Ze zjištěných dat je patrné, že sociálně-ekonomické zázemí rodiny má na rozvoj a uplatnění jednotlivce stěžejní vliv. Stejně tak investice do celoživotního vzdělávání a flexibilní využívání informací o trhu práce jsou zásadní pro zvýšení produktivity zaměstnanců a optimální využívání jejich potenciálu.

Publikace přináší podrobnou analýzu faktorů, které sice lidé nemohou ovlivnit (mj. úroveň vzdělání a povolání rodičů, pohlaví, přistěhovalecký původ či místo, kde vyrůstají), ale které přesto významně předurčují rozvoj jejich pracovních dovedností a kariérní příležitosti.

Dospělí, kteří mají alespoň jednoho rodiče s vysokoškolským vzděláním, dosahují dle studie lepších výsledků v gramotnosti a matematických dovednostech než ti, kteří rodiče s vysokoškolským vzděláním nemají. Rozdíl v přístupu ke kvalitnímu vzdělání vysvětluje přibližně polovinu socioekonomických rozdílů v relevantních dovednostech i v úrovni odměňování - děti rodičů s vysokoškolským vzděláním vydělávají v průměru o 11 % vice než jejich vrstevníci ze znevýhodněných rodin.

Analýza dat ukazuje, že rozdíly na trhu práce lze do značné míry vysvětlit rozdíly ve vzdělání, země by proto měly posílit předškolní vzdělávání, poskytovat cílenou podporu školám a současně zajistit, aby celoživotní vzdělávání dospělých bylo snadno dostupné, cenově přijatelné a v souladu s potřebami trhu práce.

Přetrvávající rozdíly mezi muži a ženami se liší v závislosti na typu dovedností - ženy ve většině případů předčí muže ve čtenářské gramotnosti, muži mají oproti ženám naopak navrch v matematické gramotnosti. Zjištěné rozdíly mezi pohlavími v matematické gramotnosti jsou nejvýraznější u nejkvalifikovanějších dospělých, což částečně vysvětluje obtížnější uplatnění žen v technických oborech.

Přestože se sociálně-ekonomické rozdíly během povinné školní docházky zmenšují, v průběhu následné praxe a zaměstnání se naopak zvětšují - vzdělávání dospělých není plně využíváno a rozdíly v dovednostech se s věkem prohlubují. Neformálního mimoškolního vzdělávání se v průměru účastní jen dva z pěti dospělých (převažují ti s vysokoškolským vzděláním), mezi dospělými s nižším než středním vzděláním je to pouze jeden z pěti.

Zpráva OECD předkládá řadu relevantních doporučení - je třeba zvýšit obecnou kvalitu vzdělávání a přizpůsobit odbornou přípravu dospělých potřebám trhu práce. Je současně nutné zajistit kvalitní předškolní výchovu a péči o děti, stejně jako zavést robustní systémy vzdělávání dospělých, které budou snadno přístupné, cenově přijatelné a úzce sladěné s požadavky trhu práce, a to zejména v případě dospělých s nižší úrovní kvalifikace.

Více informací vč. kompletní zprávy (264 stran) lze nalézt na tomto odkazu.