Health at a Glance 2025
13.11.2025 / 15:05 | Aktualizováno: 13.11.2025 / 15:19
Publikace poskytuje komplexní soubor ukazatelů o zdraví obyvatelstva a výkonnosti zdravotních systémů v členských zemích OECD a dalších partnerských zemích. Tyto ukazatele mj. zahrnují zdravotní stav populace, rizikové zdravotní faktory, přístup ke zdravotní péči a její kvalitu a v neposlední řadě též finanční zdroje a celkové zdravotnické výdaje. Kromě analýzy jednotlivých ukazatelů publikace poskytuje i přehled hlavních trendů. Aktuální vydání navíc obsahuje i tematickou kapitolu věnovanou genderu.
Zpráva OECD Health at a Glance 2025 uvádí, že země OECD vynaložily v roce 2024 na zdravotnictví v průměru 9,3 % svého HDP, přičemž tyto veřejné výdaje do roku 2045 vzrostou v průměru o dalších 1,5 % HDP, zejm. v důsledku technologických změn, rostoucích potřeb a stárnutí populace. Klíčovou roli v prostředí omezených finančních zdrojů a tlaku na efektivní použití veřejných rozpočtů mají představovat zejména preventivní opatření.
Průměrná délka života v zemích OECD v roce 2023 činila 81 roků, ale např. ve 13 zemích OECD stále nedosáhla předpandemické úrovně. Celkem došlo v roce 2023 k více než třem milionům “předčasných” úmrtí u lidí mladších 75 let, kterým bylo možné lepší prevencí a zdravotní péčí zabránit. Nemoci oběhového systému, jako jsou ischemická choroba srdeční/infarkt myokardu a rakovina, jsou dvě hlavní příčiny úmrtí a představují téměř polovinu všech úmrtí v zemích OECD.
Míra obezity v letech 2013 až 2023 ve většině zemí OECD nadále rostla, přičemž v průměru mělo nadváhu nebo bylo obézních 54 % dospělých. Jako problém přetrvává nadměrné požívání alkoholu (27 % dospělých). Míra kouření sice ve sledovaném období klesla, ale 15 % dospělých stále kouří denně a užívání elektronických cigaret je též na vzestupu. Tyto rizikové faktory se vztahují i na děti - mezi patnáctiletými bylo 20 % s nadváhou nebo obezitou, 15 % kouřilo a 20 % alespoň 1x měsíčně použilo elektronickou cigaretu.
Duševní zdraví zůstává i nadále problémem, zejména u dětí a mladých lidí. V roce 2022 v průměru 52 % patnáctiletých uvedlo více zdravotních potíží, včetně stresu, špatné nálady nebo opakovaných bolestí hlavy či závratí, což je nárůst oproti 37 % v roce 2014.
Počet pracovníků (lékaři, sestry) v oblasti zdravotnictví a sociální péče nadále roste (v průměru v zemích OECD cca 10 % práceschopné populace). Mezery pomáhají zaplňovat pracovníci se zahraničním vzděláním (často migranti), přičemž v roce 2023 bylo v průměru 20 % všech lékařů vyškoleno v zahraničí.
„Preventivní a primární zdravotní péče může být nákladově efektivním způsobem, jak řešit hlavní rizikové zdravotní faktory, jako je obezita, kouření nebo škodlivé užívání alkoholu,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Aby se zvýšila kvalita a fiskální udržitelnost zdravotnických systémů, měly by členské země zvýšit zejm. podíl výdajů do preventivních opatření (aktuálně 3 %) a do primární zdravotní péče (aktuálně 14 %).“
Více informací vč. kompletní zprávy lze nalézt zde, tzv. Country Note pro Českou republiku lze nalézt zde.