběžně je možné sledovat i konání dalších veletrhů jednotlivých oborů na norském území - jejich přehled lze nalézt zde.

Další informace může poskytnout zahraniční zastoupení CzechTrade Skandinávie se sídlem ve Stockholmu a Velvyslanectví ČR v Oslo.