Tyto oblasti jsou stále vice propojené - změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti, znečištění prostředí a tlak na zdroje se vzájemně posilují. Je důležité, aby jednotlivé země zajistily, že zavádění obnovitelných zdrojů energie nebude vytvářet další nechtěný tlak na dílčí ekosystémy nebo generovat nové problémy v oblasti nakládání s odpady v souvislosti s postupující cirkulární ekonomikou.

Analýza ukazuje, že změna klimatu se do roku 2050 stane stěžejním důvodem úbytku biologické rozmanitosti, čímž překoná způsob využívání půdy jako její dosavadní hlavní příčinu. Tlak na suchozemské i mořské ekosystémy vzroste, související pokles biodiverzity ještě více oslabí jejich odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům a znečištění, což bude mít přímé důsledky pro další zhoršení kvality ovzduší, vody i půdy.

„Porozumění souvislostem mezi environmentálními výzvami, jako jsou změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, je nezbytné pro navrhování účinných politik,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. Rozšiřování obnovitelných zdrojů (např. využití sluneční a větrné energie) sice přispívá ke zmírňování změny klimatu, ale může mít také potenciálně nepříznivý vliv na biologickou rozmanitost. Přehled národních dokumentů z deseti zemí (Argentina, Austrálie, Čína, Francie, Indie, Indonésie, Japonsko, Kanada, Peru a Uganda) tuto potřebu vhodně ilustruje.

Zpráva současně identifikuje sadu praktických nástrojů pro účinnější environmentální politiku:

1) sladit financování a investice s cíli v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a znečištění;

2) zohlednit celkové náklady čisté energie, omezit tlak na půdu či poptávku po surovinách;

3) racionalizovat využívání zdrojů a prosazovat cirkulární ekonomiku s cílem snížit množství odpadu, znečištění a extrakce/výroby primárních materiálů;

4) zlepšit udržitelnost potravinových řetězců a využívání půdy s cílem omezit emise, posílit biologickou rozmanitost a zvýšit odolnost vůči klimatickým stresům;

5) do základního výzkumu, územního plánování i hodnocení vlivu lidské činnosti na životní prostředí standardně zahrnovat úvahy o vzájemných souvislostech jeho dílčích složek.

Více informací vč. kompletní zprávy (410 stran) lze nalézt na tomto odkazu.